Obsah článku
Plán pedagogické podpory (PLPP)
Novela vyhlášky č. 27/ 2016 Sb. školského zákona upravuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, do této skupiny patří i děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Mají tedy nárok na systém podpory členěný do pěti stupňů.
První stupeň podpory je určen ke kompenzaci mírných obtíží a je zajišťován mateřskou školou bez finanční podpory a bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Pokud paní učitelky shledají, že dítě potřebuje vyšší míru podpory v konkrétní oblasti, např. v oblasti jazyka, hrubé motoriky či rozvoje sociálních dovedností, zařadí dítě do 1. stupně podpůrných opatření a mohou pro dítě vypracovat tzv. Plán pedagogické podpory (PLPP).
Ačkoliv Metodické doporučení MŠMT pro poskytování služeb ŠPZ žákům s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a z odlišného kulturního prostředí
již v 1. stupni podpůrných opatření PLPP pro MŠ nezmiňuje, zůstává jeho vypracování pro děti s odlišným mateřským jazykem i nadále jedním z nejvíce efektivních nástrojů podpory.
Aktuálně je v 1.stupni podpůrných opatření pro děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka doporučeno pouze “ klást důraz na podporu při běžné činnosti, názornost a komunikaci s rodiči”. To však nenabízí učiteli žádný konkrétní návod, jak pokroky dítěte v praxi sbírat a vyhodnocovat. Přínos dobře vypracovaného PLPP je nesporný.
Co by měl PLPP obsahovat?
PLPP obsahuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP může předškolní pedagog vypracovat ve spolupráci s asistentkou pedagoga, pokud ji má na třídě. S PLPP může seznámit také rodiče dítěte a ostatní pedagogy, kteří s dítětem pracují.
Pro nastavení vhodných podpůrných opatření u dětí s OMJ doporučujeme jazykovou diagnostiku pro nečtenáře, která vám pomůže odhalit aktuální jazykové potřeby dítěte.
PLPP můžete zpracovat dle vlastního uvážení, neboť aktuálně neexistuje žádný závazný formulář. Na metodickém portále rvp.cz naleznete konkrétní doporučení, náměty a inspirace.
PLPP je živý dokument, se kterým je potřeba pracovat a pravidelně jej vyhodnocovat.
Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů (§ 10 vyhlášky č. 27/ 2016 Sb.)
Na co se v PLPP pro vícejazyčné děti zaměříme?
– úprava prostředí MŠ (obrázkový režim dne, piktogramy)
– realizace adaptačních aktivit a aktivit se zaměřením na emoce
– zapojování dítěte do veškerých aktivit (pasivní i aktivní úkoly)
– navázání vztahu důvěry s dítětem (využívání mimiky, očního kontaktu a haptiky), budování pozitivního klimatu třídy
– realizace individuální jazykové podpory v rámci běžného dne
– zařazení dítěte do kurzu češtiny pro děti s OMJ (využívání metody Kikus)
– využívání interaktivní výuky (Magic box, 3Panel)
– využívání vhodných didaktických her (Story Cubes, puzzle s příběhem, obrázkové knížky, komunikační kartičky, maňásci a plyšové hračky, třídící sety, didaktické obrázky)
– úprava vlastního jazykového projevu, komentování aktuálního dění, opakování
– ověřování porozumění, facilitace, názornost (aktivní naslouchání doplněné o otevřené otázky)
– zajištění dostatečného prostoru pro volnou hru
– využívání všech smyslů při osvojování druhého jazyka
– umožnění zažití úspěchu, hojné využívání pochvaly, zdůrazňování pokroků
Navržených opatření by nemělo být příliš mnoho, abyste měli během dne prostor všechna realizovat.
Práce s plánem pedagogické podpory v MŠ
Poté, co máte pro dítě vytvořený PLPP, snažte se uvést navržená opatření do praxe. Např. vytvořte pro dítě komunikační kartičky, naučte dítě orientovat se v průběhu dne pomocí obrázkového denního režimu, zaveďte ve třídě funkci patrona, věnujte dítěti speciální čas na podporu jazykových dovedností. Spolupracujte s rodiči a ptejte se, zda dítě chodí do školky rádo, nebo zda je pro něj docházka do MŠ obtížná.
Jazykové pokroky dítěte můžete zapisovat do jazykového portfolia, které může být součástí školního portfolia dítěte nebo může fungovat zcela samostatně. Do jazykového portfolia mohou zapisovat všichni pedagogové, kteří s dítětem v MŠ pracují, včetně asistenta pedagoga. Toto portfolium může být dobrým podkladem pro pozdější vyšetření v ŠPZ nebo pro konzultaci s rodiči dítěte.
Během prvních měsíců si všímejte, zda se dítě dobře adaptovalo na nové prostředí, zda navazuje kontakt s jinými dětmi a zda jsou po určité době (minimálně jeden měsíc) vidět jisté pokroky. Pokud se pokroky dostavují, znamená to, že vámi navržená opatření fungují. Můžete postupně zvážit, která opatření zachováte a která již nejsou potřeba –např. komunikační kartičky ve chvíli, kdy vám dítě rozumí a umí se slovně vyjádřit česky, již nebudete tolik potřebovat, ale individuální jazykovou podporu ještě v plánu ponecháte, protože dítě ještě nemluví “dokonale” česky, používá agramatismy a má malou slovní zásobu.
- V tomto případě tedy PLPP jen mírně upravíte a budete i nadále poskytovat dítěti navržená podpůrná opatření.
Pokud během prvního měsíce až dvou vyhodnotíte, že navržená opatření jsou nedostatečná a že problémy, které u dítěte vnímáte, mohou mít i jinou příčinu než je jazyková bariéra a adaptace na nové kulturně odlišné prostředí, je dobré dítě odeslat do ŠPZ co nejdříve.
V některých případech se může jednat například o vícejazyčné dítě s lehkou formou autismu, dítě nedoslýchavé, dítě s lehkou mentální retardací či dítě prožívající trauma. Pokud u dítěte vnímáte něco velmi znepokojivého – dítě se vůbec nezapojuje, nepřijímá potravu, nenavazuje oční kontakt, je bojácné nebo naopak přehnaně agresivní domluvte si schůzku s rodiči a připravte rodičům podklady pro vyšetření v poradně. Při popisu obtíží vycházejte právě z PLPP, ideální bude dát PLPP k dispozici poradně, aby pracovník při vyšetření věděl, jaká opatření už jste v MŠ zkoušeli a nedoporučil obdobné.
Na doporučení ŠPZ může být dítě zařazeno do 2. až 5. stupně podpůrných opatření. Od 3. stupně podpory vzniká dítěti nárok na asistenta pedagoga.
Příklady PLPP pro vícejazyčné děti
- Na stránkách Zapojme všechny naleznete vzorové interaktivní formuláře pro tvorbu PLPP pro děti s nedostatečnou znalostí češtiny.
- Inspirovat se můžete také formulářem, který vytvořila paní ředitelka z MŠ Ovčí Hájek Hana Baštová s názvem Monitorovací plán pro děti s OMJ.
- Vyplněný vzor podle tohoto formuláře nám poskytla paní ředitelka Jana Kafková z MŠ U Bobříka.
- Klasický formulář, který je doporučen MŠMT využívá ve své praxi některé mateřské školy.