Motivace vícejazyčných žáků

Setkáváte se u vícejazyčných žáků s demotivací, lhostejností, nezájmem o školu či problémovým chováním? Příčiny mohou být různé, např.:

  • Nesouhlas se stěhováním – vede ke stesku po rodině, přátelích a známém prostředí. Dítě očekává, že se vrátí domů.
  • Nenaplněná očekávání – dítě nerozumí jazyku, nikdo se mu nevěnuje, nezačlenil se do kolektivu, uzavírá se do sebe, jeho chování si ve škole vykládají jako nezájem o výuku.
  • Vysoké nároky ze strany nové školy a rodiny – dítě je pod stresem, selhává, snaží se dohnat učivo.
  • Problémové chování i v zemi svého původu.

V tomto článku se věnujeme motivaci – její roli a možnostem její podpory i prevenci prohlubování demotivace. Najdete zde různé kroky, postupy, tipy i aktivity, které mohou pomoci. Cesta je to dlouhá a doporučujeme vždy již preventivně vytvářet prostředí, v němž se žáci cítí zapojení a respektovaní. K tomu vede kombinace mnoha faktorů a nikdy není předem zcela jasné, která kombinace zabere právě u Vás a Vašich dětí.

Doporučujeme zkoušet a střídat.

Nejdůležitější je uvědomit si, že 

Zapojování do výuky/činnosti + dobrý pocit v kolektivu = motivace a předpoklad školní úspěšnosti.

1. Motivace, demotivace a náš cíl

Co je motivace?

Motivace je vnitřní zdroj energie, který nám umožňuje konat a dotahovat věci do cíle, vymýšlet řešení, plnit povinnosti a úkoly, přicházet s novými nápady apod.

Co je demotivace?

Demotivace  znamená, že tato energie chybí. Nemáme chuť se zabývat úkoly, dotahovat je do konce, nejsme kreativní. 

Motivaci ztrácíme tím, že dlouhodobě zažíváme neúspěch. 

Co je naším cílem?

My jako vyučující potřebujeme tedy zajistit, aby dítě mohlo zažívat úspěch. 

 

Při zkoušení všech konkrétní kroků, které zde dále uvádíme, je třeba mít stále na paměti základ, na kterém to celé stojí, to jest, že

2. Motivace dítěte k učení je možná, až se naplní tyto základní potřeby:

Přijetí a pochopení

  • jistotu, že jsou přijímány a respektovány ve své jedinečnosti
  • pochopení, že každý jsme jiný ve svých vlastnostech, schopnostech i náladách
  • prostředí, kde specifika každého jsou i zdrojem úspěchu a ocenění

Bezpečné prostředí

  • být vnímány a přijímány individuálně
  • důraz na společnou práci s emocemi a jejich pojmenování
  • pocit bezpečí a důvěry

Podpora

  • dobrý pocit v kolektivu a vědomí, že jsou jeho plnohodnotnou součástí
  • přítomnost učitele, který s nimi rozvíjí dobré vztahy
  • atmosféra vzájemného respektu a pochopení

Vícejazyčné děti s nedostatečnou znalostí češtiny také potřebují:

  • jazykovou přístupnost všech informací = dítě potřebuje vědět a rozumět, co se od něj očekává (rozvrh, pravidla, zadání práce, hodnocení…)
  • konkrétní osobu jako zdroj podpory = dítě potřebuje vědět, na koho se s čím může obrátit
  • sdělit, co prožívají = bez znalosti jazyka je to velmi obtížné
  • podporu při porozumění pocitu vykořenění = různé projevy chování (náročné, nežádoucí)
  • možnost se aktivně účastnit třídních aktivit = jejich jazykovou přístupnost
  • rovnováhu mezi dostatečnou všímavostí a přílišnou či stigmatizující pozorností
  • citlivý přístup k prožívání traumatu = individuální podpora, pomoc odborníků
  • citlivou práci v kolektivu s předsudky a diskriminací = pocit bezpečí a přijetí

Psychické rozpoložení dítěte ovlivňuje jeho wellbeing a motivaci a může mít vliv na jeho docházku do školy.

Pokud problémy stále přetrvávají podívejte se na náš článek o možnostech práce s demotivovaným dítětem.

3. Kroky k tomu, aby dítě zažilo úspěch a podpořili jsme jeho motivaci

Pořadí, ve kterém zde kroky uvádíme, nemá žádný význam, u různých dětí v různých situací můžeme postupovat různě.

