Čeština jako druhý jazyk v MŠ

Aby mohli pedagogové poskytovat vícejazyčným dětem jazykovou podporu, potřebují znát specifika osvojování jazyka dítětem i o typické fáze, kterými děti při osvojování nového jazyka prochází.

Důležitým aspektem při práci s vícejazyčnými dětmi je jazyková podpora. K tomu, aby se dítě mohlo začít učit nový jazyk, potřebuje však nejprve získat základní pocit důvěry – navázat vztah s učitelkou, zorientovat se v chodu MŠ a zjistit, že mateřská škola je bezpečné místo.

Pokud se dítě v mateřské škole cítí dobře a jeho adaptace proběhla úspěšně, mohou pedagogové v MŠ začít cíleně podporovat češtinu jako druhý (další) jazyk. Míra jazykové podpory závisí na možnostech mateřské školy, věku dítěte, počtu vícejazyčných dětí ve třídě a dalších faktorech.

Kdy začne vícejazyčné dítě mluvit česky?

Často se nás pedagogové ptají, jak rozmluvit dítě s odlišným mateřským jazykem. Stává se, že dítě v mateřské škole už všemu rozumí, reaguje na pokyny, zapojuje se do činností, ale nemluví. Proč tomu tak je?

Je zcela běžné a přirozené, že dítě s odlišným mateřským jazykem prochází tzv. tichým obdobím (vůbec nemluví, hovoří pouze ve své mateřštině anebo jen šeptá). Z hlediska osvojování nového jazyka je toto období velmi důležité, neboť je dítě obklopené jazykem, slyší jeho intonaci, získává pasivní slovní zásobu, seznamuje s novými kulturními i jazykovými vzorci. Délka této fáze je velmi individuální, může trvat několik týdnů až měsíců, výjimečně i rok. I v tomto období můžeme dítěti poskytnout účinnou jazykovou podporu, bude-li naše pomoc citlivá a poučená.

Pro dítě s odlišným mateřským jazykem může být výhodná přítomnost dvojjazyčné asistentky pedagoga, která také nehovoří dokonale česky, přesto je v MŠ obvykle dobře přijímána. Důležité je na dítě netlačit a záměrně neupozorňovat na to, že dítě (ještě) nemluví. Můžeme naopak zdůraznit, že se dítě česky učí a že k tomu ještě hovoří dalším jazykem.

Znát jazykovou situaci dítěte

Některé děti jsou více introvertní a neprojevují se příliš ani ve svém mateřském jazyce. Jiné děti doma mluví s rodiči dvěma jazyky a čeština je pro ně již třetí komunikační jazyk. Jindy se děti se stydí za svoji nepřesnou výslovnost a bojí se proto mluvit před ostatními. To vše může hrát v mluveném projevu dítěte roli. I zde máme prostor prostor pro budování dobrých vztahů. Tam, kde jsou vztahy přátelské, nemusí mít dítě obavy, že jej budou ostatní zesměšňovat pro nedostatečnou výslovnost nebo cizí přízvuk.

Pokud mají pedagogové podezření, že by problém s řečí u dětí mohl být hlubší (např. vývojová dysfázie, poruchy sluchu, mutismus či jakákoliv další SVP), mohou si více všímat, jak dítě komunikuje s rodiči, sourozenci anebo jinými dětmi hovořícími stejným jazykem. V případě, že má dítě obtíže i ve svém jazyce, můžeme doporučit rodičům návštěvu PPP nebo logopedickou poradnu. Včasná intervence speciálního pedagoga nebo logopeda je důležitou prevencí školní neúspěšnosti v pozdějších letech.

Možnosti podpory rozvoje osvojování ČDJ 

V případě dětí předškolního věku ještě nemluvíme o výuce jazyka, ale o jejich podpoře při osvojování jazyka. Jsou-li děti v předškolním věku vystaveny jazyku (dostatečně a v jeho kvalitní formě), mají mechanismy, kterými si jazyk (jeden nebo i více) přirozeně osvojují. Pokud je MŠ hlavním jazykovým prostředím, v němž se dítě setkává s češtinou, můžeme intenzitu jazykových podnětů posílit. Učitelé a učitelky v mateřské škole mnohdy pro vícejazyčné děti představují nejdůležitější jazykový vzor v češtině, je proto důležité pamatovat také na kvalitu jazykových podnětů (inputu), např. hovořit spisovně a dbát na výslovnostní pravidla češtiny. Možností, jak poskytovat dítěti cílenou jazykovou podporu, je několik.

Jazykové chvilky: krátká a cílená jazyková podpora

Najít chvíli pro individuální práci s vícejazyčným dítětem může být náročné, ale i pět minut cílené podpory každý den dítěti přináší velké benefity. Pokud je ve třídě asistentka pedagoga, může převzít část individuální práce s dítětem: před komunitním kruhem s dítětem projít aktuální slovní zásobu, při individuální práci si na chvíli sednout ke stolečku, na procházce jít s dítětem za ruku a komentovat, co vidí. Více o podpoře v individuálních jazykových chvilkách se dočtete v tomto článku.

