Hodnocení vícejazyčných žáků a žákyň na ZŠ

Je nutné při hodnocení srovnávat výkon žáka s ostatními?

Podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k něčemu, tedy podle určitého měřítka, které nazýváme referenční rámec.

Učitelé se při hodnocení mohou opírat o tři následující referenční rámce, případně o jejich kombinaci:

Sociální vztahová norma

Výsledky jsou interpretovány ve vztahu k ostatním členům skupiny. To znamená, že známky dostávají podle kvality a výkonu ostatních (nejlepší mají jedničku, nejhorší pětku). Sociální vztahová norma je ale založena na chybném předpokladu, že totiž „ve všem ostatním kromě hodnoceného výkonu jsou žáci stejní. Nebere v úvahu jejich různé individuální předpoklady pro daný výkon, jejich píli nebo talent, kulturní a sociální zázemí (…)“ (Košťálová at al, 2008,  s. 22).

Tento referenční rámec je u žáků s nedostatečnou znalostí češtiny nepoužitelný právě z důvodu neplatnosti předpokladu, že žáci mají všichni stejné podmínky k výkonu. Kulturní odlišnost a především jazyková bariéra ovlivňuje žákův výkon zásadní měrou, proto jej s ostatními srovnávat nelze.

Předem stanovená kritéria

Na rozdíl od sociální normy jsou kritéria stanovena a známa předem, hodnocení je nezávislé na výsledku druhých. Učitel si předem vytvoří bodovou stupnici a žáci dostávají známky podle svého výkonu.

Zde je sice dodržena zásada objektivity, ale i přesto je nutné si uvědomit, že stejně jako u sociální vztahové normy nemají všichni hodnocení stejné výchozí podmínky, což pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny znamená, že jejich jazyková bariéra bude opět hendikepem na cestě k lepším výsledkům.

Individuální vztahová norma

Žákův výkon je porovnáván s jeho předchozím výkonem a hledá se zlepšení v rámci přijatých vzdělávacích cílů.

Tento způsob hodnocení nejvíce podporuje učení a je v podstatě jediným možným způsobem pro hodnocení vícejazyčných žáků, kteří mají nízkou nebo nulovou češtiny. Hodnocení probíhá podle sady kritérií, která učitel předem specifikuje v rámci IVP a která jsou jakýmsi několikaúrovňovým popisem očekávaného výkonu. V této sadě kritérií učitel společně se žákem průběžně hodnotí zlepšení.

Literatura: H. Košťálová, Š. Miková, J. Stang: Školní hodnocení žáků studentů – se zaměřením na slovní hodnocení, Praha, Portál, 2008.

Základní principy hodnocení

• • • Hodnotíme individuálně za osobní pokrok s ohledem na neznalost jazyka

I v případě, že žák čeká na vyšetření v PPP, tudíž nemůže mít ještě IVP. Doporučujeme opírat se o individuální vztahovou normu, kdy výkon žáka porovnáváme s jeho předchozím výkonem a hledáme zlepšení v rámci stanovených vzdělávacích cílů. Můžeme se opřít o vyjádření MŠMT.

• • • Nesrovnáváme žáka s ostatními žáky

Je zapotřebí spolužákům i rodičům vysvětlit, že výchozí pozice žáka je odlišná, proto je hodnocen jinak. Nově příchozího žáka nesrovnáváme ani s jinými vícejazyčnými žáky.

• • • Přihlížíme k individuální situaci žáka
      

Zohledňujeme úroveň znalosti češtiny, SVP, předchozí vzdělávání, rodinné prostředí, motivaci ke vzdělávání v ČR, další vzdělávací aktivity žáka, kulturní odlišnost (jiný vzdělávací systém a očekávání rodičů).

• • • Hodnocení by pro žáka mělo být motivující

Hodnocení slouží jako zpětná vazba, díky níž žák sleduje vlastní pokrok a nalézá vhodné cesty a nástroje pro svůj další rozvoj, proto je vhodné vyvarovat se hodnocení způsobem V. (viděl/viděla).

