+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Slovní zásoba ve výuce


Vícejazyčné děti (a zejména ty, které do českých škol přicházejí bez znalosti češtiny) se učí výukové obsahy prostřednictvím češtiny - jazyka, který zatím dobře neovládají. Základem je tedy co nejdříve začít s výukou češtiny jako druhého jazyka, aby se děti dokázaly dorozumět. Než se to ale zcela naučí, již navštěvují další předměty, ve kterých přicházejí do kontaktu s novým obsahem, který je zprostředkováván novým a náročnějším jazykem specifickým pro školní prostředí. A nositeli tohoto jazyka, jak si vysvětlíme níže, jsou všichni vyučující, nejen češtináři.

Často se nám může zdát, že naši vícejazyční žáci nepostupují v osvojování jazyka dostatečně rychle (nedaří se jim rychle “dohnat” své spolužáky - rodilé mluvčí). Co je ale dost rychle? Abychom mohli proces osvojování jazyka pochopit, musíme se podívat na slovní zásobu. Pod pojmem slovní zásoba si však nepředstavujme jen izolovaná podstatná jména. Do slovní zásoby řadíme i další slova a slovní spojení, která se ve výuce používají. Nezapomínejme tedy ani na slovesa, přídavná jména nebo příslovce, zkratky nebo fráze.

Pro jasnou představu jsme rozdělili slovní zásobu, která se používá ve školním prostředí, do 3 úrovní:

Než představíme jednotlivé úrovně, je třeba zdůraznit, že se děti denně ve škole setkávají se všemi třemi úrovněmi. A proto není možné jednotlivé úrovně zcela separovat a učit izolovaně. Rozdělení slovní zásoby je myšlenkový koncept, který má posloužit vyučujícím pro pochopení, jak je výuka jazyka (a prostřednictvím jazyka) komplexní a systematická, čili vyžaduje dostatek času a především dlouhodobou podporu.

1. úroveň: KOMUNIKAČNÍ JAZYK

První úroveň tvoří základ pro jazykové dovednosti, bez něhož se žádné dítě ve škole neobejde. Do této úrovně patří slovní zásoba běžně používaná v každodenním životě. Často jde o slova označující konkrétní hmatatelné předměty/osoby/skutečnosti (stůl, babička, škola) nebo abstraktnější slova hojně používaná v běžné komunikaci (potom, dnes, tady, jedna, pět, kdy, kolik, slovesa být a mít). Pro ty, kteří se teprve česky učí, je osvojení této úrovně slovní zásoby zásadní pro “přežití”, ale také pro další jazykový rozvoj v následujících úrovních.
Pro porozumění této slovní zásobě vícejazyčné děti potřebují buď a) vidět obrázek zobrazující dané slovo a/nebo b) přeložit si slovo do svého jazyka. Jelikož jde o základní slovní zásobu z komunikačních situací, bude dítě překladu s velkou pravděpodobností rozumět (ovšem čím je dítě mladší, tím méně můžeme spoléhat na to, že přeložené slovo zná ve svém jazyce).

Slovní zásobu úrovně 1 je ideální učit v hodinách češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), kde se mohou děti, které se česky teprve učí, společně zcela věnovat základnímu komunikačnímu jazyku. Ne všichni ale mají možnost na intenzivní kurz ČDJ docházet, proto může být již tato první úroveň úkolem všech vyučujících.

2. úroveň: FUNKČNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA

Druhou úroveň slovní zásoby představují slova vysoce užitečná a funkční, která pomáhají vyjádřit se o obsahu.
Taková slova se často vyskytují v textech napříč různými předměty či obory, a proto bývají univerzálně použitelná. Příkladem mohou být slova jako:

  • druh, funkce, rozdíl, zdroj, hodnota, přístup, minimum, rozsah, cyklus, rostlina,
  • patřit mezi, lišit se, dělit se, následovat, obsahovat, fungovat, stát se, nastat, dosáhnout, označovat, věnovat se, setkat se s,
  • významný, vhodný, platný, přibližný, důležitý, hlavní, současný,
  • vzhledem k…, přesto, pokud - tak,
  • nebo pokyny jako: vypočítej, doplň, spoj, ukaž…

Pokud se vícejazyčné děti tuto slovní zásobu naučí, mohou pak lépe rozumět textům v dalších předmětech (ať jde o humanitní či přírodní vědy, matematiku či historii).

I tuto úroveň slovní zásoby lze (zejména starší) vícejazyčné děti (před)učit pomocí slovníku, protože se s mnoha z těchto slov nejspíš ve svém jazyce již setkaly. Pro upevnění této slovní zásoby v češtině a zejména pro její přirozenější používání je však nutné, aby děti tato slova používaly v kontextu vět, ideálně v kontextu daného předmětu. Tedy kromě vyhledání ve slovníku by pak takové slovo měly umět správně použít ve větě.

