Principy inkluzivního vzdělávání
Základním principem inkluzivního vzdělávání je zapojení všech studentů do vzdělávacího procesu. V inkluzivní škole se všichni žáci bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními.
Používají například diferencované výukové metody, využívají pomoci asistentů pedagoga či osobní asistence hendikepovaným žákům, upravují a redukují učivo dle potřeby jednotlivých žáků atd. Cílem inkluzivní školy je především vzdělávat všechny děti pohromadě a podporovat tak toleranci k odlišnosti a kooperaci mezi všemi žáky. Zároveň je v inkluzivní škole zajištěno odpovídající vzdělání všem dětem bez segregace do speciálních tříd a škol.
V případě žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) se jedná o postupný proces osvojování češtiny na komunikační úrovni a zároveň přístup k učivu prostřednictvím vizuální podpory, konkrétní slovní zásoby z daného předmětu atp.
Školy mají zodpovědnost za poskytování širokého a vyváženého učiva všem svým žákům, což s sebou přináší tři principy inkluzivního vzdělávání, jehož cílem a smyslem je zprostředkovat všem odpovídající a podnětnou výuku.
Inkluzivní školy:
Vytvořili jsme nástroj pro sebehodnocení školy, pro zjištění předpokladů efektivní inkluze, Checklist - audit pro školy.<
Podněcování odpovídajícími podněty a výzvami
Každému dítěti by měla být dána možnost zažít při výuce úspěch a získat co největší množství vědomostí, přiměřené jeho vlastním možnostem. Přestože je rámcovým vzdělávacím programem (RVP) specifikováno množství učiva, které by měli žáci a studenti absolvovat, učivo by se mělo přizpůsobovat možnostem konkrétních žáků.
To znamená, že je možné volit vědomosti, dovednosti a obecně zvládnutí učiva na nižší, či vyšší úrovni, v závislosti na schopnostech a možnostech žáka. Tím způsobem může každý student dělat pokroky a ukázat, co je v jeho silách a čeho je schopen dosáhnout. Úkoly a podněty při výuce tedy musí odpovídat nejen RVP, ale zároveň musí být diferencované vzhledem k možnostem a schopnostem jednotlivých žáků. U žáků, kteří mají jakékoliv mezery ve vzdělání (což se může týkat právě žáků s OMJ) a chybějící učivo znemožňuje pochopení současně probírané látky, je vhodnější naučit žáky základním vědomostem, na které lze později spíše navázat, než snažit se je učit vše najednou nebo v horším případě rezignovat na výuku a neučit je nic.
Výuka tedy musí být flexibilně modifikována a přístup k vědomostem, dovednostem a porozumění musí být v souladu s potřebami nově příchozích žáků s OMJ, stejně jako ostatních žáků.
Je důležité mít na paměti, že:
- rámcový vzdělávací plán (RVP) je dokument, který může být modifikován dle speciálních vzdělávacích potřeb jednotlivých žáků
- školy mají volnost v navrhování vlastních plánů a obsahů výuky, které odpovídají potřebám konkrétních žáků Školy by měly vyvinout:
- flexibilní přístupy, které modifikují a adaptují kurikulum při výuce podle vědomostí, dovedností a schopností, které nejvíce odpovídají potřebám nově příchozích žáků s OMJ a ostatních žáků. Což je následně specifikováno v individuálním vzdělávacím plánu - v našem případě ve vyrovnávacím plánu (VP).
- efektivní postupy při hodnocení schopností a vzdělávacích potřeb žáků s OMJ, včetně žáků zcela bez znalostí českého jazyka. Při problémech s hodnocením žáků s OMJ vám pomůže sekce věnovaná klasifikaci. Důležité je uvědomit si, že hodnocení nemusí vždy sloužit jako zdroj srovnání s ostatními spolužáky na pomyslné nebo reálné hodnotící škále, ale především má fungovat jako motivace pro další učení.