Následující kroky jsme upravili podle textů V. Kartákové a B. Nosálové v kurzu Nauč mě to. ČvT, 2023.

Zajištění bezpečného prostředí a vytváření pocitu jistoty

  • Zajistíme předvídatelnost (dítě ví, co se kdy bude dít, co bude následovat, jak tyto obyčejné situace řešíme…) – jak v rodině, tak ve škole

tip: V tom nám pomůže 

  • strukturování dne, vyučovací hodiny
  • jasně nastavená a srozumitelná pravidla
  • opakované rituály (ranní kruh, zahájení a ukončení hodiny..)
  • přehledné prostory (dítě ví, kde jsou pomůcky, kam si má dávat své věci atd.)
  • možnost se uchýlit do relaxačního koutku

 

Vytvoření komfortní situace v kolektivu

  • Zapojíme dítě do společných projektů, pracovních činností
  • Dítě musíme alespoň minimálně zapojovat do všech aktivit, které cílí na podporu dobrých vztahů (např. v třídnických hodinách, preventivních programech apod.)
  • Umožníme mu, aby se s někým sblížil (např. služba na tabuli s někým kamarádským)
  • Cílem je, aby se necítil „mimo” kolektiv ale jeho součástí, aby si našlo své místo 

 

 Odstranění co nejvíce překážek 

  • Adaptujeme zadání a úkoly, které má dítě dělat na jeho jazykovou úroveň
  • Podchytíme rozdíly v osnovách a pracujeme s tím
  • Zjistíme, zda dítě nemá žádné další bariéry (fyzické, sociální a podobně)

 

Kontakt s rodiči

  • Zkontaktujeme rodiče a zjistíme víc o jejich rodinné situaci, zkusme zjistit, co se děje a z čeho by mohly plynout obtíže.
  • S rodiči se pokusíme navázat komunikaci a vztah, který podporuje vzájemnou důvěru. Pozveme si je do školy a probereme s nimi další postup. Je-li třeba, zajistíme tlumočníka.

(Cílem tohoto kontaktu je se s rodiči domluvit tak, abychom společnými silami vytvořili pro dítě příznivé a vstřícné prostředí a abychom vyplnili jeho potřebu bezpečí a přijetí)

  • Zeptáme se na silné stránky dítěte – skrze ně si můžeme udělat lepší představu, jak ho do dění ve škole zapojit

 Povídání s dítětem

  • Něco zvládneme i ve vhodnou chvíli během vyučovací hodiny:
    • Mluvíme jednoduše a stručně
  • Opakujeme
  • Rekapitulujeme delší úseky rozhovoru
  • Soustředíme se na téma rozhovoru
  • Klademe otázky
  • Doptáváme se
  • Ptáme se, zda a jak dítě všemu rozumí
  • Jsme empatičtí
  • Povzbuzujeme

Musíme být také připraveni na to, že zjištění potřeb dítěte zabere delší čas. Dítě například nebude umět hned pojmenovat co se děje, a proč se chová takovým způsobem. 

Abychom mu to ulehčili můžeme mu poskytnout čas a bezpečný prostor v době mimo vyučovací hodinu. V takové situaci se nám lépe povede : 

  • Navazujeme kontakt. Využijeme k tomu klidnou a respektující neverbální komunikaci, oční kontakt, nestojíme nad dítětem, ale sedneme si k němu nebo se skloníme na jeho úroveň.
  • Dáme najevo podporu, pochopení, empatii a zájem (chápu tě, rozumím ti a patřičná gesta a mimika)
  • Netlačíme Dáme dítěti čas.
  • Omezujemeslovní pokyny – počkáme, až dítě zpracuje náš požadavek, důležité je, aby přijímalo naše pokyny v klidu. 

Pojmenujeme, co situaci spustilo a co pomohlo k jejímu zvládnutí. 

  • Pojmenujeme emoce dítěte. Monitorujeme častěji, jak se dítě cítí, jak svoje pocity hodnotí, a pozorujeme, jestli se situace zlepšuje (a čím to je) nebo zhoršuje (a čím to je) 
  • K práci s emocemi můžeme využít emoční karty nebo jiné obrázkové pomůcky.
  • Vysvětlujeme své pokyny a očekávání, aby jim dítě skutečně porozumělo.
  • Společně vytvoříme funkční pravidla a postupy pro další společné fungování.
  • Nabídneme senzomotorické pomůcky a aktivity. Monitorujeme, jak s tím pracuje, kdy s tím pracuje a jestli s tím pracuje pravidelně.

