Legislativa a financování v MŠ

Právo na vzdělání upravuje § 20 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Z něj vyplývá rovný přístup ke vzdělávání pro všechny děti bez ohledu na státní příslušnost nebo jazykové zázemí. ŠZ, § 20, odst. 1 a 2

Povinná školní docházka – poslední ročník mateřské školy, základní vzdělání

  • Vztahuje se na všechny občany ČR,
  • na občany EU pobývající v ČR déle než 90 dnů,
  • a na další cizince s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (nad 90 dnů) či účastníky řízení o mezinárodní ochranu.

Nepovinná školní docházka

  • Přístup pro cizince z EU – Cizinci z EU mají přístup ke vzdělání za stejných podmínek jako občané ČR.
  • Přístup pro cizince ze zemí mimo EU – Cizinci mimo EU musí při nástupu dítěte do MŠ doložit oprávnění k pobytu.

Dokumenty potřebné pro zápis dítěte do MŠ

  1. Žádost k předškolnímu vzdělávání (lze vyzvednout v MŠ)
  2. Občanský průkaz nebo cestovní pas rodičů (zákonných zástupců)
  3. Rodný list dítěte (případně jiný dokument, který dokládá, že osoba je zákonný zástupce dítěte)
  4. Doklad o zdravotním pojištění (karta pojištěnce)
  5. Potvrzení o povinném očkování (pro děti plnící povinné předškolní vzdělávání není očkování podmínkou přijetí na rozdíl od nepovinného vzdělávání)
  6. Vyjádření praktického lékaře ke zdravotnímu stavu dítěte
  7. Oprávnění k pobytu 

Termín zápisu do MŠ

Zápisy probíhají v období 15. 3. – 15. 4. 2026. Konkrétní datum a organizaci stanovují jednotlivé školy (např. podle rozpisu na webu školy).

Co potřebuje rodič při zápisu dítěte do mateřské školy?

Stáhněte si checklist.

  • Dítě cizinec/dítě s cizí státní příslušností je dítě, které má pouze jiné státní občanství než české (nevztahuje se na děti s dvojím občanstvím).
  • Vícejazyčné dítě nebo také Dítě s odlišným mateřským jazykem je dítě, které má (ale nemusí mít) českou státní příslušnost a z různých důvodů má jiný rodný jazyk, tudíž potřebuje jazykovou podporu.

Jazyková příprava v MŠ (aktualizace k 1. 9. 2025)

Od 1. září 2025 začíná platit novela školského zákona, která rozšiřuje právo na bezplatnou jazykovou přípravu. Dosud byla určena pouze dětem cizincům, nově se ale týká i dětí, které jsou občany České republiky a češtinu ještě dostatečně neovládají. To se může týkat například dětí, které doma vyrůstají s jiným jazykem než češtinou, nebo těch, které se vracejí po delším pobytu v zahraničí.

Pro mateřské školy to znamená, že na jazykovou podporu mají od září nárok všechny děti, které ji potřebují k úspěšnému začlenění – bez ohledu na jejich státní příslušnost. Cílem je usnadnit dětem vstup do kolektivu, posílit jejich sebevědomí a připravit je na hladký přechod do základní školy.

Kdo má tedy nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v MŠ:

  • děti cizinci,
  • a nově také děti–občané ČR s nedostatečnou znalostí češtiny (např. z důvodu jiného mateřského jazyka nebo dlouhodobého pobytu v zahraničí).

Jazyková příprava se poskytuje v posledním roce předškolního vzdělávání. Pokud jsou v mateřské škole alespoň čtyři děti s tímto nárokem, je ředitel povinen zřídit skupinu jazykové přípravy. Tato skupina je bezplatná a je nastavena tak, aby se děti učily češtinu přirozeně, prostřednictvím her a aktivit odpovídajících jejich věku.

§ 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb. jasně uvádí: „Pokud počet dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné a které jsou cizinci nebo občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, je alespoň 4 děti v jednotlivém místě poskytování vzdělávání, v případě lesní mateřské školy v jednotlivém území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí, ředitel mateřské školy zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání (dále jen „jazyková příprava“) zvlášť pro jednotlivá místa poskytovaného vzdělávání, v případě lesní mateřské školy zvlášť pro jednotlivá území.“

Pro posouzení, zda má dítě nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka lze využít metodiku NPI ČR.

