Tvorba pracovních listů

Jedním ze způsobů, jak můžeme řešit podporu nově příchozích žáků s OMJ, je tvorba pracovních listů (PL). PL můžeme tvořit pro samotného žáka (a třída dělá něco jiného – např. pracuje s učebnicí) nebo pro celou třídu (pro žáka s OMJ pak tento můžeme upravit, přizpůsobit). Možná se ptáte, proč si dávat takovou práci s PL, který je pouze pro jednoho žáka, když ostatních žáků, kteří by potřebovali zvláštní pozornost, mám ve třídě mnohem víc?

Čím více práce máme s žákem na začátku, tím méně problémů budeme později řešit – s motivací, kázní, porozuměním, hodnocením. Navíc mohou být tyto PL na více hodin jako samostatná práce, také je lze využít pro všechny žáky jako opakování učiva, do práce ve skupinách, s diferencovanými úkoly apod.

Obecné principy při tvorbě PL

  • Základem je CÍL – co budeme po žákovi s OMJ chtít, aby z daného tématu věděl, a zároveň jaká slova, fráze, větná spojení chceme, aby se naučil (více v Propojení výuky obsahu a jazyka. Stanovíme si tedy základní a důležitá slova, pojmy, data, fakta, souvislosti (nikoliv kuriozity apod.).
  • Vycházíme ze situace konkrétního žáka, z jeho úrovně znalosti češtiny a podle jeho jazykových možností si stanovíme, co je stěžejní, co může zvládnout a pak se tím při tvorbě PL řídíme. Navíc můžeme přidávat to, čím si žák může učivo rozšířit.
  • Vytvoříme si jasnou strukturu tématu i PL, ve kterých se žák s OMJ snadno zorientuje.
  • Zároveň vybereme to nejpodstatnější, co chceme říct a zvolíme si formu, kterou použijeme. Můžeme např. využít strukturace obsahu/tématu v podobě klíčových vizuálů.

Práce se slovní zásobou

  1. Vytipujeme slova, která by mohla dělat problémy a vymyslíme vhodný způsob jejich objasnění:
  2. Obrázková forma, piktogramy
  3. Překlad – využití mateřského jazyka je velmi vhodné, žák si může vést vlastní slovník – u pojmů, které ve slovnících často nejsou, můžete využít překladové slovníky
  4. Opis (to je u začátečníků velmi obtížné)
  5. Synonyma
  • U úplných začátečníků volíme jednoduchá slova v základních tvarech. Protože čeština je do značné míry postavena na ohýbání slov, změně koncovek, časování a skloňování, dáváme si na tvary slov pozor. Slova ohebná dělají žákům s OMJ velké problémy a potřebují vysvětlit. K vysvětlování pádů podstatných jmen apod. nám může pomoct spolupráce s češtináři a především využití učebnic češtiny jako cizího jazyka. Pozor na to, že slovník funguje na základě infinitivů a prvních pádů. Slovo vladařem žák ve slovníku nenajde. Což neznamená, že slovo nepoužíváme, jen musíme význam i spojení ve větě vysvětlit.

Práce s textem

Při zjednodušování textu, bez kterého se PL pro žáky s OMJ neobejde, vycházíme ze své zkušenosti, když jsme se učili cizí jazyk a čemu jsme byli schopni na začátku rozumět – jednotlivá slova, jednoduché věty apod.:

  1. Věty by měly mít formu subjekt – sloveso – objekt
  2. Vyhněme se složitým formulacím, květnaté češtině i dlouhým souvětím (př. *Po matce Elišce navázal na starobylý rod Přemyslovců.* Použijeme radši: Jeho matka Eliška byla z rodu Přemyslovců.)
  3. Volíme spíše aktivní slovesa než pasiva (př. Francie byla poražena Anglií. nahradím Anglie porazila Francii.)
  4. Pozor na některá spojení podstatných jmen v heslovité frázi – jejich význam nemusí být žákům s OMJ zřejmý (př. Omezení veřejného života versus Nacisti omezili veřejný život.)
  5. Vyhýbáme se velkému množství synonym. Pokud se jim nechceme vyhýbat, je dobré pak uvést do slovníčku pod text (např.: vojsko=armáda; vladař = král= panovník)

Další tipy

  • PL doplňujeme obrázky (pozor, aby byly s popiskem), mapami, schématy (viz Klíčové vizuály).
  • Text strukturujeme, aby byla jasná posloupnost (dějinné schéma – např. časová přímka, záznam nejdůležitějších událostí za sebou).
  • U delších textů používáme odstavce s nadpisy, které pomohou lepší orientaci v textu.
  • Součástí PL by měla být i procvičovací část. Výklad a procvičovací část by měly mít společné záchytné body (tučně psaná slova, podobné formulace, atp.).
  • Procvičovací část by měla být zaměřena nejen na fakta, ale zároveň by měla sloužit k upevnění slovní zásoby a pochopení učiva, případně k nácviku gramatických nebo mluvnických jevů (pro pokročilé učitele).
  • Každý PL musí mít slovníček, může být obrázkový, překladový apod., může být také součástí aktivity – žák si ho tvoří sám.
  • Pokud používáme univerzální PL pro všechny žáky, diferencujeme cíle pro třídu a pro žáka s OMJ. Určíme míru aktivity/pasivity všech (i žáka s OMJ) – např. skupinové řešení problému, samostatná práce apod.
  • Promyslíme také, jak bude vypadat průběh hodiny. Neměla by celá třída pracovat ve skupinách, dělat zajímavé pokusy, zatímco žák s OMJ bude celou hodinu vyplňovat PL. Je samozřejmé, že aktivity by se měly střídat i pro žáka s OMJ a my promýšlíme jak. Více viz Principy práce s žákem s OMJ.

Konkrétní příklady pracovních listů najdete v sekci Materiály k různým předmětům.

Tyto metodické poznámky k tvorbě PL vznikly v rámci pracovní skupiny složené z pedagogů dějepisu. Zde najdete výstupy z této pracovní skupiny.

Doplňující články