Realizace individuální podpory závisí na personálních podmínkách a jejich harmonizaci v rámci MŠ, ale také na počtu dětí s OMJ ve třídě a v MŠ. Výhodou individuální práce je možnost přizpůsobit činnosti jazykové i věkové úrovni dítěte, jeho potřebám, zájmům, povaze i aktuální náladě. Učitel má zároveň příležitost udělat si dobrý přehled o tom, co dítě umí a v čem potřebuje podpořit. Co nám pomůže, aby byla individuální práce efektivní?
Jazyková diagnostika
Než začneme s dítětem pracovat individuálně, je vhodné vyzkoušet s ním jazykovou diagnostiku a vyhodnotit míru porozumění, jeho aktivní i pasivní slovní zásobu atd. U dětí pokročilé jazykové úrovně nám diagnostika pomůže si uvědomit, jaké složitější gramatické jevy potřebuje dítě procvičit (např. předložky, pády…) a které jazykové struktury jsou pro ně neznámé.
Obsah článku
Organizace
Zejména zpočátku se vyplatí naplánovat si s dítětem pravidelnou individuální práci a zamyslet se nad její organizací.
Doporučení:
- 15 minut 2x týdně během ranních či odpoledních her.
- První setkání je opakovací k tématu daného týdne kvůli upevnění slovní zásoby a kontrole ze strany učitele.
- Druhé setkání v týdnu může navodit novou tematickou oblast z následujícího týdne, aby pak do něj dítě vstupovalo již vybavené základními slovy, která bude potřebovat.
- Témata se doporučuje řadit za sebou v tematických blocích a opakovat alespoň 2x po sobě.
Plánování, systematičnost, příprava
Je vhodné pracovat systematicky a plánovat dopředu. Vždy je nutné zmapovat výchozí jazykovou úroveň dítěte, stanovit si hlavní cíle práce a činnosti směřovat k jejich naplnění. Opatření:
- Vycházet z jazykových potřeb dítěte (v čem má mezery, co neovládá). S tím nám pomůže jazyková diagnostika, kterou můžeme dle potřeby opakovat.
- Propojovat individuální práci s činnostmi pro celou třídu. (např. probrat s dítětem slovní zásobu spojenou s aktuálním tématem daného týdne, aby se pak dokázalo zapojit do činností celé třídy nebo do diskuze na kruhu).
- Založit dítěti jazykové portfolio, do kterého budeme vkládat materiály, se kterými pracujeme. Součástí jazykového portfolia, může být i krátká reflexe, zhodnocení dané jazykové chvilky. Jak se nám s dítětem pracovalo, zda spolupracovalo, co se mu dařilo, na co je potřeba se dále zaměřit a podobně. K materiálům se můžete průběžně vracet a opakovat. Rodiče tak zároveň budou mít přístup k informacím o pokroku dítěte. Jazykové portfolium může být praktické i ve chvíli, kdy na práci jedné paní učitelky navazuje jiná. Snadno se tak podívá, co konkrétního se s dítětem již probíralo.
- U vícejazyčných dětí doporučujeme vytvořit plán pedagogické podpory (PLPP), který budeme průběžně vyhodnocovat
Motivace dítěte
Nejdůležitější je, aby dítě získalo pozitivní přístup k češtině a učení ho bavilo. Jak na to?
- Vytvořit si s dítětem důvěrný vztah, který je základem pro učení. Jaký vztah bude mít dítě k učiteli, takový vztah bude mít i k českému jazyku, jehož jsme zprostředkovatelem.
- Připravit zajímavý obsah, zapojit oblíbené činnosti dítěte a vycházet z jeho zájmů.
- Střídat jednotlivé aktivity tak, aby pro dítě činnost nebyla příliš zdlouhavá a únavná.
- Využít atraktivní materiály, pracovat s obrázky, ověřovat si neustále porozumění.
- Povzbuzovat, chválit, oceňovat snahu.