Téma prostředí mateřských škol jako inspirace pro praxi
Téma prostředí mateřských škol pojímáme jako příležitost inspirovat se dobrou praxí českých i zahraničních MŠ. Zaměřujeme se na různé alternativní směry a jejich pojetí prostoru. Sledujeme, jak různé školy využívají své prostory k podpoře vzdělávání, jak přizpůsobují své učebny potřebám dětí a jak vytvářejí prostředí, které podporuje jejich rozvoj. Porovnáváme různé přístupy a zvažujeme, jaké inovace můžeme implementovat do našich vlastních mateřských škol. Tímto způsobem se snažíme neustále zlepšovat prostředí, ve kterém naše děti tráví svůj čas a které má zásadní vliv na jejich vzdělávací zkušenosti.
Montessori pedagogika a její vliv na rozvoj dětí
Montessori pedagogika považuje připravené prostředí za zásadní úkol pedagoga. V praxi se jako velmi přínosné pro děti s OMJ ukazují pomůcky zejména z oblasti jazykové a smyslové výchovy. Nabízením Montessori pomůcek pedagog u dětí rozvíjí předčtenářské a předmatematické dovednosti. Role pedagoga je zde ukazovat vhodné používání pomůcek, nastavovat pravidla a vycházet vstříc potřebám dětí, tj. reagovat na senzitivní období dítěte. Jednoznačné ohraničení pracovního prostoru spolu s věkově smíšenou skupinou dětí může velmi dobře fungovat jako prevence konfliktů v kolektivu.
Montessori MŠ Vorlina Vlašim
V programu Začít spolu se pracuje s pojmem podnětné prostředí. Tzv. Centra aktivit zaměřená na určité oblasti fungují jako ohraničené učební prostory a podporují kooperativní formy výuky a poskytují soukromí. Děti pracují v malých skupinách a věnují se činnostem, které jsou předmětem jejich aktuálního zájmu. S podobným konceptem se můžeme setkat také v řadě zahraničních MŠ.
Příklad uspořádání prostoru v americké MŠ – https://pocketofpreschool.com/
S centry souvisí i organizace prostoru a využití vertikálního členění prostoru. Pomocí nábytku, zejména nízkých otevřených polic, lze prostor rozdělit na jednotlivá centra a oblasti zájmu dětí. K ohraničení prostoru nám dobře poslouží i koberec.
Mnoho českých mateřských škol trápí nedostatek prostoru a omezené možnosti
V některých MŠ s vysokými stropy to řeší horizontálním členěním prostoru – např. využitím dřevěných pater pro klidové zóny. V takto oddělených patrech mohou děti odpočívat, případně zde probíhají kroužky a specificky zaměřené aktivity.
Způsob rozdělení prostoru v křesťanské MŠ v Berlíně – třída pro děti od 1 roku
Většina MŠ již v dnešní době disponuje množstvím didaktických pomůcek a je materiálně velmi dobře vybavená. To sebou nese riziko přehlcenosti prostoru velkým množstvím hraček. V prostoru určenému dětem je dobré mít na paměti, že méně je někdy více. Vhodné je zachovávat určitou strukturu a rozdělení prostoru k zachování pocitu bezpečí, jednotlivé pomůcky a hračky se však mohou v určitých intervalech v policích střídat, aby byly zajištěny nové podněty pro přirozeně zvídavé děti.
Děti vnímají prostor smyslově a většina z nich je vizuálním typem
Pokud chceme, aby děti uklízely, ideální je označit krabice zvenku štítkem s obrázkem. Jednoznačné určení toho, kam jednotlivé hračky patří, podporuje u dětí pořádkumilovnost. Zároveň dělá prostředí MŠ přehlednějším právě pro děti s OMJ. Struktura prostředí a vizuální označení míst v prostoru pomocí piktogramů má oporu ve strukturovaném učení.
V praxi nejen zahraničních mateřských škol se osvědčilo vytvoření prostředí cíleného na děti s OMJ i děti s SVP obecně
Za nezbytné považujeme pro tyto děti relaxační koutek, který poskytne dětem útočiště ve chvílích přesycení podněty a přetížením z vystavení jinojazyčnému prostředí. Relaxační koutek může též sloužit jako prostor pro prohlížení knížek.
Česko-německá MŠ v Berlíně
Pokud máte ve třídě větší skupinu stejnojazyčných dětí, a děti se tak přirozeně uchylují ke své mateřštině, velmi zajímavým nápadem je koutek pro mateřštinu. Tento malý ohraničený prostor dětem umožňuje si zalézt a popovídat si s kamarádem v určeném časovém limitu v mateřském jazyce.
Při vytváření měsíčních plánů je v MŠ velmi oblíbené téma cestování a poznávání zemí a světadílů
Nedílnou a trvalou součástí prostoru třídy může být zeměpisný koutek s mapou světa, globusem a dětskými atlasy, který umožňuje dětem objevovat svět průběžně a pochopit, že jsme součástí většího celku. Dobře v tomto směru poslouží i interkulturní nástěnka. Tyto postupy se osvědčily v praxi různých MŠ v ČR i v zahraničí a jejich velkým přínosem je navození pocitu bezpečí a domova specificky pro děti s OMJ.
Kromě potřeby odpočinkové zóny odborníci doporučují pro lepší klima ve třídě využívat přírodní materiály a při výmalbě dávat přednost neutrálním, respektive pastelovým barvám. V tomto směru se lze inspirovat například pojetím prostoru ve Waldorfské pedagogice. Důležité je rovněž zajistit dostatek přirozeného světla ve třídě. Všechny tyto maličkosti vytváří celkový dojem z prostoru a ovlivňují, jak se v prostředí budou děti i učitelky v mateřské škole cítit.
Waldorfská MŠ Dusíkova Praha 6
Zkušená montessori pedagožka Světlana Chumak, která působí také jako supervizorka v mateřských školách v České a Slovenské republice, se dlouhodobě zabývá vlivem prostředí MŠ na psychologický stav a vývoj dětí. Na konferenci o wellbeingu vícejazyčných dětí zaměřila svůj příspěvek na to, jaký vliv má prostředí na proces začleňování do nového prostředí.
Odkazy
– pokud Vás téma zaujalo, doporučujeme tyto články a videa v anglickém jazyce:
https://www.preschool-plan-it.com/classroom-design.html
https://www.virtuallabschool.org/preschool/learning-environments/lesson-2
Obsah článku