+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Adaptační plán MŠ


Infografiku je možné stáhnout zdarma ve formátu PDF.

Adaptační plán

Některé mateřské školy mají vytvořený adaptační plán: jasný rámec, který pedagogům i rodičům přibližuje organizaci prvních dnů až týdnů dítěte ve školce. Tento dokument může přemostit jazykovou bariéru a také může sjednotit očekávání, jež rodiče od procesu adaptace mohou mít. V zahraničí (např. v Německu, Rakousku či Anglii) je běžná postupná adaptace, především pro děti v batolecím věku. V německojazyčných zemích jsou například velmi rozšířené Berlínský či Mnichovský model, které vychází z teorie attachmentu Johna Bowlyho a zdůrazňují existenci citové vazby mezi matkou a dítětem. V tomto modelu jsou rodiče (či jiné blízké osoby) přítomni v prvních dnech či dokonce týdnech docházky dítěte do předškolního zařízení a poskytují dětem oporu při poznávání nového prostředí. Primárním cílem adaptace je v tomto nastavení vytvoření vztahu s pedagogem, který bude dítěti poskytovat citovou oporu potřebnou pro pocit bezpečí a jeho úspěšný rozvoj a učení.

V českém prostředí není postupná adaptace zcela běžnou praxí, pro děti s odlišným mateřským jazykem však může být postupné zvykání na školku za přítomnosti rodičů velkou oporou při zvládání nové a náročné životní situace.
V každém případě je velmi důležité předem jasně definovat, jakým způsobem probíhá adaptace nových dětí ve školce, aby rodiče i pedagogové znali vzájemné možnosti a očekávání.

Adaptační plán by měl určit:

  • průběh a strukturu adaptace
  • přítomnost rodičů v začátcích adaptace
  • časový rámec
  • evaluaci

1. Průběh a struktura adaptace

Strukturu adaptace lze ukotvit přímo v ŠVP, neboť “možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci pro nově příchozí děti” považuje RVP PV za jednu z podmínek naplňování cílů předškolního vzdělávání. Mateřská škola by tedy měla tuto možnost rodině nabídnout. Je však třeba zdůraznit, že adaptace každého dítěte je velmi individuální a ovlivňují ji mnohé faktory, včetně rodinné situace. MŠ a rodiče by měli společně hledat způsoby, jak průběh adaptace nastavit v nejlepším zájmu dítěte.

Tip: Pokud mateřská škola doporučuje z počátku adaptace zkrácenou docházku (např. jen do oběda), je důležité toto doporučení s rodiči s předstihem komunikovat, nejlépe ještě před nástupem dítěte. Pro mnohé rodiny je postupná adaptace dítěte organizačně náročná, je proto úkolem ředitele objasnit, proč MŠ považuje takto strukturovanou adaptaci za nejpřínosnější pro dítě.

Příklad (Berlínský model): V prvních třech dnech přichází dítě do MŠ s rodiči a pouze na hodinu, čtvrtý den proběhne krátké odloučení od rodičů a samostatný pobyt ve třídě (asi 30 minut). Poté je zvolen kratší (6 dnů) či delší (2-3 týdny) adaptační proces.

2. Přítomnost rodičů na začátku adaptace

Je velice důležité, aby v otázce, zda rodiče mají či nemají být přítomni v začátcích adaptace, panovala shoda především mezi vedením školy a pedagogy. Je také potřeba, aby školka tuto vnitřní dohodu otevřeně komunikovala rodičům. Pedagogové mohou nastavit taková pravidla, aby se cítili komfortně při práci (mohou napříkad rodiče požádat, aby se zdrželi hlasitého hovoru, telefonování apod.)

Pokud jsou rodiče přítomni během adaptace dítěte v MŠ, je užitečné si předem vyjasnit roli, kterou tam budou mít. Z počátku adaptace se rodiče mohou častěji účastnit aktivit – například jsou přítomni v ranním kroužku. V dalších dnech se pak přirozeně vzdalují a jsou méně aktivní. Rodiče také mohou vykonávat jednoduché manuální práce, například ořezávání pastelek, zaoblování čtvrtek apod.

Tip: V některých MŠ mají rodiče nových dětí připravený stůl, u kterého si mohou dát čaj či kávu, číst si. Takto vstřícně pojatá adaptace může být přínosná nejen pro děti, ale také pro rodiče. Ti mají možnost lépe poznat pedagogy i režim MŠ a získat větší pocit klidu a jistoty. Pokud rodiče pociťuji vůči školce důvěru, vysílají tento signál i svým dětem.

