Dítě s náročnou životní zkušeností, která je spojená s migrací či odlišným kulturním a jazykovým zázemím, se v něčem podobá přesazované rostlině – k dalšímu zdravému růstu a vývoji potřebuje znovu zakořenit. Pokud mu v tom máme jako jeho učitelé pomoci, znamená to pro nás několik věcí:
- Pečovat o vlastní wellbeing a rozšiřovat své odborné znalosti i praktické dovednosti v podpoře dětí.
- Nebýt sami: spolupracovat uvnitř školy, komunikovat s rodiči a když je to třeba, vyhledat pomoc externí organizace.
- Mít o dítěti od začátku dostatek informací a průběžně sbírat další.
- Na základě toho pak vytvářet vhodné prostředí a podmínky pro učení.
Z těchto kořenů, pokud zůstaneme u metafory rostliny, vyrůstá a sílí odolný kmen. Jeho jádrem je systematická práce s třídním kolektivem, která každému dítěti přináší příležitosti k zapojování do aktivit ve třídě a k navazování vrstevnických vztahů a pomocí které budujeme zdravé třídní klima.
Tato soustavná a společná práce pak přináší plody, o něž usilujeme: dítě je soustředěné a motivované, cítí se přijaté, je schopné učit se a spolupracovat. Je schopné naplňovat své potřeby a dále rozvíjet svůj potenciál. Roste jeho wellbeing i odolnost.
Nejen samotný výsledek, ale i všechny kroky, které v tomto procesu aktivně podnikáme, zpětně posilují náš vlastní wellbeing.
Dítě, které se nenachází v optimální psychické pohodě, nedokáže plně rozvinout svůj kognitivní potenciál. Chronický stres či pocit vyčlenění blokují proces efektivního učení i vnitřní motivaci k sebevzdělávání. Následující text proto shrnuje klíčová témata, metodické informace a praktické materiály, které vás provedou procesem úspěšného začlenění a pomohou včas identifikovat faktory ohrožující wellbeing vícejazyčného dítěte.
Informovanost o dítěti
Získání informací o rodině, osobnosti dítěte, jeho jazykovém a kulturním zázemí je klíčem k úspěšné adaptaci a spolupráci. Během úvodního setkání s rodiči ověřujeme výslovnost jména, mapujeme potřeby i specifika rodiny a citlivě vnímáme případné náznaky prožitého traumatu. Průběh schůzky i záznam informací výrazně usnadňuje Karta vícejazyčného dítěte.
Trauma u vícejazyčných dětí
Primární podmínkou pro učení je pocit bezpečí. V ohrožení nebo v neznámém prostředí bez porozumění mozek utlumí vyšší kognitivní funkce a vedení přebere evolučně nejstarší „plazí mozek“.
Pro děti s válečnou zkušeností nebo náročnou historií migrace se zdrojem domnělého ohrožení stává jakákoli situace, kterou nemají plně pod kontrolou. Ani v klidnějších momentech se jejich mozková aktivita často nedokáže posunout výše než na úroveň limbického systému (savčího mozku).
Tuto situaci si lze představit na metafoře pilotování letadla. V optimálním stavu bezpečí má člověk (dítě i dospělý) plnou kontrolu nad svým jednáním, stejně jako pilot plně ovládající letadlo. Ve chvíli vysoké stresové zátěže se však aktivuje nouzový „autopilot“ (plazí mozek), jehož jediným cílem je přežití. V tomto režimu dochází k potlačení racionálního uvažování a logických funkcí. Autopilot plně přebírá řízení a prioritně směřuje k nouzovému přistání, bez ohledu na vůli samotného pilota.
