Přechod z mateřské do základní školy je významným mezníkem nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče. Zatímco v mateřské škole jsou rodiče často v každodenním kontaktu s pedagogy a pravidelně dostávají zpětnou vazbu o pokrocích dítěte, na základní škole si žáci musí v mnoha ohledech poradit sami. Prostředí základní školy klade na děti větší nároky na samostatnost, komunikaci i organizaci času.
Pro vícejazyčné děti je tento přechod ještě náročnější, a proto je dobré na něj dítě i rodiče připravit již v mateřské škole. Důležitá je otevřená komunikace s rodiči, aby rozuměli změnám, které je při přechodu na základní školu čekají, a věděli, jak své dítě podpořit.
Specifika prostředí mateřské školy a přechodu na základní školu
Prostředí mateřské školy je pro dítě často stabilní a neměnné. Známé rituály, opakující se činnosti vázané na roční období, stálý kolektiv i dvojice učitelek vytvářejí prostředí, které vícejazyčnému dítěti poskytuje pocit bezpečí a pohody (tzv. wellbeing). Tyto faktory jsou zásadní pro úspěšnou adaptaci dítěte a jeho celkovou pohodu během docházky do MŠ.
Přechod na základní školu však tuto stabilitu přeruší. Dítě se ocitá v novém prostředí a čelí odlišným nárokům – musí si zvykat na nové učitele, větší kolektiv spolužáků, odlišnou organizaci dne a hodnocení svých výsledků. Z vícejazyčného dítěte se stává žák, který je hodnocen za své „výkony“ a musí si osvojovat český jazyk přímo v hodinách, kde často není dostatek prostoru pro doptávání nebo ověřování porozumění.
Další výzvou jsou domácí úkoly, se kterými rodiče s omezenou znalostí češtiny nemohou být dostatečnou oporou. Pokud se navíc jedná o prostředí, které je pro rodiče málo známé a obtížně srozumitelné, přechod se stává ještě složitějším.
Jak podpořit vícejazyčné děti při přechodu na základní školu?
Vhodná příprava na tyto změny již v posledním roce docházky do mateřské školy může významně usnadnit proces přechodu pro vícejazyčné děti i jejich rodiče.
Zde jsou kroky, které lze podniknout:
- Komunikace s rodiči: Poskytovat jasné informace o tom, co přechod obnáší, a nabídnout rady, jak mohou dítě podpořit i přes jazykovou bariéru.
- Představení základní školy: Organizovat návštěvy nebo setkání s pedagogy ze základní školy, aby se děti i rodiče mohli seznámit s novým prostředím.
- Podpora jazykového rozvoje: Posilovat porozumění češtině prostřednictvím aktivit, které simulují situace běžné v základní škole (např. poslech instrukcí, práce s texty).
- Nácvik samostatnosti: Učit děti základní dovednosti, jako je péče o vlastní věci, samostatné plnění úkolů a organizace času.
- Spolupráce s pedagogy ZŠ: Sdílení informací o individuálních potřebách dítěte s učiteli na základní škole, aby mohli co nejlépe navázat na předchozí práci.
Přechod z mateřské na základní školu může být pro vícejazyčné děti náročnou výzvou, ale s vhodnou přípravou a podporou ze strany mateřské školy, rodičů i budoucích učitelů lze tento proces výrazně usnadnit a zajistit úspěšný začátek školní docházky.
Podívejte se na META infobalíček k přechodu z MŠ do ZŠ, který si můžete zdarma stáhnout ve formátu PDF.
Obsah článku
Dlouhodobé pozorování dítěte a jeho pokroků
Školní zralost je jedním ze stěžejních témat v mateřské škole. Podle dostupných informací českého statistického úřadu nastoupilo ve školním roce 2021/2022 do 1. třídy celkem 23,8 % dětí po odkladu školní docházky.
Celkově se tento trend nedaří snižovat a počet odkladů v posledních pěti letech neklesl pod 20%, což je nejvíce v celé Evropě. Ani zavedení povinného předškolního roku nemělo vliv na snížení počtu odkladů školní docházky.
Nemalou část těchto dětí tvoří právě děti vícejazyčné.
U vícejazyčných dětí se bohužel někdy stává i to, že je jim udělen dodatečný odklad školní docházky nebo navrženo opakování 1. ročníku. Tento fenomén je z pohledu dětských psychologů vnímán jako negativní a pro dítě stigmatizující. Více k tématu dodatečných odkladů se dozvíte v naší diskuzi Děti z kola ven.
Jak může mateřská škola přispět k posuzování školní zralosti u vícejazyčných dětí?
Mateřská škola hraje důležitou roli v procesu posuzování školní zralosti vícejazyčných dětí. To vychází z pedagogické diagnostiky, která je systematicky vedena od nástupu dítěte do MŠ. Pedagogická diagnostika poskytuje nejen cenné informace o vývoji dítěte, ale také slouží jako podklad pro konzultace s rodiči.
