V některých mateřských školách probíhají kromě třídních schůzek také individuální rozhovory s rodiči. Ty je vhodně rodičům nabídnout na konci adaptačního období. Rozhovor po ukončení adaptace strukturuje ve své knize Pozor, rodiče ve školce! německá autorka Ulrike Lindner. Tento předem plánovaný rozhovor je dobré rodičům zmínit již při první informační či individuální schůzce.
Tip: Vícejazyčné rodiče pozvěte raději písemně a krátce jim objasněte, co bude obsahem rozhovoru. Pokud mají rodiče nedostatečnou znalost češtiny, je vhodné domluvit předem tlumočníka. Rozhovor by měl být naplánován v délce přibližně 45 minut, v případě tlumočení je dobré počítat alespoň s hodinovým trváním (nebo hodinu a půl, jsou-li přítomni oba rodiče).
Obsah článku
Jaký je cíl rozhovoru po ukončení adaptace?
Individuální konzultace s rodiči jsou příležitostí, při níž společně shrnete průběh adaptace a vývoj dítěte během této doby.
Kromě výměny zkušeností z obou stran má úvodní rozhovor posloužit k intenzivnějšímu seznámení a k vybudování důvěry. Rozhovor nabízí jak rodičům, tak školce příležitost zrekapitulovat strukturovaně a v klidu ukončenou fázi a porovnat své dojmy. (Lindner str. 71).
Pro vyhodnocení adaptační fáze můžete využít některý z evaluačních nástrojů, které nejsou přímo vázané na znalost jazyka. Význam vyhodnocení prostřednictvím konkrétního nástroje je v tom, že můžete rodičům potřebná sdělení představit na srozumitelných příkladech a obzvlášť v případech, kdy potřebujete upozornit na náročné chování nebo těžké chvíle, vám kvalitní evaluační nástroj poskytne oporu v citlivé komunikaci.
Na společné vyhodnocení je potřeba se dobře připravit
Při plánování rozhovoru s rodiči vícejazyčných dětí vycházejte ze svých pozorování dítěte v kolektivu, zamyslete se nad konkrétními situacemi, které dítě muselo během této úvodní přivykací fáze zažívat.
- Jak se dítě projevovalo?
- Co konkrétně vyhledávalo?
- Jak se začlenilo do kolektivu?
- Jak probíhalo odloučení od rodiče?
- Co pomáhalo v prvních dnech přivykání na nové prostředí?
Situaci proberte také se svými kolegy.
- Jak oni vnímaly adaptační fázi u konkrétního dítěte?
Tip: K samotnému rozhovoru můžete využít fotografii dítěte, ne příliš malou, ideální velikost je 10×15 cm, položte ji na začátek rozhovoru na stůl – společně s papíry a tužkami. Požádejte rodiče, aby napsali několik pozitivních vlastností svého dítěte. Povzbuzujte je, dokud nenajdou 5-10 přídavných jmen. Poté je požádejte, aby tyto vlastnosti okomentovali. Pak přijde řada na vás: kolem fotografie rozložte asi 5 připravených pozitivních vlastností a na jejich základě dítě ohodnoťte. Vlastnosti se mohou částečně překrývat, částečně vám však prozradí i jiné stránky dítěte. Fotografie může zůstat během celého rozhovoru na stole a na závěr si ji rodiče mohou odnést. (Lindner str. 72)
Podle Ulrike Lindner je dobré některé podněty, které se týkají sledování dítěte doma, rodičům uvést do písemné pozvánky k rozhovoru o adaptačním období.
Například:
- Jak jste vnímali své dítě doma během adaptačního období (např. tiché, vyrovnané, unavené, veselé..)?
- Došlo ke změnám chování vašeho dítěte při srovnání s dobou před adaptačním obdobím? Jakým?
- Jak se podle vašeho názoru vede vašemu dítěti po prvních týdnech v MŠ?
- Jak hodnotíte výměnu informací s učitelkou během adaptačního období?
- Máte nějaké dotazy k MŠ? Otázky k rituálům, pravidlům, postupům, vzdělávacím nabídkám, pedagogické koncepci atd.?
- Co si přejete v oblasti další péče o vaše dítě ve školce?
Po rozhovoru s rodiči můžete společně formulovat cíle pro další rozvoj dítěte.
Z rozhovoru můžete udělat krátké shrnutí (zápis). Kopii zápisu si mohou vzít rodiče domů k přečtení, originál zůstane vám v MŠ.
K přípravě úvodního rozhovoru vám pomůže tento formulář.