- přístupy, které zohledňují potřeby žáků, kteří jsou například dětmi žadatelů o azyl a mohou mít mezery ve studiu kvůli přerušenému vzdělání, nebo dětí, které nemají předchozí vzdělání odpovídající jejich věku. I pro tyto děti je vhodné vytvořit vyrovnávací plán, ve kterém bude výuka orientována na doplnění vědomostí a znalostí, které těmto žákům chybí. U žáků azylantů (a v případě většího počtu žáků s OMJ i pro ně)je také možné zřídit pozici asistenta-pedagoga, pro všechny je také vhodné doplnit znalosti češtiny na kurzech pro jazykovou přípravu (viz Kurzy češtiny pro cizince.
Odlišné vzdělávací potřeby
Jak odpovídat na odlišné vzdělávací potřeby žáků a studentůPři zajišťování učiva plně odpovídajícího rozsahu potřeb všech žáků by si učitelé měli být vědomi požadavku rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na rasu, pohlaví a jakékoli typy znevýhodnění. Při plánování výuky je třeba nastavit vysoká (ale dle možností žáků diferencovaná) očekávání a poskytnout příležitosti k jejich dosažení všem žákům. To platí samozřejmě i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a v neposlední řadě také pro žáky s odlišným sociokulturním původem, což můžou být nejen žáci-migranti, ale také děti z různých minoritních etnických skupin, azylanti a dvojjazyční žáci.
Žáci si s sebou do školy přinášejí odlišné zkušenosti, zájmy a dovednosti, které ovlivňují způsob jejich učení, proto musíme při plánování přizpůsobit svůj přístup k výuce tak, aby se všichni žáci a studenti mohli plně a efektivně hodin účastnit.
Odpovídat na odlišné potřeby žáků lze např.:
Školy by měly:
Překonávání bariér
Jak překonávat potencionální bariéry při vzdělávání a hodnocení jednotlivců i skupin žákůŽáků, kteří mají zvláštní požadavky na učení a hodnocení, stále přibývá. Pokud nebudou ve vzdělávacím procesu důsledně uplatňovány principy inkluzivního vzdělávání, nebudou naplňovány potřeby těchto žáků, a v jejich vzdělávání tím mohou být vytvořeny bariéry, které bude pro tyto žáky, tj. žáky se se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP), mezi něž patří i žáci s OMJ, obtížné překonat.
Požadavky na diferenciaci učiva i výukových stylů narůstají právě u žáků se SVP. U těchto žáků se setkáváme s různým typem znevýhodnění, mezi které patří nejen poruchy učení a chování, ale také odlišné sociokulturní prostředí. Žáci, pro které je čeština druhým (dalším) jazykem, musejí překonávat nejen bariéru jazykovou, ale mnohdy i sociální, což je v přístupu k takovýmto žákům třeba zohlednit.
Při výuce se s těmito různými požadavky musí počítat a dělat příslušná opatření k podpoře jedinců nebo skupin žáků, aby jim byla umožněna efektivní účast na výuce a hodnocených aktivitách. V průběhu závěrečného hodnocení je nutné mít na paměti, že se žáci s SVP hodnotí podle speciálních kritérií, stanovených například ve vyrovnávacím plánu (VP.)
Bariéry nově příchozích žáků s OMJ jsou:
Školy by měly
Žáci, pro které je čeština druhý (další) jazyk
Žáci, pro které je čeština druhý jazyk, mají různé potřeby, pokud jde o podporu při výuce. Při plánování jejich jazykové podpory je nutné zvážit různé faktory, jako například věk, délku pobytu v ČR, předchozí školní zkušenosti a dovednosti v ostatních jazycích. Pokroky jednotlivých žáků v osvojování češtiny, ale i vědomostí a porozumění z ostatních předmětů je důležité pravidelně vyhodnocovat.
Schopnost účastnit se výuky je závislá na komunikačních dovednostech v českém jazyce, proto musí učitelé plánovat výuku tak, aby pomáhali žákům rozvíjet jejich mluvenou, ale i psanou češtinu, a tím i účast na výuce jednotlivých předmětů.
Dobrá praxe
Další zdroje
Více k tématu |