Jasná pravidla pro jazykovou přípravu stanovuje vyhláška č. 271/2021 Sb. a také vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání (§ 1e). Obě vycházejí ze školského zákona č. 561/2004 Sb. (§ 20), který je hlavním právním rámcem celé jazykové podpory.

Jazyková příprava je zakotvena i v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, kde byla přidána podkapitola 8.4 věnovaná právě dětem s nedostatečnou znalostí češtiny. Pro učitele a učitelky je navíc k dispozici aktualizovaný metodický materiál MŠMT pro školní rok 2025/2026, který poskytuje konkrétní tipy, jak podporu nastavit a vést v praxi.

Od září 2025 tak školy získávají jasnější pravidla i širší možnosti, jak pomoci dětem, které s češtinou teprve začínají. Hlavním smyslem celé změny je, aby žádné dítě nebylo znevýhodněno jen kvůli jazyku a mohlo plnohodnotně zažívat radost z učení i z pobytu mezi vrstevníky.

Jak je jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka nastavena?

  • Cílovou skupinou pro poskytování jazykové přípravy jsou kromě cizinců i občané ČR, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci (bez ohledu na délku jejich pobytu v ČR) v povinném předškolním vzdělávání. Cílem je zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání.

Jak jazyková příprava v MŠ probíhá?

  • Zvláštní právní úprava platí pro mateřské školy, kde jsou alespoň 4 a více dětí cizinců nebo občanů ČR s obdobnými potřebami k začlenění. V takovém případě zřídí ředitel mateřské školy skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu.
  • Mateřská škola má povinnost poskytovat jazykovou přípravu v rozsahu jedné hodiny týdně.
  • Velikost skupiny je 4-8 dětí s cizí státní příslušností a děti–občané ČR s nedostatečnou znalostí češtiny v povinném předškolním vzdělávání. Pokud je v MŠ takových dětí více, může ředitel vytvořit skupiny dvě.
  • Pokud má mateřská škola v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání 1 až 3 děti cizince nebo občany ČR s obdobnými potřebami k začlenění v povinném předškolním vzdělávání, bude jim poskytována individuální jazyková podpora v rámci vzdělávacích činností dle školního vzdělávacího programu.
  • Vzdělávání ve skupině je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne. Například 2 bloky týdně po 30 minutách nebo 4 bloků po 15 minutách.

Kdo může češtinu jako druhý jazyk vyučovat?

  • Vzdělávání v českém jazyce bude pravděpodobně zajišťovat kmenový učitel/ka mateřské školy. Vzhledem k organizaci předškolního vzdělávání a skutečnosti, že povinné předškolní vzdělávání probíhá v rozsahu čtyř dopoledních hodin, je vhodné, aby jazyková příprava pro děti cizince i pro děti – občany ČR s obdobnými potřebami začleňování probíhala především v dopoledních hodinách. 

Jak je jazyková příprava financována?

  • Financování jazykové přípravy je zajištěno prostřednictvím navýšení ukazatele PHmax. Každá mateřská škola zřizovaná krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, která k 30. září daného školního roku vykáže ve výkazu o mateřské škole alespoň čtyři děti s nárokem na jazykovou přípravu (tedy děti cizince i děti – občany ČR s nedostatečnou znalostí češtiny) v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání, obdrží navýšení PHmax o jednu hodinu týdně pro každou skupinu jazykové přípravy.

  • V případě soukromých a církevních mateřských škol je způsob financování stanoven v každoročním materiálu MŠMT k normativům pro soukromé a církevní školství. Ten podrobně určuje, jakým způsobem se poskytují prostředky i na jazykovou přípravu.

