Hodnocení žáků s OMJ

AKTUÁLNĚ od 14. 12. 2022

O CO SE LEGISLATIVNĚ OPŘÍT PŘI HODNOCENÍ VÍCEJAZYČNÝCH ŽÁKŮ?

Více informací ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Více informací ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY HODNOCENÍ

• Hodnotíme individuálně za osobní pokrok s ohledem na neznalost jazyka
  I v případě, že žák čeká na vyšetření v PPP, tudíž nemůže mít ještě IVP. Doporučujeme opírat se o individuální vztahovou normu, kdy výkon žáka porovnáváme s jeho předchozím výkonem a hledáme zlepšení v rámci stanovených vzdělávacích cílů. Můžeme se opřít o vyjádření MŠMT.
• Nesrovnáváme žáka s ostatními žáky
  Je zapotřebí spolužákům i rodičům vysvětlit, že výchozí pozice žáka je odlišná, proto je hodnocen jinak. Nově příchozího žáka nesrovnáváme ani s jinými vícejazyčnými žáky.
• Přihlížíme k individuální situaci žáka
  Zohledňujeme úroveň znalosti češtiny, SVP, předchozí vzdělávání, rodinné prostředí, motivaci ke vzdělávání v ČR, další vzdělávací aktivity žáka, kulturní odlišnost (jiný vzdělávací systém a očekávání rodičů).
• Hodnocení by pro žáka mělo být motivující
  Hodnocení slouží jako zpětná vazba, díky níž žák sleduje vlastní pokrok a nalézá vhodné cesty a nástroje pro svůj další rozvoj, proto je vhodné vyvarovat se hodnocení způsobem V. (viděl/viděla).
• Zohledňujeme nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka
  Na začátku je vhodné standardní testy a ústní zkoušení nahradit úkoly, které nejsou tolik vázány na znalost českého jazyka, např. myšlenkové mapy, vysvětlení pojmu, fotokoláž, doplnění schématu, doplnění slov v textu s nabídkou odpovědí odpovídající jazykové úrovni, rozhovor, vědomostní úkol, kde bude zapojen mateřský jazyk žáka, který je potřebný pro rozvoj vícejazyčnosti.
• Můžeme vypracovat plán podpory
  Plán pedagogické podpory (PLPP):
  - Pro žáky s mírnými obtížemi ve vzdělávání (pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítání, atd.), jejichž (ne)znalost vyučovacího jazyka by mohla ovlivňovat jejich výkon.
  - Stanovíme si v něm konkrétní a reálné cíle pro určitého žáka, na základě nichž pak žáka hodnotíme. Tedy jak a za co žáka hodnotíme.
  - Při vytváření PLPP se opíráme o pedagogickou diagnostiku.
  - S PLPP pracují všichni pedagogové, kteří žáka učí. Obeznámíme s ním i rodiče, popř. samotného žáka, pokud je už starší. PLPP průběžně vyhodnocujeme.
  
  Individuální vzdělávací plán (IVP):
  - Pro žáky s žádnou nebo nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (úroveň A0-B1) na doporučení z PPP v rámci 2. a 3. stupně PO.
  - Stanovíme si konkrétní a reálné cíle se zaměřením na rozvoj (akademického) jazyka, metody výuky, úpravy obsahu (např. organizaci výuky ČDJ), způsob zadávání a hodnocení výuky.
  Více o plánech podpory najdete v článku Plány podpory.

JAKÝM ZPŮSOBEM HODNOTIT?

A) slovně - lépe postihne individuální úspěchy a pokroky žáka. Pokud škola nemá ve školním řádu (ŠŘ) ukotveno slovní hodnocení a chtěla by to změnit, je třeba jej upravit a předložit školské radě ke schválení a následně informovat o schválené úpravě zaměstnance, žáky školy i zákonné zástupce. Slovní hodnocení poskytujeme v elektronické formě, aby si ho rodiče mohli přeložit.
B) známkou - pro rodiče bývá jasnější, avšak je důležité vzít na vědomí, že klasifikační systém se může v některých zemích lišit.
C) kombinací slovního hodnocení a známky
D) procentuálně

JE MOŽNÉ ŽÁKA Z NĚKTERÉHO PŘEDMĚTU NEHODNOTIT?