Tipy pro společný život ve třídě a pro vytvoření bezpečného a respektujícího prostředí najdete např. v našich metodikách pro práci s třídním kolektivem

Když je dítě v češtině už pokročilejší, doporučujeme využít materiály z organizace Nevypusť duši.

 

Zapojování dítěte v hodinách 

  • Zapojováním do aktivit a do výuky zvyšujeme pravděpodobnost, že dítě bude motivovanější.
  • Zapojujeme do týmových aktivit.
  • Můžeme dítěti dát jednoduchou splnitelnou roli, aby se cítilo zapojené.
  • Věnujeme se mu, aby dítě vědělo, že o něm víme a dáváme mu to najevo.

Pomoc k pochopení, proč se něco musí učit

  • Vysvětlíme, proč je dobré, aby se zrovna tuto látku dítě naučilo. 

(Kde to posléze použije? K čemu mu to bude dobré?)

  • Můžeme hledat propojení s konkrétním snem/ambicí daného dítěte – jak mi ta znalost pomůže ke splnění tohoto mého snu?
  • Hlídáme, aby byl výsledek realistický a dosažitelný 

 

Spolupráce uvnitř školy 

Když spojíme ve škole síly a vzájemně se podpoříme a případně si práci rozložíme, významně to pomůže v motivaci vyučujících do výuky.

 

4. Konkrétní tipy ze škol – koktejl různých možností, kterými se můžete inspirovat

4a. Co pomáhá, když

Zde uvádíme tipy na řešení nejčastějších problémů s motivací.

(za tyto tipy děkujeme naší expertní skupině, především paní Daniele Musilové a paní ředitelce Janě Novákové Hotařové a dalším spolupracujícím vyučujícím)

Co pomáhá, když

jsou žáci v hodinách pasivní

  • spolupráce s asistentkou
  • práce s pracovními listy z Mety (jsou tak jednodušší úkoly)
  • digitální technologie – dáváme žákům tablety, používáme programy s jazykem, kterému rozumí
  • zjednodušení textů s pomocí AI
  • povzbuzování třídním učitelem
  • vytváření situací, v nichž mohou žáci uspět (např. možnost neverbální odpovědi, zvýraznění klíčových informací v textu)
  • opora vizualizací
  • příklady
  • ověřování porozumění zadání
  • zapojování do činností nesouvisejících s přímou výukou – rozdávání sešitů, chození pro učební pomůcky…

mají žáci malou motivaci mluvit a učit se česky

  • nabídnout jazykové kurzy mimo školu, spolupracovat s místními organizacemi (např. CPIC)
  • zapojit děti v rámci družiny (nabídnout družinu zdarma)
  • pořádat kurzy na konci prázdnin
  • s ohledem na aktuální jazykovou úroveň se snažit zapojovat je do běžné výuky ve všech předmětech

žáci nemají zájem  o dění ve výuce

  • zorganizovat schůzku s rodiči (případně s tlumočníkem), vysvětlit náš vzdělávací systém (mít překlad školního a klasifikačního řádu), 
  • zjednodušit výstupy na jejich jazykovou úroveň
  • poukazovat na výhody vzdělání 
  • poukazovat na úspěchy
  • zjistit informace o zázemí dítěte, jeho „mimoškolním” životě, pokud možno o okolnostech jeho migrace (krom důvodu migrace např. zpřetrhání rodinných vazeb…)

žáci mají nízkou motivaci vzdělávat se v české škole (nechce chodit do školy, nepřipravuje se na výuku, často chybí)

  • vysvětlit rodičům a dětem systém vzdělávání u nás, využít přítomnosti překladatelky, předat rodičům dokumenty v jejich jazyce
  • společná schůzka rodičů dětí s OMJ – vysvětlení vzdělávacího systému, jak probíhá jazyková příprava, doučování, přihlášky na SŠ
  • propojení asistentek pedagoga a vyučujících
  • zařazení např. ukrajinského dítěte do třídy, kde je jiné ukrajinské dítě, které mluví česky (někdy naopak pomůže dítě přeřadit do třídy, kde se výhradně mluví česky – je to individuální)
  • zjistit informace o zázemí dítěte, jeho „mimoškolním” životě, pokud možno o okolnostech jeho migrace 

