U uchazečů, kterým se dle § 20 odst. 4 ŠZ a dle Opatření obecné povahy MŠMT, č. j.: MSMT-17092/2024-1 odpouští jednotný test z ČJL , střední škola ověřuje znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, rozhovorem (pohovor). Ředitel školy stanoví způsob hodnocení těchto uchazečů v rámci kritérií přijímacích zkoušek (které musí být vyhlášeny vždy nejpozději do 31. 1. ) – ideálně je zde popsána i bližší struktura rozhovoru. Rozhovor je náhradou jednotné přijímací zkoušky z češtiny. Nemůže být tedy zaveden jen pro vybranou skupinu uchazečů tam, kde běžně není JPZ z češtiny součástí přijímacího řízení. Uchazeči cizinci hlásící se na učební obor by např. neměli dělat pohovor na ověření znalosti jazyka, ale měli by mít motivační pohovor stejně jako čeští uchazeči.
Obsah článku
Kolik rozhovorů dělá jeden uchazeč?
Každý uchazeč by měl dělat rozhovor pro každý obor zvlášť. Pokud tedy podává přihlášky na 3 obory, a to i na stejné škole, měl by mít nárok až na konání 3 rozhovorů (pokud u všech oborů zvolí náhradu testu rozhovorem). Pouze pokud se jedná o velice blízké obory (např. silnoproud, slaboproud) se od této podmínky upouští. I v takovém případě lze udělat jeden pohovor pro všechny části a druhý či třetí už jen krátký pro ty části, které se specificky týkají konkrétního oboru. I vícejazyčný žák by měl mít více pokusů, někdy jen zbytečně pracují nervy. Celkově má tedy uchazeč nárok mít 2 pokusy na test z matematiky a 3 pokusy na pohovor (pokud si tuto variantu zvolí). Nemůže však tyto varianty na různé obory kombinovat (nejde v jednom termínu dělat pohovor a v druhém JPZ z češtiny).
Jak takový rozhovor může vypadat?
NPI ve spolupráci s MŠMT zpracoval jednoduchý postup, jak na střední škole připravit a realizovat rozhovor nahrazující písemnou přijímací zkoušku pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ).
Cílem rozhovoru není pouze zjistit, jakou úroveň českého jazyka uchazeč má, ale také:
● zda má předpoklady rozvíjet svůj studijní potenciál,
● zda dokáže plnit své povinnosti (např. zda se na rozhovor připravil),
● zda má obecně o další studium zájem,
● zda má zájem studovat daný obor vzdělání.
Průběh rozhovoru
- Posuzuje se elementární znalost češtiny nezbytná pro vzdělávání v daném oboru – nesmí směřovat ke znalostem, které by se měl uchazeč naučit až v průběhu studia daného oboru.
- Otázky kladené při rozhovoru nesmí přesahovat znalosti stanovené RVP pro základní vzdělávání.
- Délka rozhovoru je max. 20 min (10 min příprava na pročtení textu a přípravu odpovědí + 10 min samotný průběh)
- U rozhovoru sedí minimálně 2 osoby – zkoušející (vede rozhovor) a přísedící (dělá záznam do Protokolu o o rozhovoru k ověření znalosti českého jazyka, který je součástí postupu NPI).
- Přizpůsobení mluvního projevu – je vhodné mluvit pomalu a zřetelně, přizpůsobit se řečovým schopnostem a dovednostem uchazeče v tempu řeči a slovní zásobě, pomáhat porozumění – opakováním, uvedením konkrétního příkladu apod.
- Rozhovor musí být proveden před vydáním rozhodnutí o přijetí/nepřijetí ke vzdělávání.
- Výsledkem hodnocení je souhlasné či nesouhlasné stanovisko (ANO/NE), zda daný uchazeč může vzhledem k jeho znalosti českého jazyka studovat konkrétní obor vzdělání (pro každý obor je nutné vlastní stanovisko).
- Nevykoná-li uchazeč rozhovor úspěšně, nesplnil kritéria přijímacího řízení (= nepřijat).
Doporučujeme předem stanovit, jak bude rozhovor vypadat, a stanovit si také kritéria hodnocení. Vše by měli mít uchazeči k dispozici dopředu, aby se na rozhovor mohli připravit a aby věděli, za co budou hodnoceni.
Praktické tipy a návodné otázky jsou uvedené v metodickém doporučení (viz proklik výše).
Jsou doporučeny tyto části rozhovoru:
- samostatný projev uchazeče ohledně jeho motivace, zájmů a vzdělání,
- čtení s porozuměním + krátký rozhovor na téma z textu
- předem připravený samostatný projev na téma, které se vztahuje k oboru studia (max. 1 min)
Pro inspiraci se podívejte se na dobrou praxi při vedení pohovoru se žáky s OMJ, která probíhá na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno nebo na Gymnáziu Milady Horákové v Praze.
Hodnocení rozhovoru – v metodickém postupu najdete konkrétní návod k bodování jednotlivých částí i ke způsobu vyhodnocení.
Jak se hodnocení z rozhovoru propíše do výsledkové listiny uchazečů v 1. kole?
V konečné výsledkové listině se zobrazí pouze výsledek rozhovoru (ANO/NE) a pořadí uchazeče se určí dle výsledků z textu JPZ z matematiky dle tzv. redukovaného hodnocení. Redukované hodnocení tedy neobsahuje výsledek testu JPZ z ČJL a uchazeč se do výsledného pořadí zařazuje na místo shodné s jeho pořadím v rámci redukovaného pořadí všech uchazečů z matematiky bez výsledků jednotné přijímací zkoušky z ČJL (zjednodušeně řečeno – škola v takovém případě nejprve seřadí všechny uchazeče dle výsledků z matematiky, kam zařadí i uchazeče, který JPZ z češtiny nekonal, zhodnotí případně i další kritéria (např. body za vysvědčení) a teprve poté přiřadí všem ostatním uchazečům výsledky jejich výsledků z češtiny). Vše ilustruje ukázka z výsledkové listiny níže:
Jak je to s dalšími koly přijímacího řízení?
Uchazeč se v 2. kole může hlásit na jiné obory. Ředitel školy může v 2. kole i u stejných oborů vypsat jiná kritéria. Ve 2. kole se pak uchazečům přenáší výsledek z testu z matematiky z kola prvního, ale přijímací rozhovor by měli vzhledem k rozdílnosti oborů skládat znovu. Mají tedy opět novou šanci uspět, např. v případě, že má uchazeč z matematiky 45 bodů, ale nezvolil dobře vhodný obor pro přijímací rozhovor, může ve 2. kole svůj výběr přehodnotit a svou volbu lépe zacílit. Může být tedy v přijímacím řízení nakonec úspěšný. Třetí a další kola jsou pak plně v kompetenci ředitelů škol.