Oblasti vývoje dítěte v předškolním věku
Při posuzování vývoje zdravého pětiletého dítěte očekáváme vyvážený pokrok ve všech klíčových oblastech. Ideální stav si můžeme představit jako souměrný květ, kde má každý okvětní lístek stejný tvar i velikost (obr.1). U dětí, které jsou vystaveny chronickému stresu nebo prošly traumatickými událostmi, se vývojová křivka výrazně deformuje a jednotlivé oblasti se rozvíjejí nerovnoměrně (obr. 2).
obr. 1 obr. 2
| 5 let | Zdravé dítě | Dítě pod vlivem traumatické zkušenosti či dlouhodobého stresu |
|---|---|---|
| Fyzický vývoj | Odpovídá věku výškou i váhou a celkově působí zdravým dojmem. | Podobný, může ale somaticky strádat (např. nižší hmotnost) |
| Sociální vývoj | Dokáže přirozeně navazovat vrstevnické vztahy a plně rozumí základním sociálním rolím (autorita pedagoga, role rodiče). | Může docházet k náročnému a složitému navazování kamarádství a zdravých vztahů s ostatními dětmi. Také pro něj může být obtížné důvěřovat autoritám v podobě učitele. |
| Emoční vývoj | Věku přiměřená seberegulace a vědomá práce s vlastními emocemi. | Často dochází k vývojové regresi (např. silné záchvaty vzteku). Toto chování je důsledkem přetížené nervové soustavy, která v režimu přežití nemá kapacitu na sebeovládání. |
| Kognitivní vývoj | Odpovídá standardním nárokům na předškolní přípravu před vstupem do základního vzdělávání. | V těchto oblastech může dojít ke zřetelnému opoždění. Mozek dítěte prioritně využívá energii na zpracování traumatických podnětů, což sekundárně blokuje kapacitu pro učení, rozvoj řeči i motorickou koordinaci. |
| Vývoj řeči | Jazykové kompetence jsou rozvinuté, dítě se vyjadřuje ve složitějších větách a disponuje dostatečnou slovní zásobou. | |
| Motorický vývoj | Zvládá koordinovanější pohyby (skákání na jedné noze, jízda na kole, pokusy o přeskok přes švihadlo) | |
| Životní zkušenost | Odráží běžný život předškoláka – stabilní rodinné zázemí, docházku do mateřské školy, sourozenecké interakce či volnočasové aktivity. | Toto dítě prošlo situacemi, které přesahují běžnou lidskou představivost (válečné konflikty, raketové útoky, ztráta blízkých osob či existenční nejistota, která se na něj přenáší z traumatizovaných rodičů). |
Specifika migrační zkušenosti a jejich dopad na dítě
Pro pochopení chování a prožívání vícejazyčného dítěte je klíčové reflektovat konkrétní kontext a příčiny migrace jeho rodiny. Tyto okolnosti zásadně formují úroveň zátěže, se kterou dítě do vzdělávacího procesu vstupuje:
- Nucená migrace v důsledku válečného konfliktu
Rodiny prchající před válkou čelí akutnímu traumatickému stresu. Některé děti mohou mít zkušenost s útoky, náhlým opuštěním domova, ztrátou blízkých i sociální stability, což představuje extrémní zátěž pro jejich psychické zdraví.
- Migrace z ekonomických důvodů
Ekonomická migrace může mít specifický průběh, kdy v některých rodinách rodiče odcházejí napřed a dítě zůstává u příbuzných. Dítě tak nejprve čelí dlouhodobému odloučení od rodičů a po pozdějším shledání v nové zemi prožívá stesk po příbuzných spolu s tlakem na rychlou adaptaci.
Obecné aspekty migrace
Bez ohledu na primární příčinu odchodu s sebou migrační proces nese specifická rizika, která se projevují na několika úrovních.
- Tělesné a emoční prožívání: Děti nemají kognitivní kapacitu plně pochopit proces migrace, proto nejistotu vyjadřují silnými emocemi nebo tělesnými potížemi (somatizace – bolesti břicha, hlavy).
- Sociální izolace a ztráta identity: Jazyková a kulturní bariéra může zvyšovat riziko pocitu odlišnosti, osamělosti či nejistoty v identitě a vykořenění.