• Ano, avšak měli bychom mít na paměti, že nehodnocení může pro žáky působit demotivačně, neboť nevidí svůj pokrok, proto jej považujeme za krajní řešení.
• Ano, ale pouze nemá-li škola dostatek podkladů pro hodnocení žáka, důvodem nemůže být neznalost jazyka nebo nezvládnutí vzdělávacího obsahu. I zde se to týká pouze předmětů, kterých se žák alespoň částečně účastnil.
• Ředitel školy určí náhradní termín. Hodnocení za 1. pololetí musí být uděleno nejpozději do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák je za 1. pololetí nehodnocen.
• Není-li žák hodnocen na konci 2. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku (viz § 52 odst. 2 a 3 ŠZ).
• Na konci školního roku však musí být žák ohodnocen ze všech předmětů (kterých se alespoň částečně účastnil), aby mohl postoupit do vyššího ročníku. Propadnutí dítěte, které kvůli neznalosti jazyka a následné ztrátě motivace opakovaně selhává, nic nevyřeší.

DÁLE DOPORUČUJEME

• META infobalíček k hodnocení - rozcestník s užitečnými odkazy.
• Co učit a co hodnotit? (aneb rýžujeme zlato) - názorná infografika
• Článek Role (D)AP při hodnocení.
• Záznam webináře na téma Specifika hodnocení a klasifikace žáků s OMJ - příklady dobré praxe ZŠ nám. Curieových.
• Článek Hodnocení žáků s OMJ na metodickém portálu RVP - příklady úloh a k nim ukázkové hodnocení.
• Naše video k hodnocení - to nejdůležitější ve 3 minutách.

NA KOHO SE ZÁKON VZTAHUJE?

Na žáky, kteří nastoupili do škol v průběhu školního roku 2021/2022 a byla jim v ČR poskytnuta dočasná ochrana nebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v ČR.

JAKÉ ZÁKLADNÍ PRINCIPY PLATÍ PRO TYTO ŽÁKY PŘI HODNOCENÍ DLE METODIKY MŠMT?

• Vše výše uvedené pro ostatní vícejazyčné žáky
• Úprava vzdělávacího obsahu dle § 3
  Škola může na dobu nezbytně nutnou zčásti nebo zcela upravit vzdělávací obsah bez ohledu na RVP nebo ŠVP, a pomoci tak žákům v adaptaci. Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést pouze u nově příchozích žáků a pouze na přechodnou dobu adaptace. MŠMT doporučuje zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být např. vytištěný rozvrh nebo zápis z jednání pedagogické rady. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize.
  Žákovi tedy bude poskytována jazyková příprava v rozsahu dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., ale může mu být poskytována ještě další jazyková příprava nad rámec vyhlášky formou úpravy vzdělávacího obsahu.
• Hodnotí se pokrok a osvojení upraveného obsahu vzdělávacího
  Např. v českém jazyce zejména základní znalost jazyka, tedy slovní zásoba, větné konstrukce umožňující řešit problémové situace, propojení naučených informací se skutečným životem. Můžete se podívat na tematické okruhy vzdělávacího obsahu češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), kde je kromě klíčových kompetencí uvedeno propojení ČDJ s ostatními předměty/vzdělávacími oblastmi RVP.
• Seznámíme žáka a rodiče se systémem českého hodnocení
  Ukrajinský systém hodnocení se odlišuje od českého.

CO JE NUTNÉ ZOHLEDNIT U VYSVĚDČENÍ?

ŽÁCI 8.-9. ROČNÍKU

• Pro získání stupně vzdělání musí žáci prospět ze všech předmětů, kterých se alespoň zčásti účastnili.
• Pokud žák úspěšně ukončí 9. ročník, ale nebude přijat na střední školu, není možné, aby opakoval 9. třídu.
• Hodnocení těchto žáků se neliší od ostatních.
• Kvůli přijímacím. zk. na SŠ je vhodné minimalizovat použití stupně “nehodnocen”
• Do přihlášky na SŠ se uvede hodnocení pouze za předměty dle vysvědčení - pokud došlo k úpravě obsahu vzdělávání, budou zde tedy jen tyto předměty, střední školy s touto variantou musí počítat a být na ni připraveny. Počet předmětů a jejich obsah může být tedy na jednotlivých školách různý.
• Přijímací řízení na SŠ.
• Aktuální uzpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ.