Se zkušeností migrace se mohou pojit náročné a traumatizující zkušenosti, zvláště u rodin migrujících z politických nebo náboženských důvodů, nebo kvůli válečným konfliktům. Náročné situace může rodina zažívat i v nové kultuře. Podle zahraničních i českých studií je výskyt traumatizujících zkušeností v dětství velmi vysoký i v majoritní společnosti.
V pomáhajících profesích se začíná prosazovat způsob komunikace a poskytování podpory, který se nazývá trauma informovaný přístup. Také pedagogové by měli počítat s tím, že děti (zdaleka nejen s migrační zkušeností) mohou prožívat traumata, jež výrazně ovlivňují jejich prožívání, chování i způsob komunikace.
Učitelky a učitelé ve škole samozřejmě nemohou nahradit práci dětského psychologa či psychoterapeuta, zároveň však mají možnosti, jak dítě v náročné situaci podpořit. Ideální je stav, při němž škola spolupracuje s rodinou i odborníkem na duševní zdraví dítěte. Ne vždy je však tato spolupráce možná.
- Děti tráví ve školách velké množství času, pedagogové tak mají příležitost vybudovat s dítětem vztah důvěry a vytvářet situace, v nichž se dítě cítí v bezpečí a duševní pohodě.
Pokud dítě zdárně prošlo procesem adaptace a jsou zajištěny jeho základní potřeby (především pocit bezpečí), může pedagog citlivě téma vykořenění a náročných zkušeností otevírat. Je nesmírně důležité, aby pedagog postupoval empaticky a informovaně. Neměl by nikdy ukazovat na konkrétní traumatickou situaci a na konkrétní osobu (to by dítě mohlo ještě více vyčlenit z kolektivu a přinést pocit nepohody). Může však téma otevřít prostřednictvím příběhů, například terapeutických pohádek. Dobrým prostředníkem mohou být pro pedagoga terapeutické panenky či maňásci.
Pokud se pedagog v této oblasti necítí jistě, měl by mít možnost obrátit se na odborníky na duševní zdraví dítěte nebo na profesionální organizaci, která se tématu věnuje. V této oblasti už v českém prostředí existuje literatura, metodiky, další vzdělávání a organizace, jež mohou být pedagogům velmi nápomocné.