- Reorganizace rodinných rolí: Rychlejší osvojení jazyka staví děti do role tlumočníků pro rodiče; toto převrácení rolí (parentifikace) přináší nepřiměřenou zodpovědnost.
- Existenční nejistota: Dlouhodobá nejistota ohledně budoucnosti v nové zemi vyčerpává mentální kapacitu potřebnou pro učení.
Projevy traumatu a náročné chování
Všechny výše popsané faktory se mohou v každodenní školní realitě projevovat jako náročné chování, které výrazně ovlivňuje celkovou atmosféru v třídním kolektivu. Také proto na něj musí pedagog adekvátně reagovat.
Pomoct k tomu může představa náročného chování jako ledovce:
- Nad hladinou (špička ledovce) je vidět konkrétní, viditelné chování žáka (např. výbuchy vzteku, uzavřenost, apatie nebo zdánlivá nepozornost).
- Pod hladinou se skrývají skutečné příčiny, jako je strach, vyčerpání, pocit ohrožení, smutek nebo stesk po domově. Tyto pocity mohou mít různé spouštěče
Úkolem pedagoga je nevěnovat pozornost pouze tomu , co je viditelné na povrchu, ale dívat se také pod hladinu – aktivně se zajímat o vnitřní příčiny chování dítěte. Podrobněji o těchto principech hovoříme v článku Trauma respektující přístup v pedagogické práci.
Ve školní praxi je velmi důležité umět rozeznat, zda chování dítěte pramení z prožitého traumatu, nebo jde o projevy ADHD. Obě tyto oblasti se totiž navenek projevují velmi podobně a dají se snadno zaměnit. Pokud si je ale spleteme, můžeme pro pomoc dítěti zvolit špatný přístup, který jeho stavu spíše uškodí.
Metodické tipy a pomůcky pro každodenní pedagogickou praxi
Prostředí ve třídě
Pro efektivní podporu dětí prožívajících chronickou stresovou zátěž lze v běžném školním dni využít celou řadu praktických pomůcek a strategií, které napomáhají somatickému i psychickému zklidnění.
- Senzomotorické a antistresové pomůcky
Osvědčenou praxí je zřízení třídního boxu s hmatovými a antistresovými hračkami (předměty k mačkání, kroucení či modelování). Tyto finančně dostupné pomůcky umožňují bezpečné a nerušivé uvolnění motorického neklidu, což v průběhu výuky často oceňují i ostatní žáci. Specifickým nástrojem jsou kousátka na konce tužek. Akt kousání snižuje napětí v těle, přičemž tato certifikovaná kousátka představují zdravotně a ortodonticky bezpečnou alternativu k běžnému kousání psacích potřeb.
- Strategie pro regulaci pohybového neklidu
Skvělým řešením pro žáky s potřebou neustálého pohybu je instalace cvičební či skákací gumy na nohy židle. Guma napnutá mezi předními nohami židle umožňuje dítěti kontrolovaně pohupovat dolními končetinami. Tento pohyb slouží jako bezpečná alternativa rizikového houpání na židli; rytmické pohupování navíc pomáhá ke zklidnění nervové soustavy a uvolnění tělesného napětí.
- Vizuální podpora a předvídatelnost prostředí
Pro žáky pod vlivem traumatu je naprosto klíčový pocit bezpečí, který je přímo závislý na předvídatelnosti dění. Nezbytnou pomůckou je proto obrázkový denní režim, vizuální rozvrh hodin a pravidla třídy. Tyto prvky redukují úzkost z neznámého. K překonání jazykové bariéry a k vyjádření základních potřeb doporučujeme využívat komunikační kartičky. Stejný princip vizuální podpory (např. emoční karty či škály) nachází uplatnění i při systematické práci s emocemi a při rozvoji seberegulace.
