Strategie propojování obsahu a jazyka (SPOJ)

Strategie propojování obsahu a jazyka (SPOJ) jsou strategie, které pomáhají procesu zapojování dětí do výuky.

TIP: V tomto článku najdete stručný přehled hlavních principů a strategií. Podrobného průvodce strategiemi – s úvodním textem, kontextem, ukázkami materiálů a také s odkazy na naše zdroje a inspirace (velký díl inspirace pochází z naší praxe a od zahraničních autorů, např. P. Gibbons, J. Cummins, B. A. Mohan a autorů SIOP modelu) – si můžete stáhnout zde

V našem SPOJ přístupu oddělujeme z komplexních pedagogických situací aspekt „nerozumí a nemluví“ a hledáme strategie, jak se s jazykovou bariérou vyrovnat, aby dítě i učitel byli spokojení.

Projevuje se to úplně ve všech situacích ve škole, protože jazyk a řeč pomáhají přežít ve společnosti a škola je takovou společenskou institucí, kde se toho hodně odehrává ve slovech a učení je tam většinou spojeno s verbálním vyjadřováním. I situace sociální jsou většinou spojeny se slovním vyjadřováním – děti spolu mluví o přestávkách, učitelka mluví s žáky, preventivní programy a aktivity zaměřené na rozvoj osobnosti nebo kolektivu jsou také založeny na mluvení nebo na neverbálních aktivitách, které ale vyžadují vysvětlení. Strategie, které považujeme za nejužitečnější, hojně využívají principy z komunikační výuky cizích jazyků, specificky češtiny jako druhého jazyka, principy efektivní komunikace s dítětem a komunikace s cizincem. Z pedagogických principů jsou to především konstruktivismus, integrované tematické učení, čtenářské strategie (např. RWCT), metody CLIL, SIOP model atd.

Při vlastní práci, při rozhovorech s učiteli nebo na seminářích často zažíváme aha momenty: Aha, a tohle stačí? Vždyť to dělám i s dětmi se SPU! To je přece jako CLIL… Kdybych se ocitla v Číně, tak budu úplně ztracená… To vypadá jako normální projektová výuka… Mnoho z těchto strategií totiž známe a používáme, tady je ovšem vidíme z dalšího úhlu – právě ty, které uvádíme zde a v našem SPOJ průvodci, pomáhají se zapojením dětí, které nemají dostatečně rozvinuté verbální schopnosti.

Co vyjadřujeme pojmem strategie?

Promyšlené způsoby vedení výuky, které jsou optimální v konkrétní třídě, pro konkrétního učitele a konkrétní učivo a které vyučující volí, aby se žáky dosáhl vytyčených cílů výuky.

Integrují v sobě správnou kombinaci metod, forem, prostředků a podmínek výuky

Co vyjadřujeme pojmem obsah?

Obvykle se jím označuje věcná náplň, jejímž prostřednictvím se ve vzdělávacím procesu realizují vzdělávací cíle, v našem pojetí je to veškerá náplň života ve škole.

Co vyjadřujeme pojmem jazyk?

Důležitým a specifickým principem SPOJ přístupu je zřetel k jazyku, který se ve výuce používá. Všímáme si komunikace a toho, že mnoho ve výuce a ve školním životě se odehrává ve slovech. Do hry vstupuje čeština jako vyučovací jazyk a v případě dětí s odlišným mateřským jazykem pak také jazyk první, mateřský jazyk, a dále u všech dětí i jazyky další. Všímáme si jazyka (vyučovacího i odborného) a rozvíjíme ho.

Propojujeme téma s tím, že se o něm žáci umí vyjádřit a že porozumí informacím, které s ním souvisí.

Proč SPOJ a co to znamená?

Je to zkratka z počátečních písmen Strategie Propojování Obsahu a Jazyka.
Je to spojení všech žáků a žákyň dohromady.
Je to spojení různých metod a forem výuky, které vedou k rozvíjení pasivních i aktivních verbálních
schopností.
Jsou to strategie, které vedou k zapojování do činnosti.
Pracujeme v duchu alchymistického hesla „rozděl a spoj“. A pak vznikne nová kvalita.

Hlavní principy SPOJe

Zde uvádíme základní principy, ze kterých všechny strategie vychází.

• Integrujeme pohled dítěte, které nerozumí a neumí dobře česky, s jeho specifickými potřebami ve výuce a zároveň pracujeme s celou třídou. Zapojení dítěte s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ovlivní metody výuky, které lze aplikovat na celou třídu.

• Nejzásadnější je práce s tzv. akademickým/odborným jazykem a pomoc v porozumění složitějším formulacím i produkci.

• Věnujeme se osvojování si odborného jazyka jak v rámci porozumění, tak v rozvíjení vyjadřování a produkce textů mluvených i psaných.

• Pracujeme s tzv. jazykovou všímavostí– vytipováváme slovní zásobu, která je klíčová, ale ne specifická, často jde např. o slovesa jako skládá se z…, liší se…, obsahuje…

• Tím pracujeme na osvojování si slovní zásoby a větných konstrukcí, které vyjadřují určité vědomostní struktury napříč předměty a tématy. Stanovujeme si obsahový a jazykový cíl.

Hlavní principy v péči o porozumění – aby dítě rozumělo, jsou:

• práce s klíčovou slovní zásobou k tématu,
• porozumění skrze graficky vizualizované úkoly.

Hlavní principy v péči o produkci – aby dítě vědělo, co konkrétně má říct, napsat, udělat, jsou:

• práce se slovní zásobou,
• práce s větnými konstrukcemi,
• začátky vět k doplnění,
• vzory, osnovy, příklady.

Nejdůležitější strategie jsou:

Aktivace předchozích zkušeností

Práce se slovní zásobou

Grafická vizualizace obsahu – klíčové vizuály

Nápovědy a slovní banky v kombinaci s vizualizací 

Klíčový vizuál pro třídění informací a zároveň pomůcka pro mluvení a psaní 

Prostor pro komunikaci

Rozvoj produkce – mluvení a psaní

V již výše zmíněném průvodci najdete mnoho konkrétních ukázek z pracovních listů s komentáři a tipů na konkrétní aktivity.

Tyto strategie můžeme využívat v kontinuálním způsobu učení (z hlediska jazyka) – učení si rozložíme do 4 fází a v každé fázi si stanovíme jazykový cíl a odpovídající podporu.

Vícejazyční žáci jsou schopni pochopit většinu námi představované látky (obsahu) a zvládnou většinu úkolů, potřebují ale specifickou formu podpory. V zahraničí nazývají tuto podporu scaffolding, doslova lešení. Tak jako by se většina budov nepostavila bez lešení, ani vědomosti se nebudují bez určité podpory. Znamená to, že dovednosti, znalosti a rozvoj jazyka musíme cíleně podporovat. Princip lešení je názorně vysvětlen v naší infografice.

Inspirativní může být při podpoře vzdělávání vícejazyčných žáků také metoda CLIL (content and language integrated learning).

Výše uvedenými i dalšími principy a postupy se zabývá také inspirativní článek kanadského profesora Jima Cumminse: Vzdělávání vícejazyčných žáků. Dozvíte se v něm mj. i to, jak konkrétně podporovat žáky ve výuce pomocí scaffoldingu a využívání jejich vícejazyčnosti.

Doporučujeme podívat se na náš META infobalíček k metodám, v němž najdete řadu užitečných odkazů.