Kurikulum češtiny jako druhého jazyka

Podpůrná opatření v MŠ (dle §16 ŠZ)

Vícejazyčné děti (děti s odlišným mateřským jazykem – OMJ) patří do skupiny dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a mohou mít nárok na podpůrná opatření, pokud jejich jazyková bariéra znemožňuje plné zapojení do vzdělávání.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) jasně říká:
„Mateřská škola poskytuje podpůrná opatření dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a dětem nadaným. Spolupracuje s odborníky školských poradenských zařízení.“

Podpora je členěna do pěti stupňů. Vyhláška č. 27/2016 Sb. konkretizuje podpůrná opatření pro jednotlivé stupně.

  • 1. stupeň podpory poskytuje mateřská škola sama, bez doporučení ŠPZ a bez navýšení financí.

  • 2.–5. stupeň podpory může dítěti přiznat školské poradenské zařízení (ŠPZ). Na jejich realizaci škola získává finanční prostředky ze státního rozpočtu. Podmínkou je doporučení ŠPZ a souhlas rodičů.

ŠPZ vyšetří dítě, vydá zprávu pro zákonné zástupce a školu a doporučí vhodná podpůrná opatření. Lhůta pro vydání doporučení je zpravidla do 30 dnů od ukončení posuzování, nejpozději do 3 měsíců od přijetí žádosti. Doporučení obsahuje stupeň podpory a návrh konkrétních opatření (např. IVP, využití asistenta pedagoga, speciální pomůcky). ŠPZ se řídí metodickými doporučeními pro poskytování služeb ŠPZ pro žáky s nedostatečnou znalostí českého jazyka.

Postup mateřské školy:

  1. V rámci 1. stupně podpory poskytujeme běžná pedagogická opatření – sledujeme úroveň porozumění češtině, přizpůsobujeme jazyk, využíváme vizuální pomůcky a skupinové i individuální aktivity podporující osvojování češtiny.
  2. Pokud podpora nestačí, doporučujeme rodičům návštěvu ŠPZ. K usnadnění komunikace můžeme využít informační dopis v mateřském jazyce rodiny nebo s vizuálními prvky.
  3. Poradna posoudí situaci, vypracuje doporučení se stanoveným stupněm podpory a navrženými opatřeními. Dokument předá rodičům i nám jako škole.
  4. Rodiče podepisují souhlas s uplatňováním opatření. My opatření bezodkladně zavádíme (např. IVP, spolupráci s asistentem pedagoga, speciální výukové pomůcky).
  5. Opatření vykazujeme v matrice a ve výkazech (P1-04, P1c-01). Na jejich realizaci získáváme finanční prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím krajského úřadu.

Realizace podpory v praxi

Podpůrná opatření mohou zahrnovat například:

  • úpravu organizace a metod práce,
  • zpracování individuálního vzdělávacího plánu,
  • využití asistenta pedagoga,
  • speciální pomůcky pro výuku češtiny jako druhého jazyka,
  • spolupráci s odborníky.
Členění podpůrných opatření:
1. stupeň podpory poskytuje škola bez doporučení ŠPZ a bez nároku na finanční prostředky. Jedná se především o úpravu organizace vzdělávání dítěte, o volbu vhodných pedagogických a didaktických postupů.
2. stupeň podpory je pro vícejazyčné děti, jejichž jazyková úroveň zhruba odpovídá úrovni ČJ A2-B2,
OPATŘENÍ:
speciální učebnice a pomůcky (učebnice češtiny pro cizince).
4 x 15 minut výuky ČDJ pro dítě s OMJ v MŠ za týden, nejvýše 80 h.
3. stupeň podpory je pro vícejazyčné děti, jejichž jazyková úroveň zhruba odpovídá úrovni ČJ A0-A2,
OPATŘENÍ:
Výuka češtiny jako druhého jazyka 4x 15 minut za týden, nejvýše 110 hodin.
Individuální vzdělávací plán (IVP) se zaměřením na rozvoj jazyka.
Pro děti s neznalostí jazyka a dalšími SVP asistent pedagoga, případně sdílený asistent pro více dětí.
Speciální pomůcky (např. materiály na výuku češtiny jako druhého jazyka, komunikační karty).
Využití komunikačních karet
4. a 5. stupeň podpory mohou vícejazyčné děti čerpat, mají-li navíc zdravotní či další znevýhodnění.
Tento stupeň předpokládá, že charakter obtíží dítěte vyžaduje významné úpravy průběhu vzdělávání. Mezi opatření patří například snížení počtu dětí ve třídě, osobní asistent pro dítě či přítomnost dalších pedagogů v případě, že by počet těchto dětí byl vyšší než 4 nebo 5.