Tip: Rodič na telefonu v případě náročných komunikačních situací může být pro dítě s OMJ i pedagogy velkou pomocí a oporou. Naopak pro některé rodiče může být velmi uklidňující, když jim pedagog pošle zprávu (sms, fotografii), že se dítě po těžkém loučení uklidnilo a je opět spokojené.

3. Časový rámec

Je vhodné, aby adaptační plán obsahoval i časový rámec, který pedagogům i rodičům napoví, kdy jsou naplněny cíle adaptace a jak dlouho “zkušební” adaptační období trvá. Také je důležité určit kritéria, podle kterých je posuzováno úspěšné zvládnutí adaptačního procesu.

O délce adaptace rozhoduje mnoho faktorů – kromě osobnosti dítěte, jeho rodinné situace či absencí hraje roli i přístup pedagogů a jejich zkušenosti a složení třídy. Názory na délku adaptace se liší, stejně tak výzkumy v této oblasti docházejí k různým výsledkům. Uvádí se doba několika týdnů až měsíců (Griebel & Nielsen 1999; Haefele & Wolf-Filsinger 1993). Je opět důležité, aby uvnitř organizace panovala shoda, kterou pak může komunikovat rodičům.

Tip: Při nastavování časového rámce adaptace můžete rodičům nabídnout i termín osobní schůzky, například přibližně uprostřed nebo ke konci předpokládané doby adaptace. Když od samého začátku nastavíte s rodiči otevřenou komunikaci, vytvoříte nejen partnerský vztah, ale také se dozvíte důležité informace o dítěti, například o jeho chování doma po návratu ze školky. Společně s rodiči můžete tak zhodnotit průběh adaptace a upravit jej dle potřeb dítěte.

4. Evaluace

Průběh adaptace by měl být pozorován, zaznamenáván a vyhodnocen. Do procesu evaluace by se měli zapojit všichni pedagogové a asistenti pedagogů, neboť s dítětem zažívají různé situace a přináší bohatství pohledů. Proces evaluace vyžaduje množství času i ovládání profesních nástrojů, jeho přínos pro pedagogickou práci je však nenahraditelný.

Příklad: V německojazyčných zemích rozšířený Infans Konzept přináší ucelené evaluační nástroje, včetně praktických tipů pro vedení portfolia dětí, hospitačních archů či práci s celým pedagogickým týmem. Z Infans konceptu vychází zmiňovaný Berlínský model adaptace.

Tip: Pro evaluaci adaptace můžete využít například Leuvenské škály nebo Dotazník rozvoje samostatného učení u dětí ( Oxfordský dotazník). Oba tyto zahraniční evaluační nástroje přinesli do českého prostředí Johana Passerin a Alena Laláková z Asociace lesních mateřských škol.

Leuvenská škála (The Leuven Scale) vznikla pod vedením prof. Ferre Laeverse na univerzitě v belgické Lovani. Tento v zahraničí široce rozšířený nástroj posuzuje úroveň pohody (wellbeing) a zapojení (involvement) dítěte a může být tedy důležitým pomocníkem v období adaptace, neboť právě tyto oblasti jsou pro dobrý průběh adaptace stěžejní.

Leaversových hodnitících škál přeložených do češtiny využívá také organizace Step by step, která v České republice zajišťuje program Začít spolu.

Tip: Ředitelka mateřské školy může podpořit pedagogy, když na konci adaptačního období společně s nimi zhodnotí nastavení adaptačního plánu v MŠ, pojmenují jeho funkční a (případně nefunkční) mechanismy, dohodnou se, na co v dalších letech chtějí navázat, případně co upravit nebo pokusit se zavést.

  • Pokud se rozhodnete vytvořit vlastní Adaptační plán pro vaši MŠ, zkuste si nejprve zmapovat, jak je adaptace ve vaší MŠ nastavena nyní. Oporou vám může tento návodný formulář, který jsme pro vás vytvořili.

Zdroje a literatura

PROKOPOVÁ, Z. (ed.), Poeta, M., Titěrová K.: Asistujeme u dětí s odlišným mateřským jazykem: praktická příručka pro asistenty a asistentky pedagoga v ZŠ. Praha: Meta, 2022
Griebel, W., Niesel, R.: Poprvé v mateřské škole. Praha: Portál, 2005
Haefele, B., Wolf-Filsinger, M.: Každý začátek v mateřské škole je těžký. Praha: Portál, 1993
Laevers, F. (ed.).: Well-being and Involvement in Care Settings. A Process-oriented Self-evaluation Instrument. Leuven: Kind & Gezin and Research Centre for Experientel Education, 2005
https://emotionallyhealthyschools.org/wp-content/uploads/2020/09/sics-zi...
https://www.kita.de/wissen/infans-konzept/

Natálie Baránková

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.