Zajímá Vás, jak může vypadat výuka vícejazyčných žáků na odborné škole, která používá nové metody výuky jazyka a podporuje tyto žáky v začlenění do kolektivu?
Sepsali jsme pro Vás rozhovor s učitelkou a výchovnou poradkyní Mgr. Kateřinou Bališovou o tom, jak výuka a začleňování těchto žáků probíhá na SOŠ a SOU Hustopeče. Mimo jiné se zde dozvíte, jak na této škole probíhá práce s kolektivem, jak je vedena výuka nebo jak se zde vypořádávají s jazykovou bariérou.
Představila byste nám Vaši školu?
Naše škola se jmenuje SOŠ a SOU Hustopeče, je to malá škola s rodinným přístupem na jižní Moravě v okolí mandloňových sadů. Nabízíme tříleté a čtyřleté obory, je možné se vydat cestou řemesla, např. malíře, instalatéra, zedníka, elektrikáře nebo strojního mechanika. Nebo si zvolit jeden ze dvou studijních oborů s maturitou – Veřejnosprávní činnost či Informační technologii. Jsme sice menší škola, ale moderní a aktivní, v soutěžích se nám daří dobře, do světa se podíváme, spolupracujeme s firmami v okolí i se školami v zahraničí.
Můžete představit sebe a svou roli na škole?
Jmenuji se Kateřina Bališová, studovala jsem v Ostravě, Olomouci i v Brně. Jsem učitelka českého jazyka a občanské nauky, to je má aprobace. K tomu zastávám ještě post výchovné poradkyně. Učím už 15 let na stejné škole, tedy tu v Hustopečích. Práce mě baví, ráda se vzdělávám a používám moderní metody. Největší radost mám z úspěchu svých žáků.
Kolik máte ve škole žáků s odlišným mateřským jazykem (vícejazyčných žáků)?
Celkem 13 napříč ročníky i maturitními a učebními obory. Z toho 10 jich přišlo z Ukrajiny po vypuknutí války. Ti jsou ve škole od září 2022.
Jak podporujete nově příchozí žáky ve výuce a začlenění?
Žáci z Ukrajiny, na které se vztahuje Lex Ukrajina, mají upravené ŠVP, místo jednoho předmětu mají navíc český jazyk. Tudíž mají český jazyk a literaturu 6 x týdně. Žáci mají dvě hodiny týdně místo chemie, je to zařazeno ve výuce.
Dále je možnost využívat doučování v rámci projektu Doučování, který trvá do konce ledna. Probíhá až po vyučování, učitelé si to vykazují. Vždy se předem domluví, co budou spolu dělat, probírat. Já doučuji jednoho chlapce z prvního ročníku, věnujeme se české gramatice. Využívám k tomu pracovní sešit z prvního stupně, je to tu pěkně popsané. Většinou se doučuje český jazyk, ale někteří chodí i na matematiku a odborné předměty. Příští pololetí by to mělo být znovu. Opět se zjistí, jaký je zájem a o co.
Společným aktivitám se věnují i v domově mládeže, kde hrají různé hry a žáky začleňují do kolektivu vrstevníků. Jedenkrát za dva měsíce se scházíme v zasedací místnosti, je tam přítomen ředitel, zástupkyně, tlumočnice, metodička prevence. Společně konzultujeme, co je potřeba udělat, změnit, na čem zapracovat. Každý ze žáků se dostane ke slovu a vysloví svá přání či stížnosti.
Jak pracujete s třídním kolektivem?
Na začátku roku proběhl adaptační kurz. Adaptační kurz je vždy v kompetenci třídního učitele, někdy se jede mimo město, jindy se využívají služby místní volnočasové organizace Pavučina. Letos to probíhalo zde. Kurz trval dva dny. Žáci se tu věnují stmelovacím aktivitám. Platí to zčásti rodiče, zbytek jde z preventivního programu, který má na starosti naše preventistka. Kurz trvá obvykle dva až tři dny. Účastní se pouze třídy prvních studijních ročníků, žáků bylo letos přes 40. Poprvé jela i jedna učební třída, ale pouze na den. To si zařídila paní učitelka třídní, jeli na Pálavu.
Dále se různým aktivitám věnujeme v rámci třídnických hodin. Během výuky jde hlavně o začlenění do skupinové a projektové práce.
Jak pracujete s těmito žáky ve výuce?
Vždy je důležitý individuální a citlivý přístup. Žáci dostali slovníček pojmů do konkrétních předmětů. Některé slovníčky jsou přejaté, jiné vytvořené za pomoci žáků. Hlavní tvůrce je učitel daného předmětu.
Také poskytuji dovysvětlení v rámci konzultačních hodin. Konzultační hodiny probíhají na základě individuální domluvy, můžou být i online.
Dávám jim materiály, kde jsou přehledy a zvýraznění důležitých bodů. Během výuky s nimi sedí vždy jeden český žák, který jim v případě nepochopení nebo pomalejší práce pomáhá. Na práci mají více času a můžou používat překladač.
Setkali jste se s obtížemi, které tyto děti mají a jsou třeba jiné než u rodilých mluvčích? A jak s nimi pracujete?
Zatím vše probíhá bez problémů, naštěstí jsme se nesetkali s vážnými problémy. Máme tlumočnici, která pracuje na dohodu. Její dcera zde před lety studovala. Umí česky a ukrajinsky. V případě žáků s jiným jazykem, máme zde angličtináře, němčináře. Jedna učitelka mluví španělsky a italsky. Jednou tu však byl Egypťan, to jsme zařizovali tlumočení přes pedagogicko-psychologickou poradnu.
Jak poskytujete žákům zpětnou vazbu?
Ano, vždy se zeptám, zda to pochopili, klidně vysvětlím znovu. I do písemné práce můžou napsat, co víc se naučili a jak tomu porozuměli. Bez zpětné vazby se nemůžu posunout.
Co byste vzkázala ostatním středním školám, které mají nově ve škole vícejazyčné žáky?
Připravit se na to, že je třeba vytvářet nové pracovní listy, dále se vzdělávat, konzultovat mezi kolegy, sdílet praxi.
Co byste jako škola potřebovali, aby se Vám v podpoře vícejazyčných dětí dařilo ještě lépe?
Více kompenzačních pomůcek, rozdělit třídy, personál. To však není možné, není prostor ani personál.
Kdyby to šlo, určitě by byla lepší menší třída, např. 15 žáků (žáci jedné třídy by se rozdělili na poloviny hned na začátku roku). Ve třídě by byli vícejazyční žáci i místní. Určitě by se lépe uplatnil individuální přístup, probralo a procvičilo by se více látky. Bylo by to lepší i pro adaptaci, komunikaci, navazování přátelství. Mohla by se realizovat skupinová výuka, využívat aktivizační metody. To vše by vedlo k lepší spolupráci a osvojení jazyka.
Ukázka ze slovníčku pojmů (materiál SOŠ a SOU Hustopeče):
Na otázky odpovídala: Mgr. Kateřina Bališová – učitelka ČJL a OV, výchovná poradkyně
Zpracovala: Bc. Karolina Štajnerová, META, o.p.s.
Publikováno 2/2023
Popis dobré praxe vznikl v rámci projektu „Let´s grow!“, který je financován nadací The Velux Foundations.