• • • Zohledňujeme nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka

Na začátku je vhodné standardní testy a ústní zkoušení nahradit úkoly, které nejsou tolik vázány na znalost českého jazyka, např. myšlenkové mapy, vysvětlení pojmu, fotokoláž, doplnění schématu, doplnění slov v textu s nabídkou odpovědí odpovídající jazykové úrovni, rozhovor, vědomostní úkol, kde bude zapojen mateřský jazyk žáka, který je potřebný pro rozvoj vícejazyčnosti.

• • • Ideálním podkladem pro hodnocení je plán podpory (PLPP, PJP, IVP)

Plán podpory nám umožní stanovit reálné cíle vzdělávání pro daného žáka, včetně uzpůsobení metod výuky, s ohledem na žákovy potřeby, schopnosti, dovednosti a osobnostní rysy. Při hodnocení pak vycházíme z toho, nakolik se žákovi podařilo naplnit jeho individuální vzdělávací cíle vytyčené v plánu podpory.

O co se legislativně opřít při hodnocení vícejazyčných žáků a žákyň?

To znamená, že při hodnocení vícejazyčných žáků a žákyň v jakémkoliv předmětu přihlížíme k úrovni jejich jazyka. Více informací ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Pokud máte vícejazyčného žáka s českým občanstvím, můžete se opřít o odstavec č. 4 téhož paragrafu:

Formativní hodnocení

Jedním z nejúčinnějších postupů vedoucích k efektivnímu vzdělávání žáků v heterogenních kolektivech je formativní hodnocení.

Učitelé, kteří používají formativní hodnocení, nesrovnávají žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování učebních cílů u každého z nich. To mimo jiné umožňuje každému dítěti zažít uspokojení z vykonané práce a nabýt patřičné důvěry ve své schopnosti, a podporuje rozvoj kompetence k učení.

Formativní hodnocení je založeno na:

• důrazu na komunikaci mezi žákem a učitelem i žáky navzájem
• pravidelném a četném vyhodnocování žákovské práce (poskytnutí zpětné vazby – informace o tom, co se podařilo, na co je třeba se zaměřit v budoucnu a jak konkrétně je třeba postupovat)
• stanovení výukových cílů a sledování pokroku každého žáka na cestě k těmto cílům.

Jakým způsobem hodnotit?

A) slovně – lépe postihne individuální úspěchy a pokroky žáka. Pokud škola nemá ve školním řádu (ŠŘ) ukotveno slovní hodnocení a chtěla by to změnit, je třeba jej upravit a předložit školské radě ke schválení a následně informovat o schválené úpravě zaměstnance, žáky školy i zákonné zástupce. Slovní hodnocení poskytujeme v elektronické formě, aby si ho rodiče i žák mohli přeložit.

B) známkou – pro rodiče bývá jasnější, avšak je důležité vzít na vědomí, že klasifikační systém se může v některých zemích lišit.

C) kombinací slovního hodnocení a známky

D) procentuálně

Slovní hodnocení

Škola má možnost zvolit si slovní hodnocení jako alternativní formu klasifikace. Podle § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. mohou být žáci hodnoceni slovně, pokud jsou principy používání slovního hodnocení součástí pravidel hodnocení a jsou zakotveny ve školním řádu, který schvaluje školská rada (§ 51 odst. 2 školského zákona). Příslušná vyhláška uvádí, že v případě použití slovního hodnocení jsou výsledky popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Pro hodnocení vícejazyčných žáků je slovní hodnocení, alespoň v počátcích jejich integrace do vzdělávacího systému České republiky, nejvhodnější. Především proto, že klasické známky působí spíše v rámci sociální vztahové normy, která je pro vícejazyčné žáky vzhledem k jejich počáteční jazykové bariéře nepoužitelná. Ve srovnání s ostatními spolužáky by vždy zůstávali za hranicí možného úspěchu, popřípadě by jejich „dobré“ známky působily při porovnání s ostatními problematicky.