Příklad fixování slovní zásoby v kontextu:

Samozřejmě by se nabízelo, aby se i tuto úroveň děti učily separátně ve speciálních hodinách ČDJ. Nicméně není úplně reálné obsáhnout veškerou slovní zásobu druhé úrovně a učit ji izolovaně v rámci ČDJ. Důležitý je pro vysvětlení i schopnost použití těchto slov kontext, zejména pak kontext daného tématu/předmětu/oboru. Je proto nejspolehlivější tuto slovní zásobu tříbit a procvičovat v každém předmětu - a to nejen jako úkol pro vícejazyčné děti, ale i jejich spolužáky - rodilé mluvčí, kteří si tím slovní zásobu taktéž rozvíjí.

3. úroveň: KLÍČOVÁ SLOVNÍ ZÁSOBA OBSAHOVÁ

Třetí úroveň představuje opravdový vrchol rozšiřování slovní zásoby o akademická a odborná slova (a to i v rámci základního vzdělání). Tato slovní zásoba je vysoce specifická pro daný předmět (či obor), proto je také používána méně často.

Často jde o slova a slovní spojení:

  • abstraktní (demokracie, pád, slovní druh),
  • označující určitý proces (osmóza, koloběh vody)
  • či určitou kategorii (býložravci, savci, tvrdé souhlásky)
  • nebo ustálenou terminologii (dělitel, úsečka, nížina, žebra, krevní oběh).

Jak si můžeme všimnout, třetí úroveň představuje slovní zásobu pokročilou, kterou se však ve škole učí všechny děti - i ty, jejichž primárním či rodným jazykem je čeština. Proto také u této úrovně vícejazyčným dětem nestačí prostý překlad pomocí slovníku. Přeložíme-li si např. z angličtiny slovo catalyst do češtiny, ještě nám to nezajistí pochopení, co to vlastně ten katalyzátor je.

Není jedné úrovně bez druhé aneb jazyková všímavost

Rozdělení slovní zásoby do tří úrovní je myšlenkový koncept, jehož úkolem je zpřehlednit a kategorizovat pro vyučující slovní zásobu, s níž se děti ve školách setkávají a která je po nich vyžadována. Neznamená to však, že se soustředíme výhradně jen na jednu úroveň jazyka - naopak. Během výuky používáme střídavě všechny tři úrovně, u některých slov a slovních spojení ani nedokážeme vždy přesně určit, zda jde o jednu či druhou úroveň. Důležité je všímat si veškeré slovní zásoby, kterou ve výuce používáme a snažit se tuto slovní zásobu zprostředkovat všem dětem.

Šipky v infografice směrem doprava znázorňují důležitý pohyb vpřed - tedy pokud dítě ovládá první úroveň, můžeme jej rozvíjet dál tím, že mu rozšíříme slovní zásobu o slova v další úrovni. Např. umí-li již perfektně používat sloveso být, snažíme se postupně rozšiřovat i slovní zásobu o pokročilejší slovesa jako: stávat se, ležet, odehrávat se, vypadat nebo zůstat (podle daného kontextu obsahu).
A naopak, pokud při procvičování úrovně 3 v předmětu zjistíme nedostatky z úrovně 2 nebo 1, musíme nutně pracovat i s těmito úrovněmi. Můžeme totiž snadno např. při vysvětlování trávicího systému (úroveň 3) lidského těla narazit na to, že dítě nerozumí slovesům probíhat nebo postupovat (úroveň 2), ba ani slovům jako ústa nebo hlad (úroveň 1). Je tedy reálné očekávat, že nám popíše fungování trávicího systému bez podpory vyučujících? Bohužel ne.

Je také třeba pamatovat na to, že slova, která můžeme považovat za běžná a pro děti vyrůstající v českém prostředí zcela srozumitelná (a tedy spadající do 1. nebo 2. úrovně), mohou děti s odlišnou socio-kulturní zkušeností vnímat jinak a je i s tímto třeba pracovat..

Všechny úrovně spolu souvisejí a doplňují se, naším cílem je vybalancovat všechny úrovně u každého dítěte tak, aby se dokázalo jazykově vyjádřit a bylo ve výuce úspěšné. Stavět musíme vždy od základů a za pomoci dlouhodobé individuální podpory - tzv. lešení.

A jak se slovní zásobou ve výuce pracovat prakticky?

Propojujeme výuku obsahu a jazyka (stanovujeme si kromě obsahového také jazykový cíl)
Připravujeme jazykové úkoly
Využíváme grafické vizualizace obsahu (schémata, grafické organizéry, klíčové vizuály) a doplňujeme k ní slovní zásobu
Vytváříme prostor pro komunikaci žáků mezi sebou
Vytváříme prostor pro aktivní produkci jazykových dovedností
Podporujeme kontinuální způsob učení (z hlediska jazyka)

Zdroje:
HUYNH, Tan. #16. Tiered Vocabulary: Not All Words Are Created Equal. Empowering EELs [online]. 2016 [cit. 2022-12-29]. Dostupné z: https://www.empoweringELLs.com a https://tankhuynh.com.

Beck, I.L., McKeown, M.G. & Kucan, L. (2008). Bringing words to life: robust vocabulary instruction. New York: The Guilford Press. Beck, I. L.,

Michaela Jiroutová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.