+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Čeština jako druhý jazyk v MŠ


Důležitým aspektem při práci s vícejazyčnými dětmi je jazyková podpora. Efektivní osvojování druhého (nebo dalšího) jazyka může nastávat ve chvíli, když dítě úspěšně prošlo procesem adaptace, a cítí se “dobře, spokojeně, jistě a bezpečně” (RVP PV, s. 32).

K tomu, aby se dítě mohlo začít učit nový jazyk, potřebuje nejprve získat základní pocit důvěry – navázat vztah s učitelkou, zorientovat se v chodu MŠ a zjistit, že MŠ je bezpečné místo, kde ho mají rádi.

Pokud se dítě v mateřské škole cítí dobře a jeho adaptace proběhla úspěšně, je vhodné, aby MŠ začala cíleně podporovat češtinu jako druhý (další) jazyk. Míra jazykové podpory závisí na možnostech mateřské školy, věku dítěte, počtu vícejazyčných dětí ve třídě atd.

Kdy začne vícejazyčné dítě mluvit česky?

Často se nás paní učitelky ptají, jak rozmluvit vícejazyčné dítě. Stává se, že dítě v mateřské škole už všemu rozumí, reaguje na pokyny, zapojuje se do činností, ale nechce mluvit. Proč tomu tak je?

Je zcela běžné a přirozené, že vícejazyčné dítě (dítě s OMJ) prochází tzv. tichým obdobím (kdy nemluví, hovoří pouze ve své mateřštině anebo jen šeptá). Z hlediska osvojování nového jazyka je toto období velmi důležité, neboť je dítě obklopené jazykem, slyší jeho intonaci, získává pasivní slovní zásobu, seznamuje s novými kulturními vzorci. Délka této fáze je velmi individuální, může trvat několik týdnů až měsíců, výjimečně i rok. I v tomto období můžeme dítěti poskytnout účinnou jazykovou podporu, bude-li naše pomoc citlivá a poučená.

Některé děti jsou více introvertní a neprojevují se tolik ani ve svém mateřském jazyce. Jiné děti doma mluví s rodiči dvěma jazyky a čeština je pro ně již třetí komunikační jazyk. Některé děti se stydí za svoji nepřesnou výslovnost a bojí se proto mluvit před ostatními.To vše může hrát v mluveném projevu dítěte jistou roli. I zde je opět prostor pro budování dobrých vztahů, protože tam, kde jsou vztahy přátelské, nemusí mít dítě obavy, že bude například ostatními zesměšňováno.

Jistou výhodou v tomto ohledu může být také přítomnost dvojjazyčné asistentky pedagoga, která také nehovoří dokonale česky, ale přesto je v MŠ obvykle dobře přijímána. Důležité je na dítě netlačit a záměrně neupozorňovat na to, že dítě nemluví.

Jak podpořit vícejazyčné dítě v MŠ

Důležité je si uvědomit, že v případě dětí v předškolním věku nemluvíme o výuce jazyka, ale o jejich podpoře při osvojování češtiny. Jsou-li děti předškolního věku vystaveny jazyku (dostatečně a v jeho kvalitní formě), mají mechanismy, kterými si jazyk (jeden nebo i více) přirozeně osvojují. Pokud je MŠ hlavním jazykovým prostředím, v němž se dítě setkává s češtinou, je vhodné posílit intenzitu jazykových podnětů. Možností, jak poskytovat dítěti cílenou jazykovou podporu, je několik – v individuálních jazykových chvilkách, v rámci práce s celou třídou či v kurzu češtiny jako druhého jazyka.
Učitelé a učitelky mohou být také pro dítě jediným (či jedním z mála) jazykových vzorů, je proto důležité, aby předávali správnou a spisovnou formu jazyka.

Důležitost mateřského jazyka dítěte

Pro pedagogy MŠ může být velice užitečné znát “jazykovou biografii” dětí a jejich rodin. Jakým jazykem (jakými jazyky) se mluví v rodině? Jakým jazykem mluví rodiče a sourozenci, prarodiče a vnoučata mezi sebou? Seznámilo se dítě s ještě dalšími jazyky, např. při delším pobytu v cizině? Učitelky a učitelé pak lépe porozumí jazykové situaci dětí ve třídě.

Na vícejazyčné dítě se snadno můžeme dívat z pohledu toho, co neumí (neumí česky), a zapomínat na to, co už umí. Je dobré vidět potenciál každého dítěte, protože každé dítě má svůj mateřský jazyk a učí-li se cizí nebo druhý jazyk, stává se postupně a přirozeně vícejazyčným.

Kromě podpory češtiny bychom měli pamatovat i na podporu vícejazyčnosti dětí. Když dítě ztratí svůj mateřský jazyk, ztratí i část své identity a možnost blízkého kontaktu se svými kořeny, s širší rodinou.

Podle zahraničních výzkumů jde rozvoj mateřského jazyka ruku v ruce s jejich pozdější akademickou úspěšností (a také s rozvojem jazykových dovedností v dalších jazycích). Měli bychom tedy podpořit rodiče, aby s dětmi mluvili ve svém jazyce, četli si pohádky a zpívali písničky, neboť oni – rodiče – jsou nejlepšími učiteli mateřského jazyka!

Podpora všech jazykových rovin

Při jazykové podpoře vícejazyčných dětí bychom se měli zaměřit na rozvoj všech jazykových rovin.

Slovní zásoba (lexikálně‑sémantická rovina)
Zejména podpořit znalost běžně užívaných a užitečných slov, naopak (především při komunikaci se začátečníky) je dobré se vyhnout zdrobnělinám, slovním hříčkám. Při průběžné jazykové diagnostice je vhodné zaznamenávat pokroky dětí i konkrétní oblasti ze slovní zásoby, v nichž dítě potřebuje ještě podpořit. Velice důležité je dítě nezahltit, když představujeme novou slovní zásobu.
Praktické využití jazyka
Schopnosti běžné komunikace (pragmatická rovina). Když bude dítě umět vyjádřit své potřeby, bude se cítit ve fyzické i psychické pohodě; když zvládne poděkovat a poprosit, zvýší se jeho sociální kompetence a ostatní děti ve třídě jej budou lépe přijímat.
Gramatika (morfologicko‑syntaktická rovina)
Při osvojování gramatiky je potřeba pamatovat na možnosti dítěte v předškolním věku. Některé gramatické jevy mohou být osvojeny až po delším a intenzivním kontaktu s jazykem (např. předložky, složitější pády – 6., 3.). Při podpoře osvojování jazyka platí zásada, že gramatiku nevysvětlujeme, ale ukazujeme nebo hrajeme! Konkrétní gramatický jev, s nímž chceme dítě seznámit, je vždy potřeba spojit s nějakým tématem. Např. se 4. pádem dítě seznámit v tématu jídlo, rody podstatných jmen ukazovat v tématu zvířata.
Výslovnost (foneticko‑fonologická rovina)
Děti v předškolním věku mají ještě vyšší fonematickou citlivost, v tomto věku se ještě může snadno odbourat cizí přízvuk.

Jak konkrétně děti podporovat se dočtete v našem článku Jazyková podpora vícejazyčných dětí.

Zdroje a další literatura:

Doleží, L. (ed.) Začínám učit češtinu pro děti-cizince. Praha: AUČCJ 2015.

Linhartová, T. (ed.) Nápadníček aktivit pro MŠ. Praha: Meta, 2018

Cummins, J.: Bilingual Children's Mother Tongue: Why Is It Important for Education? 2001, February. Sprogforum, 7(19), 15-20.

Natálie Baránková, Barbora Dvořáková

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.