Slovní hodnocení naopak může vyzdvihnout úspěchy při plnění individuálního plánu, aniž bychom vícejazyčného žáka hodnotili klasickou, s ostatními srovnatelnou známkou. Pokud hodnotíme podle předem stanovené sady kritérií z individuálního plánu a žák i ostatní spolužáci o tom vědí, neměly by podobné problémy nastat.

Zároveň jsou předem stanovené vzdělávací cíle vodítkem pro další vzdělávání, ke kterému i slovní hodnocení povzbuzuje, zvláště pojmenováním možných příčin neúspěchu, ale především vyzdvižením úspěchů. Jakékoliv hodnocení slouží především žákovu učení, mělo by nejen jemu, ale i učiteli a rodičům ukázat, co již zvládl, co ho ještě čeká a co ještě musí zlepšit.

Slovní hodnocení vícejazyčného žáka je vhodnější jak pro svou individualizovanou podobu, tak i pro stránku motivační, provázející žáka na jeho cestě studiem, která je ve srovnání s ostatními spolužáky mnohem obtížnější.

O výhodách a nevýhodách slovního hodnocení pojednává tento článek na portálu RVP. V druhém odkazu najdete praktickou ukázku kdy a jak používat slovní hodnocení.

Je možné žáka z některého předmětu nehodnotit?

• Ano, avšak měli bychom mít na paměti, že nehodnocení může pro žáky působit demotivačně, neboť nevidí svůj pokrok, proto jej považujeme za krajní řešení.
• Ano, ale pouze nemá-li škola dostatek podkladů pro hodnocení žáka v předmětu, kterého se alespoň částečně účastnil. Důvodem nemůže být neznalost jazyka nebo nezvládnutí vzdělávacího obsahu. Je to odůvodněné např. při dlouhodobé absenci ze zdravotních důvodů, nebo při příchodu žáka do školy těsně před koncem pololetí. Ředitel pak určí náhradní termín pro dohodnocení.
• Dohodnocení za 1. pololetí musí být uskutečněno nejpozději do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák je za 1. pololetí nehodnocen.
• Na konci školního roku však musí být žák ohodnocen ze všech předmětů (kterých se alespoň částečně účastnil), aby mohl postoupit do vyššího ročníku. Není-li žák hodnocen na konci 2. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby dohodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do 30. září následujícího školního roku (viz § 52 odst. 2 a 3 ŠZ). V takovém případě žák od 1. září až do náhradního termínu hodnocení navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu 9. ročník. Doporučuje se ale stanovit náhradní termín co nejdříve. Dohodnocení v náhradním termínu neznamená komisionální přezkoušení, ale prodlouženou lhůtu pro dodatečný sběr dostatečného množství podkladů (známek, žákovských prací, výstupů apod.) pro hodnocení.

Hodnocení vícejazyčných žáků není jednoduché. Vícejazyční žáci často musí zvládat učení se novému jazyku a zároveň se učit novým znalostem a dovednostem. Je to velmi náročné a někdy se může stát, že hodnocení neodráží úsilí a pokrok, který děti skutečně projevují. Věříme, že se posuzují jejich schopnosti a pokrok co nejobjektivněji, ale přesto někdy zákonným zástupcům nemusí připadat spravedlivé. Pokud s udělenou známkou nesouhlasí, mají právo na odvolání (písemný nesouhlas) do 3 pracovních dnů od obdržení vysvědčení. Odvolání znamená, že se situace přezkoumá a vícejazyčné dítě během prázdnin (do 30. 8.) absolvuje komisionální přezkoušení. Známka mu pak dle výsledku může být upravena.

Proč by opakování ročníku nemuselo být nejlepší řešení?

1) Nepovede automaticky k naučení českého jazyka. Víme z praxe i odborných studií, že může trvat i 7 let, než se žáci naučí odborný jazyk. Opakování jednoho roku zdaleka nebude stačit na to, aby žáci plně rozuměli odborným pojmům a obsahu všech předmětů.