Práce s třídou: někdy stačí jen malá změna

Když chceme zohledňovat potřeby dítěte s odlišným mateřským jazykem při ranním kruhu nebo řízené činnosti, znamená to pro učitele přípravu a plánování navíc. Vynaložené úsilí se nám však vrátí v podobě zapojeného dítěte, které mělo možnost zažít úspěch. Někdy stačí jen mírně upravit vzdělávací metodu nebo přizpůsobit obsah vzdělávání. Další tipy pro práci s celou třídou najdete zde.

Kurz čdj: všichni jsme na jedné lodi

Výhodou kurzu čdj je menší skupina dětí, která poskytuje možnost individualizované práce. Většinou je také pro děti mnohem jednodušší mluvit česky v menší skupině, kde se všichni děti česky teprve učí. Inspiraci, jak vést kroužek čdj, získáte  v tomto článku.

Systematická podpora všech jazykových rovin

Při jazykové podpoře lektoři ČDJ vždy pamatují na rozvoj slovní zásoby, seznamují děti s novými slovíčky, procvičují je formou rozmanitých her. Při poskytování jazykové podpory bychom však měli mít na zřeteli všechny jazykové roviny a vytvářet takové situace a hry, při nichž bychom rozvíjeli nejen slovní zásobu, ale také další oblasti jazyka.

Slovní zásoba (lexikálně‑sémantická rovina)

Podpořme znalost především běžně užívaných a užitečných slov a naopak se vyhněme (především při komunikaci se začátečníky) zdrobnělinám, slovním hříčkám. Velice důležité je dítě nezahltit, když představujeme novou slovní zásobu. V lekci je vhodné představit max. 5-8 nových slov.

Pokud děti prochází tichým obdobím a ještě nemluví, můžeme s ním provést jazykovou diagnostiku. Díky ní získáme dobré povědomí o tom, do jaké míry mají děti osvojenou základní slovní zásobu. Když diagnostiku s dětmi provádíme opakovaně (např. po skončení adaptačního období a na konci školního roku), můžeme pozorovat, jak rychle děti v osvojování jazyka pokročily, a lépe tak nastavit další jazykovou podporu.

Praktické využití jazyka (pragmatická rovina)

Pragmatickou rovinou se rozumí schopnost běžné komunikace. Dítě, které umí vyjádřit své potřeby, se bude cítit ve fyzické i psychické pohodě. Když zvládne poděkovat a poprosit, zvýší se jeho sociální kompetence a ostatní děti ve třídě jej budou lépe přijímat.

Děti v předškolním věku by měly chápat rozdíl mezi tykáním a vykáním. V některých jazycích (např. v angličtině) se vykání vůbec nevyskytuje, pro mluvčí angličtiny je proto náročné tuto jazykovou kategorii pochopit a aplikovat. Není přitom nutné, aby děti v mateřské škole pedagogům vykaly. K nácviku vykání lze vytvářet modelové situace s maňáskem či při hraní rolí.

Gramatika (morfologicko‑syntaktická rovina)

Při osvojování gramatiky pamatujme na možnosti dítěte v předškolním věku. Některé gramatické jevy si děti osvojují až po delším a intenzivním kontaktu s jazykem (např. předložky, složitější pády – 6., 3.). Při podpoře osvojování jazyka platí zásada, že gramatiku nevysvětlujeme, ale ukazujeme nebo hrajeme! Konkrétní gramatický jev, s nímž dítě seznamujeme, je vždy potřeba spojit s nějakým tématem. Např. se 4. pádem dítě seznamujeme v tématu jídlo, rody podstatných jmen procvičujeme v tématu zvířata.

Z trénování gramatiky by neměl nikdy být dril. Pro osvojení určité gramatické kategorie můžete využít například deskových her. Při pexesu děti např. trénují 4. pád (mám kočku a žirafu) a množné číslo (mám dvě kočky, dvě žirafy).

Výslovnost (foneticko‑fonologická rovina)

Děti v předškolním věku mají ještě vyšší fonematickou citlivost, v tomto věku se ještě může snadno odbourat cizí přízvuk. V předškolním věku děti potřebují často logopedickou péči. Práci logopeda samozřejmě pedagogové MŠ nemohou nahradit, ale můžeme s dětmi cvičit průpravná cvičení: jazykové rozcvičky, logopedické hry. Pro rozvoj výslovnosti výborně poslouží práce s rytmizací a básničkami. Opravdovou branou do jazyka bývá píseň. Nebojme se zařazovat do práce s vícejazyčnými dětmi písně, hru na orffovy nástroje, tanec. Některé děti začnou v češtině nejdříve zpívat a až poté mluvit!

Pro zapojení hudbeních činností do práce s celou třídou i vícejazyčnými dětmi se inspirujte v metodikách Mileny Kmentové, které vyšly v nakladatelství Portál. Jsou studnicí inspirace jazykových her a hříček s rytmem, melodií či intonací. Budou bavit děti i vás.

 

Zdroje a další literatura:

Doleží, L. (ed.) Začínám učit češtinu pro děti-cizince. Praha: AUČCJ 2015.

Cummins, J.: Bilingual Children’s Mother Tongue: Why Is It Important for Education? 2001, February. Sprogforum, 7(19), 15-20.

Doplňující články