- Relaxační zóna ve třídě
Pobyt v cizojazyčném prostředí bez možnosti porozumění představuje pro vícejazyčné děti extrémní vyčerpání. Z tohoto důvodu je potřeba vytvořit přímo v prostoru třídy klidové místo (relaxační koutek). Tento vyhrazený prostor poskytuje dítěti možnost senzorického odpočinku, izolace od nadměrných podnětů a bezpečné stabilizace emocí.
Aktivity ve třídě
Dále doporučujeme zařadit aktivity podporující wellbeing a zdravé klima ve třídě. Jako první pomoc a odrazový můstek k dalším aktivitám můžete využít práci s dechem a hlasem, k níž nejsou potřeba další pomůcky a ani znalost českého jazyka. Zpěv funguje jako přirozené, koordinované dechové cvičení, které navozuje pocit relaxace. Další dechová cvičení naleznete v infografikách od Nevypusť duši.
Skvělým nástrojem u mladších dětí je smyslohraní, které je nezávislé na úrovni znalosti českého jazyka a zároveň děti zklidní. Kniha Senzorické hraní s dětmi představuje širokou škálu smyslových her pro děti, které se do nich rádi zapojí ale i na děti, které si nechtějí ušpinit ruce a nebo se jim do činnosti nechce. Autorka v knize představuje také napojení senzorického hraní na cílové kompetence RVP PV.
Na třídní i celoškolní úrovni lze pocit bezpečí a přijetí podporovat tematizací vícejazyčnosti. Děti se tak přirozeně učí, že svět je rozmanitý a lidé mluví různými jazyky.
Další inspirace:
- adaptační aktivity pro mateřské školy a základní školy
- Techniky k uvolnění stresu od Nevypusť duši, z.s.
- Jednorázové aktivity pro podporu dobrých vztahů ve třídě
- První kroky k vytváření pohody ve třídě
- Herní sada pro nácvik vhodného chování od Society for all, z.s.
Sledování a vyhodnocování wellbeingu
Doporučujeme během dne pracovat s emocemi dětí a pomáhat jim s reflexí jejich prožívání. V mateřské škole se můžete inspirovat metodikou od organizace SOFA – Poznáváme sebe a druhé. Ke sledování wellbeingu doporučujeme využít Leuvenskou škálu nebo dotazník CHILD. Výhoda Leuvenské škály profesora Laeverse je, že se zaměřuje na neverbální projevy a můžeme ji tedy aplikovat i na děti s neznalostí českého jazyka. Pro komplexní záznam je vhodné vést dítěti portfolio.
Péče o sebe
Při práci dětmi je důležité nezapomínat ani na vlastní wellbeing. Partnerství 2030+ vydalo metodiku Wellbeing ve škole: jak na pozitivní přístup k učení i k životu. Naleznete tam praktické nástroje a strategie, jak vyhodnocovat vlastní wellbeing a jaké změny zavést pro jeho zlepšení. Syndromu vyhoření v pedagogické práci se věnuje článek organizace Nevypusť duši.
Kam se mohu obrátit a co můžu doporučit rodičům?
Při práci s dětmi s migrační zkušeností nebo traumatem můžete narazit na situace se kterými si nevíte rady. Také vás rodiče mohou požádat o kontakt na odborníky. Zde je přehled možností, kam se mohou obracet pedagogové i rodiče:
- Školní poradenské pracoviště (metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog, speciální pedagog, sociální pedagog,…)
- Školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum)
- Psychologická podpora v ČR (rozcestník pomoci)
- Služby pro cizince v oblasti duševního zdraví v Praze
- Materiály, publikace a kurzy organizace Society for all (SOFA)
- Materiály a kontakty organizace Nevypusť duši
- Kontakty organizace Člověk v tísni
Článek vznikl za podpory hl. m. Prahy v rámci „Programu podpory aktivit národnostních menšin a integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2026“.
Autoři: Kristýna Chmelíková, Radek Chalupský, META, o. p. s., 2026
Obsah článku
Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?