Posuzování školní zralosti

Přechod z mateřské do základní školy představuje v životě dítěte významnou událost. Je to období proměny – dítě se stává žákem. Tento přechod není jen formální změnou, ale vyžaduje určitou míru připravenosti na učení, adaptaci na nové prostředí, schopnost spolupráce i zvládání zátěže. Pedagogové, rodiče a školská poradenská zařízení v této době hrají klíčovou roli – podporují dítě a zároveň posuzují, zda je pro vstup do základní školy připraveno.

Od školního roku 2026/2027 se všechny mateřské školy budou řídit revidovaným Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Ten zavádí novou terminologii, strukturu očekávaných výstupů a silnější důraz na individualizaci, pedagogickou diagnostiku a plynulé navazování předškolního a základního vzdělávání.

Co znamená školsky zralé dítě?

Dítě připravené na školní vzdělávání má zvládat přiměřenou zátěž, rozumět pravidlům, být schopné spolupracovat, přijímat odpovědnost za své učení a orientovat se v sociálním prostředí školy. Školní zralost tedy není jednorozměrná – zahrnuje jak kognitivní, tak sociální, emocionální i jazykové schopnosti.

U vícejazyčných dětí je třeba přihlížet také ke specifikům jejich jazykového vývoje. Tyto děti si často osvojují češtinu jako druhý nebo třetí jazyk a jazyk školního vzdělávání pro ně může představovat výzvu. Nedostatečná znalost češtiny však nesmí být automaticky důvodem k odkladu školní docházky.

Jak komplexně posoudit školní připravenost?

Posouzení školní zralosti by mělo být vždy komplexní a individualizované. Nejde pouze o výsledek jednorázového testování ve školském poradenském zařízení. Důležitou roli hraje:

• pedagogická diagnostika v MŠ, která mapuje vývoj dítěte v průběhu docházky,
• rodinný a kulturní kontext – jazyková situace, podmínky pro rozvoj dítěte,
• informace z vyšetření školní zralosti ve školském poradenském zařízení,
• vyjádření učitele/učitelky MŠ, který dítě dobře zná v přirozeném prostředí.

Mateřská škola by měla předložit nejlépe stručný pedagogický záznam, který popisuje:

• vývoj dítěte v čase – srovnání vstupní diagnostiky s aktuálním stavem,
• informace o rozvoji jednotlivých oblastí (např. motorika, pozornost, samostatnost),
• postup osvojování češtiny a komunikačních schopností, např. formou záznamu z jazykové diagnostiky

Specifika u vícejazyčných dětí

Při posuzování školní zralosti u vícejazyčného dítěte je důležité nejen hodnotit jeho jazykové dovednosti v češtině, ale také porozumět tomu, jaký je jeho potenciál, styl učení a podpora v rodině. Je třeba zaměřit se na:

• komunikační kompetence v češtině (porozumění, vyjadřování, slovní zásoba),
• vztah k učení a zvídavost,
• schopnost soustředění a dodržování pravidel,
• přístup dítěte k úkolům, jeho motivaci a vytrvalost,
• emoční stabilitu a schopnost navazovat vztahy s vrstevníky i dospělými,
• rodinné zázemí a ochotu ke spolupráci na straně rodičů.

Jazyková bariéra při diagnostice: Na co si dát pozor?

Školní zralost je obvykle ověřována, i v rámci poradenského zařízení, pomocí standardizovaných testů. Ty jsou však vedeny v češtině, což může být pro vícejazyčné dítě stresující a jeho výkon nemusí odpovídat jeho skutečným schopnostem. Proto je důležité:

• ověřovat, zda dítě zadání úkolu skutečně porozumělo
• přihlížet ke způsobu porozumění zadání a reakci dítěte,
• rozlišovat, co je skutečně neporozumění úkolu a co jazyková bariéra,
• vedle kvantitativního výsledku testu brát také v úvahu kvalitativní posouzení celkového výkonu

V případě pochybností je vhodné konzultovat se školou, kam bude dítě nastupovat, a domluvit s ní případnou návaznou jazykovou podporu již od začátku školní docházky.

Odklad školní docházky: nová pravidla od 1. 9. 2025

Rozhodování o odkladu školní docházky je od 1. září 2025 upraveno tzv. odkladovou novelou školského zákona, která přináší několik důležitých změn.

Především se ruší tzv. dodatečný odklad, tedy možnost rozhodnout o odkladu během prvního pololetí 1. ročníku základní školy. Po zahájení školní docházky již tedy nelze odklad uplatnit, a rozhodnutí o tom, zda dítě nastoupí, musí být učiněno včas.

Také se mění informační povinnosti základních škol – ty již nebudou povinny informovat rodiče o možnosti odkladu při zápisu. Tato zodpovědnost nově přechází zcela na zákonné zástupce dítěte, kteří musí sami rozhodnout a podniknout potřebné kroky.

Žádost o odklad pak musí být podložena dvěma dokumenty:

1. doporučením školského poradenského zařízení (ŠPZ),
2. posouzením lékaře nebo klinického psychologa (nepostačuje vyjádření běžného pediatra).

Pokud školské poradenské zařízení doporučí setrvání dítěte v mateřské škole, je zároveň povinno vydat i doporučení k individuálnímu vzdělávacímu plánu (IVP) pro další rok předškolního vzdělávání. Cílem je zajistit dítěti cílenou, plánovanou a efektivní podporu v období odkladu – nikoli pouhé opakování téhož roku bez úpravy podmínek.

Školní zralost nelze vnímat jako jednorázový výsledek testu. Je to celkový obraz dítěte, jeho vývoje, schopností a možností. Revidovaný RVP PV vede pedagogy k citlivému, individualizovanému a komplexnímu posuzování, které zohledňuje různorodost dětí – včetně těch vícejazyčných.

Současně s tím je důležité znát nové zákonné povinnosti a náležitosti spojené s odkladem školní docházky. Informovanost a spolupráce všech zúčastněných – mateřské školy, zákonných zástupců, poradenského zařízení i základní školy – jsou klíčem k tomu, aby dítě prožilo přechod do školy jako přirozený a posilující krok na své další cestě.