2) Může způsobit zbytečné trauma a stres. Žáci se mohou stát terčem posměchu ze strany bývalých i stávajících spolužáků, což může vést k nedostatku sebevědomí, sociální izolaci, ztrátě motivace ke vzdělávání, zkrácení docházky v rámci základní školy a neúspěchům v budoucnosti. Navíc si vícejazyčný žák bude muset opět zvykat na nové spolužáky a učitele, což může být pro některé žáky hodně obtížné.

3) Nemusí to být nejlepší způsob, jak pomoci zlepšit školní výsledky. Žáci mohou být naopak více demotivovaní. Lepší cestou může být hledání různých možností, jak žáky podporovat a nacházet cesty, které vzdělávání zpřístupňují.

S opakováním ročníku se může stát, že se budou jen znovu opakovat i situace, ve kterých začlenění a zapojení žáka nebylo funkční. Opakování ročníku by tedy mělo být považováno za opravdu krajní a poslední řešení, které by mělo být využito pouze v případech, kdy jsou všechny jiné možnosti už vyčerpány.

Jaké tyto možnosti mohou být?

• • • Dbáme na to, aby část úkolu byla pro žáka zvládnutelná a mohl zažít úspěch.
    • Zaměřujeme se především na rozvoj klíčových kompetencí (tedy např. zvládne spolupracovat, vyhledat si informace, v textu rozlišit důležité informace), ne tolik na osvojení všech znalostí.
    • Žáci by měli vědět, že jsou podporováni a že to s nimi nevzdáváme.
    • Učíme názorně a pro život.
    • Pracujeme s motivací: ukazujeme žákům, proč má smysl se učit – můžeme jim vysvětlit, jaké výhody mohou mít v budoucnu, pokud budou mít dobré vzdělání a pokud se žák nenachází ve své domovské zemi, můžeme mu ukázat, jaké jsou výhody využití vzdělání v novém prostředí, ale také jaké jsou možnosti využití vzdělání při návratu do rodné země.
    • Hodnotíme motivačně a oceňujeme i malý pokrok a nesrovnáváme výkony s rodilými mluvčími.
    • Nastavujeme intenzivní výuku češtiny jako druhého jazyka nebo doučování.
    • Spolupracujeme a pravidelně komunikujeme s rodinou.
    • Zjistíme si informace k začleňování vícejazyčných dětí, např. jak zapojit žáky do výuky, principy práce s vícejazyčnými žáky na ZŠ.
    • Používáme různé vzdělávací metody a technologie, které jsou pro žáky více efektivnější.
    • Využíváme podporu asistentů pedagoga, pomoc patronů.
    • Pátráme po příčině, proč se žák nezapojuje do výuky, zapojíme tým školního poradenského pracoviště.
    • Poskytneme kontakt na odbornou psychologickou podporu v ČR v mateřském jazyce žáka.

Může se stát, že vyčerpáme všechny možnosti a žáci se do vzdělávání nezapojí. Pokud i přes veškerou nabízenou podporu žáci nejsou proaktivní, nespolupracují s námi a nesplňují námi nastavené reálné cíle, je samozřejmé, že se to odrazí v jejich hodnocení.

Hodnocení nově příchozích žáků z Ukrajiny dle Lex Ukrajina

Týku se žáků, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana nebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v ČR.

JAKÉ ZÁKLADNÍ PRINCIPY PLATÍ PRO TYTO ŽÁKY PŘI HODNOCENÍ DLE METODIKY MŠMT?

Pro žáky z Ukrajiny vzdělávající se v ČR kratší dobu než 1 rok platí:

• • • Vše výše uvedené pro ostatní vícejazyčné žáky
    • Úprava vzdělávacího obsahu dle § 3: Škola může na dobu nezbytně nutnou zčásti nebo zcela upravit vzdělávací obsah bez ohledu na RVP nebo ŠVP, a pomoci tak žákům v adaptaci. O konkrétní délce adaptace rozhoduje ředitel školy na základě individuálních potřeb dítěte. Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést na přechodnou dobu adaptace. MŠMT doporučuje zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být např. vytištěný rozvrh nebo zápis z jednání pedagogické rady. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Žákovi tedy bude poskytována jazyková příprava v rozsahu dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., ale může mu být poskytována ještě další jazyková příprava nad rámec vyhlášky formou úpravy vzdělávacího obsahu.
    • Hodnotí se pokrok a osvojení upraveného obsahu vzdělávacího: Např. v českém jazyce zejména základní znalost jazyka, tedy slovní zásoba, větné konstrukce umožňující řešit problémové situace, propojení naučených informací se skutečným životem. Můžete se podívat na tematické okruhy vzdělávacího obsahu češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), kde je kromě klíčových kompetencí uvedeno propojení ČDJ s ostatními předměty/vzdělávacími oblastmi RVP.
    • Seznámíme žáka a rodiče se systémem českého hodnocení: Ukrajinský systém hodnocení se odlišuje od českého.

Pro žáky z Ukrajiny vzdělávající se v ČR déle než 1 rok platí:

• • • Při hodnocení zohledňujeme jako souvislosti ovlivňující jejich výkon mimo jiné především úpravu vzdělávacího obsahu v předchozím vzdělávacím období a přetrvávající nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka.
    • Při výuce zařazujeme adekvátní a zvládnutelné úkoly s podporou.
    • Je vhodné využívat slovní hodnocení.

CO JE NUTNÉ ZOHLEDNIT U VYSVĚDČENÍ?

Žáci 8.-9. ročníku

• • • Pokud žák v 9. ročníku v řádném nebo v náhradním termínu neprospěje, v případě že neprospěje maximálně ze 2 předmětů (výjimkou jsou výchovy), musí nejpozději do 31. srpna vykonat opravnou zkoušku. To znamená, že pokud neprospěje ze 3 a více předmětů (kromě výchov), možnost opravné zkoušky už nemá a nemá tedy ani dokončené základní vzdělání. V tomto případě zbývá pouze možnost požádat o opakování 9. ročníku. Pokud neprospěje z 1 nebo ze 2 předmětů, tak musí vykonat opravnou zkoušku.
    • Pro získání základního vzdělání musí žáci prospět ze všech předmětů, kterých se alespoň zčásti účastnili.
    • Pro získání základního vzdělání musí žák úspěšně ukončit 9. ročník ZŠ. V praxi se stává, že žák má absolvovaných 9 let povinné školní docházky (PŠD), přestože se fakticky nachází v nižším ročníku (např. v 7. nebo v 8. třídě). Může se tak stát například v situaci, kdy byl žák zařazen o několik ročníků níže (a měl tedy již absolvovaný určitý počet ročníků ve škole v původní zemi) nebo opakoval ročník. V této situaci, přestože má splněnou PŠD, žák nemá ukončené základní vzdělání a pro pokračování ve středním stupni vzdělání je nezbytně nutné základní vzdělání dokončit. Podrobněji v metodickém materiálu MŠMT.
    • Pokud žák úspěšně ukončí 9. ročník, ale nebude přijat na střední školu, není možné, aby opakoval 9. třídu.
    • Hodnocení těchto žáků se neliší od ostatních.
    • Kvůli přijímacím. zk. na SŠ je vhodné minimalizovat použití stupně “nehodnocen”.
    • Do přihlášky na SŠ se uvede hodnocení pouze za předměty dle vysvědčení – pokud došlo k úpravě obsahu vzdělávání, budou zde tedy jen tyto předměty, střední školy s touto variantou musí počítat a být na ni připraveny. Počet předmětů a jejich obsah může být tedy na jednotlivých školách různý.
    • Přijímací řízení na SŠ.
    • Aktuální uzpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ.

Dále doporučujeme

• • • Vysvědčení jinak – pilotní design vysvědčení (závěrečného — sumativního hodnocení) pro základní školy.
    • Záznam webináře na téma Specifika hodnocení a klasifikace žáků s OMJ – příklady dobré praxe ZŠ nám. Curieových.
    • Článek Hodnocení žáků s OMJ na metodickém portálu RVP – příklady úloh a k nim ukázkové hodnocení.
    • Naše video k hodnocení – to nejdůležitější ve 3 minutách.