Finanční zdroje na podpůrná a vyrovnávací opatření pro vícejazyčné děti (OMJ)

Mateřská škola může získat finanční zdroje na podpůrná a vyrovnávací opatření pro děti s OMJ několika cestami. V rámci dotačních a rozvojových programů vypisovaných MŠMT lze žádat o následující podporu:

Další možnosti financování:
Operační program Jan Amos Komenský (Šablony OP JAK)
Podpora personálních pozic (školní asistent, školní speciální pedagog MŠ, sociální pedagog MŠ, dvojjazyčný AP), rozvoj pracovníků ve vzdělávání v MŠ, podpora vzdělávání dětí v MŠ. Podání žádosti o podporu: 7. 10. 2024 – 30. 09. 2025
Dotační program Podpora aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR: Zúčastnit se mohou jak školy (i MŠ, ačkoli je uvedeno pod ZŠ na webu MŠMT), tak nevládní neziskové a ostatní organizace zaměřující se na problematiku vzdělávání cizinců (na podzim pro následující kalendářní rok). Program je určen na podporu dětí/žáků-cizinců ze třetích zemí.
Další možností jsou různé nadace, zapojení do integračních programů realizovaných např. obcemi nebo spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi a vysokými školami (např. zajištěním dobrovolníků a studentů-asistentů).

Asistent pedagoga

Pro děti, které neovládají jazyk, mají další specifické vzdělávací potřeby (SVP), je klíčové zajistit adekvátní podporu, aby se mohly úspěšně zapojit do vzdělávacího procesu a cítily se v mateřské škole dobře. Tato podpora vychází ze třetího stupně podpůrného opatření.

Jedním z efektivních způsobů, jak tuto podporu poskytnout, je prostřednictvím asistenta pedagoga. Asistent pedagoga se může věnovat individuálně jednomu dítěti nebo několika dětem s podobnými potřebami. Jeho úkolem je pomáhat těmto dětem lépe porozumět činnostem a aktivitám ve školce, komunikovat s nimi a přizpůsobovat výukové materiály tak, aby odpovídaly jejich potřebám a schopnostem.

V případě, že je ve třídě více dětí s podobnými potřebami, může být řešením také sdílený asistent pedagoga, který se věnuje více dětem najednou. Tento model umožňuje efektivnější využití dostupných zdrojů a zároveň zajišťuje, že každé dítě dostane potřebnou podporu.

Jakou roli hrají dvojjazyční asistenti a asistentky v podpoře a rozvoji vícejazyčných dětí v mateřských školách a jak přispívají nejen jazykovými výhodami, ale i posilováním mezilidských vztahů a vytvářením inkluzivního prostředí? Podívejte se na náš Infosheet pro konkrétní tipy a doporučení.

Odkladová novela a změny od 1. 9. 2025

Odklad školní docházky

  • Odklad je možný na základě doporučení ŠPZ  a posouzení odborného lékaře/klinického psychologa (ne pediatr).
  • Cílem je omezit neodůvodněné odklady a podporovat včasný nástup do ZŠ.
  • Dítě s odkladem pokračuje v povinném předškolním vzdělávání.

Předávání informací při přechodu do ZŠ

  • Předávání informací mezi MŠ a ZŠ – předání výsledků pedagogického diagnostikování.
  • Posiluje se role pedagogického portfolia dítěte jako nástroje kontinuity.

Vícejazyčné děti (s OMJ) a jazyková podpora

  • Neznalost češtiny není  důvodem pro odklad školní docházky.
  • Doporučuje se využívat jazyková podpůrná opatření (např. ČDJ, asistent pedagoga).

Čtěte více k tzv. Odkladové novele.

 

Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?

Doplňující články