Legislativa a financování v MŠ

Stáhněte si checklist.

Dítě cizinec X Vícejazyčné dítě/Dítě s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

• Dítě cizinec/dítě s cizí státní příslušností je dítě, které má pouze jiné státní občanství než české (nevztahuje se na děti s dvojím občanstvím).
• Vícejazyčné dítě nebo také Dítě s odlišným mateřským jazykem je dítě, které má (ale nemusí mít) českou státní příslušnost a z různých důvodů má jiný rodný jazyk, tudíž potřebuje jazykovou podporu.

Jazyková příprava v MŠ (aktualizace k 1. 9. 2025)

Od 1. září 2025 začíná platit novela školského zákona, která rozšiřuje právo na bezplatnou jazykovou přípravu. Dosud byla určena pouze dětem cizincům, nově se ale týká i dětí, které jsou občany České republiky a češtinu ještě dostatečně neovládají. To se může týkat například dětí, které doma vyrůstají s jiným jazykem než češtinou, nebo těch, které se vracejí po delším pobytu v zahraničí.

Pro mateřské školy to znamená, že na jazykovou podporu mají od září nárok všechny děti, které ji potřebují k úspěšnému začlenění – bez ohledu na jejich státní příslušnost. Cílem je usnadnit dětem vstup do kolektivu, posílit jejich sebevědomí a připravit je na hladký přechod do základní školy.

Kdo má tedy nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v MŠ:

• děti cizinci,
• a nově také děti–občané ČR s nedostatečnou znalostí češtiny (např. z důvodu jiného mateřského jazyka nebo dlouhodobého pobytu v zahraničí).

Jazyková příprava se poskytuje v posledním roce předškolního vzdělávání. Pokud jsou v mateřské škole alespoň čtyři děti s tímto nárokem, je ředitel povinen zřídit skupinu jazykové přípravy. Tato skupina je bezplatná a je nastavena tak, aby se děti učily češtinu přirozeně, prostřednictvím her a aktivit odpovídajících jejich věku.

§ 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb. jasně uvádí: „Pokud počet dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné a které jsou cizinci nebo občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, je alespoň 4 děti v jednotlivém místě poskytování vzdělávání, v případě lesní mateřské školy v jednotlivém území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí, ředitel mateřské školy zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání (dále jen „jazyková příprava“) zvlášť pro jednotlivá místa poskytovaného vzdělávání, v případě lesní mateřské školy zvlášť pro jednotlivá území.“

Pro posouzení, zda má dítě nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka lze využít metodiku NPI ČR.

Jasná pravidla pro jazykovou přípravu stanovuje vyhláška č. 271/2021 Sb. a také vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání (§ 1e). Obě vycházejí ze školského zákona č. 561/2004 Sb. (§ 20), který je hlavním právním rámcem celé jazykové podpory.

Jazyková příprava je zakotvena i v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, kde byla přidána podkapitola 8.4 věnovaná právě dětem s nedostatečnou znalostí češtiny. Pro učitele a učitelky je navíc k dispozici aktualizovaný metodický materiál MŠMT pro školní rok 2025/2026, který poskytuje konkrétní tipy, jak podporu nastavit a vést v praxi.

Od září 2025 tak školy získávají jasnější pravidla i širší možnosti, jak pomoci dětem, které s češtinou teprve začínají. Hlavním smyslem celé změny je, aby žádné dítě nebylo znevýhodněno jen kvůli jazyku a mohlo plnohodnotně zažívat radost z učení i z pobytu mezi vrstevníky.

Jak je jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka nastavena?

• Cílovou skupinou pro poskytování jazykové přípravy jsou kromě cizinců i občané ČR, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci (bez ohledu na délku jejich pobytu v ČR) v povinném předškolním vzdělávání. Cílem je zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání.

Jak jazyková příprava v MŠ probíhá?

• Zvláštní právní úprava platí pro mateřské školy, kde jsou alespoň 4 a více dětí cizinců nebo občanů ČR s obdobnými potřebami k začlenění. V takovém případě zřídí ředitel mateřské školy skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu.
• Mateřská škola má povinnost poskytovat jazykovou přípravu v rozsahu jedné hodiny týdně.
• Velikost skupiny je 4-8 dětí s cizí státní příslušností a děti–občané ČR s nedostatečnou znalostí češtiny v povinném předškolním vzdělávání. Pokud je v MŠ takových dětí více, může ředitel vytvořit skupiny dvě.
• Pokud má mateřská škola v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání 1 až 3 děti cizince nebo občany ČR s obdobnými potřebami k začlenění v povinném předškolním vzdělávání, bude jim poskytována individuální jazyková podpora v rámci vzdělávacích činností dle školního vzdělávacího programu.
• Vzdělávání ve skupině je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne. Například 2 bloky týdně po 30 minutách nebo 4 bloků po 15 minutách.

Kdo může češtinu jako druhý jazyk vyučovat?

• Vzdělávání v českém jazyce bude pravděpodobně zajišťovat kmenový učitel/ka mateřské školy. Vzhledem k organizaci předškolního vzdělávání a skutečnosti, že povinné předškolní vzdělávání probíhá v rozsahu čtyř dopoledních hodin, je vhodné, aby jazyková příprava pro děti cizince i pro děti – občany ČR s obdobnými potřebami začleňování probíhala především v dopoledních hodinách. 

Jak je jazyková příprava financována?

• Financování jazykové přípravy je zajištěno prostřednictvím navýšení ukazatele PHmax. Každá mateřská škola zřizovaná krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, která k 30. září daného školního roku vykáže ve výkazu o mateřské škole alespoň čtyři děti s nárokem na jazykovou přípravu (tedy děti cizince i děti – občany ČR s nedostatečnou znalostí češtiny) v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání, obdrží navýšení PHmax o jednu hodinu týdně pro každou skupinu jazykové přípravy.

• V případě soukromých a církevních mateřských škol je způsob financování stanoven v každoročním materiálu MŠMT k normativům pro soukromé a církevní školství. Ten podrobně určuje, jakým způsobem se poskytují prostředky i na jazykovou přípravu.

Kurikulum češtiny jako druhého jazyka

• Podpůrným metodickým materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání.

Jakou roli hrají dvojjazyční asistenti a asistentky v podpoře a rozvoji vícejazyčných dětí v mateřských školách a jak přispívají nejen jazykovými výhodami, ale i posilováním mezilidských vztahů a vytvářením inkluzivního prostředí? Podívejte se na náš Infosheet pro konkrétní tipy a doporučení.