žáci nemají zájem o účast na akcích školy

  • spolupráce s dvojjazyčnými asistentkami – vysvětlení, co to dětem přinese 
  • zapojení jiných dětí, aby dítěti vysvětlily přínos
  • finanční motivace – zdarma (často nemají rodiny dostatek financí) – projekt PROP
  • monitoring vztahů ve třídě, komunikace, případně schůzka s rodiči => pátrání po příčinách, hledání společného východiska

chceme pomoci vyučujícím k pochopení specifik vzdělávání vícejazyčných dětí a při práci s nimi

  • spolupráce uvnitř školy i s dalšími organizacemi
  • sdílení různých tipů mezi sebou, rozhovor s dalšími učiteli
  • vysvětlení, že i jim se bude učit lépe, pokud ta specifika pochopí
  • příklady dobré praxe
  • sdílení materiálů
  • seznámení s fenoménem vykořenění, trauma informovaným přístupem
  • interkulturní čitelnost

tip:

navštivte vzdělávací akce se sdílením problémů, dobré praxe a každodennosti ve škole, poslechněte si podcasty

https://inkluzivniskola.cz/akce/

https://zapojmevsechny.cz/odlisny-matersky-jazyk

inspirujte se

https://nevypustdusi.cz/infografika/?type=ucitele

4b. Citujeme z odpovědí vyučujících na otázku Jak motivujete vícejazyčné žáky s nedostatečnou znalostí češtiny a s migrační zkušeností?

(z dotazníku na naši platformu o motivaci a demotivaci, více na https://inkluzivniskola.cz/akce/zs-platforma-motivace-a-demotivace-vicejazycnych-zaku/)

Snažím se jim poskytnout důvěru.
Horko těžko.
Podpora v hodinách, pomoc, pochvala.
Snažím se, aby se jim český jazyk líbil a chtěli hlavně oni se učit. 
Odměny, návštěvy budoucích škol, výlet.
Slovní pozitivní motivací, pochvalou.
Pochvala, jednička za práci, uznání od spolužáků.
Občas těžko…..obrázky, videoukázky, pozitivní přístup, vhodné úkoly – takové, aby měli možnost je splnit, skupinová práce, podpůrné skupinové práce – jazyková příprava.
Používám hry, střídání metod a forem, zajímavá cvičení, společná hodnocení.
Trpělivě komunikuji, podporuji, udržuji bezpečné prostředí.
Příjemným přístupem, lehkým konverzačním tématem navození pozitivní atmosféry, bezpečné a klidné prostředí, pocit zažití úspěchu.
Razítka do pracovních listů.
Spolupráce s rodici a PPP.
Snažím se jím pomocí a chválím je za úspěch ve výuce.Když se něco nedaří tak opakovaně vysvětlím, čemu nerozumí.
To se nedá obecně napsat. U každého funguje něco jiného.
Chválím, když se něco povede.
Podpora ve formě komunikace, zájmu, empatie, rozebírání pocitů, nálad, diskuze o problémech a navrhování řešení.
Laskavost, vlídná a nenásilná komunikace, trpělivost, nápodoba hrou.
Zájmy a záliby dítěte promítneme do výuky Zjistíme silné stránky žáků, jaké měli zájmy v zemi původu a doporučíme volnočasové aktivity. Ptáme se jich na oblíbený předmět, koníčky, budoucí plány, popř. vztah k češtině.
Jsou součástí kolektivu, mluví o svých zvyklostech, jak to chodí v jejich zemi.
Modifikované práce, kartičky, přehledy, skupinové práce, sledování pokroku, pochvaly.
Jazyk (toho státu, kde bydlíš) – to je první věc, která pomůže v budoucnosti mít lepší pozice v životě. Často na příkladech sebe a své rodiny.
Osobním rozhovorem a nabídkami. 
Zpočátku kvůli jazykové bariéře vůbec, později stejně jako české děti.
Vytváření podpůrného prostředí – sdílení příběhů jejich kultury, diferencovaná výuka.
Praktikuji zábavnou a praktickou výuku, častá zpětná vazba/pochvala, zapojuji jejich rodný jazyk k porovnávání, přítomni jsou i cizojazyčný asistent pedagoga a tandemový učitel – k žákovi se přistupuje individuálně, podporuji jejich kreativitu.
Každé nové slovo, které rozšíří jejich slovní zásobu, jim pomůže k jejich lepšímu vyjádření a pochopení okolím.
Vedu s nimi rozhovor o tom, co je zajímá. Povídáme si tom, co je baví a jaké mají plány. Navazuje individuálně na informace od každého žáka.
Pozitivním přístupem, parcelací učiva, za aktivní práci proběhne na konci hodiny hra, kterou mají rádi…
Ve všech předmětech ve škole.
Prostě učím, vtahuji je do dění.