Sledování vývoje u vícejazyčných dětí
U vícejazyčných dětí je nezbytné zaměřit se nejen na rozvoj komunikačních dovedností a osvojování českého jazyka, ale také na jejich sociálně-emoční vývoj. V období adaptace nebo při úplné neznalosti češtiny však může být obtížné objektivně hodnotit projevy dítěte. V těchto případech se osvědčují evaluační nástroje, které nejsou závislé na užívání jazyka.
Jazyková diagnostika jako podpora
Pro stanovení vhodných podpůrných opatření lze využít jazykovou diagnostiku pro nečtenáře, která je obzvláště užitečná pro začátečníky a mírně pokročilé mluvčí. Výsledky této diagnostiky umožňují zmapovat jazykové dovednosti dítěte a identifikovat oblasti, které je třeba cíleně rozvíjet. Na základě těchto informací lze vytvořit Plán pedagogické podpory (PLPP), který nastaví konkrétní kroky pro práci s vícejazyčným dítětem ve třídě.
Plán pedagogické podpory je dynamický nástroj, který je třeba pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat na základě aktuálních potřeb dítěte, ideálně minimálně jednou za tři měsíce.
Dlouhodobé pozorování jako přínos
Role mateřské školy při posuzování školní zralosti spočívá především v dlouhodobém sledování a vyhodnocování pokroků dítěte. Pedagog by měl mít jasnou představu o oblastech, ve kterých dítě potřebuje podporu před vstupem do základní školy, a navrhnout konkrétní způsoby, jak tuto podporu realizovat.
Dlouhodobé pozorování spolu s výsledky pedagogické diagnostiky a PLPP může sloužit jako důležitý podklad pro posouzení školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradně (PPP). Díky těmto podkladům, které reflektují vývoj dítěte v čase, lze předejít zkreslení výsledků způsobenému nedostatečnou znalostí češtiny.
Spolupráce jako základ úspěchu
Kvalitní diagnostika a podpora vícejazyčných dětí vyžadují úzkou spolupráci mezi mateřskou školou, rodiči a odborníky, jako je PPP. Transparentní komunikace a sdílení informací z pedagogické diagnostiky mohou významně přispět k tomu, aby přechod vícejazyčného dítěte na základní školu byl co nejplynulejší a podpořil jeho úspěšný start školní docházky.
Informovaní rodiče
Dle RVP PV kapitola 7.7 mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě; nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. Učitelé pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji a učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání.
U rodičů vícejazyčných dětí to v tomto ohledu znamená, že se právě mateřská škola ujme představení systému základního školství v České republice a že v předškolním roce pomáhá těmto rodičům s náležitostmi, které k přechodu z mateřské školy na školu základní souvisí. V některých otázkách, jako jsou například vyšetření v PPP, nebo odklad školní docházky, je potřeba postupovat citlivě a s respektem k představám, které jsou podmíněné odlišným kulturním původem.
Jak spolupracovat s rodiči v předškolním roce?
- Nejpozději v polovině školního roku uspořádejte v mateřské škole schůzku pro rodiče předškoláků s odborníkem z pedagogicko-psychologické poradny, se kterou vaše MŠ spolupracuje. Představte rodičům, jak a kdy probíhá v České republice zápis do ZŠ a kdo se podílí na posuzování školní zralosti a připravenosti dětí. Pro vícejazyčné rodiče doporučujeme připravit si materiály v písemné podobě. Inspirovat se můžete našimi materiály pro rodiče, které jsme pro vás připravili v různých jazykových verzích.
- Seznamte rodiče s fungováním a metodami práce na základní škole a objasněte jim, jaké psycho-sociální nároky jsou na děti v ZŠ kladeny. Pojmenujte zejména hlavní rozdíly oproti pobytu dítěte v mateřské škole. Představte rodičům, jaké výhody může mít pro jejich děti přípravná třída, která je zřizována při některých ZŠ. .
- Zjistěte si, které ZŠ ve vašem kraji zřizují přípravné třídy a jaké je složení dětí v těchto třídách. Některé třídy jsou více zaměřené na děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jiné se zaměřují přímo na práci s dětmi s OMJ. Z pohledu české legislativy jsou přípravné třídy určeny dětem, u kterých se předpokládá, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl udělen odklad školní docházky.
- Seznamte rodiče se službou pedagogicko-psychologické poradny a objasněte jim, kdo v PPP pracuje a v čem by jim odborní pracovníci z poradny mohli být nápomocni.
V případě potřeby pozvěte na tuto schůzku tlumočníka nebo interkulturního pracovníka. - Odklad školní docházky může být rodiči z jiného kulturního prostředí vnímán jako něco znepokojivého nebo dokonce pro dítě a jeho rodinu stigmatizujícího, proto je potřeba tento systém pedagogicko-psychologické podpory rodičům dobře vysvětlit a zbavit je tak zbytečných obav. Je vhodné poukázat i na to, že v České republice je tento jev oproti jiným zemím poměrně častý.