 

4c.  Motivační bonboniéra

V hodinách běžné výuky a především v hodinách ČDJ můžete využít tipy z naší motivační bonboniéry

Infografiku je možné stáhnout ve formátu PDF.

4d. Tipy nejen pro výuku ČDJ – aktivity a způsoby práce, které můžeme využít ve výuce a mají motivační potenciál

 

Zájmy a záliby dítěte promítneme do výuky

Zjistíme silné stránky žáků, jaké měli zájmy v zemi původu a doporučíme volnočasové aktivity. Ptáme se jich na oblíbený předmět, koníčky, budoucí plány, popř. vztah k češtině.

Zájmy a záliby dítěte promítneme do výuky, např. popis dne oblíbeného mazlíčka, filmového hrdiny, ukázka vlastního sportovního dresu apod. Máme přehled o tom, kdo je ve třídě fotbalista a kdo baletka.

Moje tričko – oblíbený hrdina, sport, zvíře… Aktivita z časopisu Tečka Vizitka – seznamovací aktivita lektorek Česky levou zadní Vztah k češtině a dalším jazyků dítěte – Jazykové dotazníky, Rozhovor se žákem

Zařazujeme zajímavé a netradiční metody a aktivizující druhy práce

Střídáme různé (i neverbální) typy aktivit, např. běhací diktát, práce s kartičkami, chňapačka, vybarvování, kresba, pantomima, kreativní činnosti, zapojujeme jazykově nenáročné hry, často zařazujeme skupinovou práci. Pokud máme ve třídě více dětí se stejným prvním jazykem, střídáme skupiny stejnojazyčné a smíšené.

Z obyčejného úkolu uděláme něco výjimečného, bonus pro speciální příležitost, např. hledání pokladu, luštění rébusu.

Zapojujeme interaktivní prvky a aplikace (Kahoot, Wordwall, Quizizz, Quizlet, Learning Apps atd.). Využíváme vzdělávací či překladové aplikace, které jsou intuitivní, hravé a nekladou velké jazykové nároky. V těchto aplikacích žáci vidí správné řešení sami a nemusí tak být nejistí kvůli výsledkům zbytku třídy. Můžete se inspirovat tím, jak využívají technologie v Estonsku.

Využíváme autentické materiály a reálné předměty

Učebnice jsou skvělé a v dnešní nabídce si můžeme bez problémů vybrat, ale vždy budou dříve nebo později zastarávat a často jsou psány univerzálně, bez ohledu na mateřský jazyk žáků. Proto můžeme své materiály upravit na míru využitím autentických prvků jako jsou např. etikety, letáky, písničky, plánky, mapy, videa apod. Vždy ale dobře zvažujeme jazykovou náročnost materiálu, příp. ho vhodně adaptujeme.

Kombinujeme práci s učebnicí / pracovními listy a reálnými předměty, např. peníze, kostra, modely těles, makety jídla apod.

Hodnotíme podporujícím způsobem

Žáky hodnotíme individuálně za osobní pokrok s ohledem na neznalost jazyka a nesrovnáváme s ostatními žáky (hodnotíme formativně).
Využíváme různé formy hodnocení: slovní hodnocení, zpětnou vazbu, skupinovou reflexi, sebehodnocení, peer feedback.

Cíleně necháme žáka zažít úspěch a zadáme zvládnutelné úkoly. Ukazujeme konkrétně, co se povedlo či zlepšilo. Dáváme 1–2 tipy, co si např. v testu/cvičení pohlídat příště, co zlepšit. Učíme děti, že neexistuje špatná otázka.

Zapojujeme různé podoby sebehodnocení, např. semafor, teploměr, smajlící/puntíci, co umím, balanční kruh.

Sebehodnocení v učebnici Levou zadní I Formulář k sebehodnocení Peer feedback

Peer feedback – zpětnou vazbu k textům ostatních píšou sami žáci, čímž si účelně procvičují psaný projev a zároveň mohou nabrat inspiraci i pro své vlastní texty. Věřme jim, často jsou schopni skutečně dobře vyhmátnout to, co je v textu dobré a co by zasloužilo zlepšení. Jejich zpětnou vazbu procházíme, ale neopravujeme – pokud se pravidelně objevují nějaké chyby, můžeme jim pak zasvětit gramatické okénko a procvičování.

Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?

Doplňující články