+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Hodnocení žáků s OMJ


Hodnocení se obvykle u žáků s OMJ, kteří nerozumí jazyku, jeví jako neřešitelný problém. Za co žáka hodnotit, když nerozumí a nemluví česky? Řešením je vyhláška č. 48/2005 Sb., která stanovuje v §15 odst. 6, že v případě „hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon." To znamená, že při hodnocení těchto žáků v jakémkoliv předmětu přihlížíme k úrovni jejich jazyka.

V příloze vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se v části hodnocení ve 2. a 3. stupni podpůrných opatření uvádí, že hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalosti vyučovacího jazyka). Nastavují se taková kritéria hodnocení, která žákovi umožní dosahovat osobního pokroku.

Ale i v případě, že žák s OMJ teprve čeká na vyšetření v PPP, a tudíž ještě nemůže mít IVP, ale je zjevné, že mu jeho nedostatečná znalost češtiny neumožňuje se plnohodnotně zapojovat do výuky, je vhodné i žádoucí, abychom žáka hodnotili individuálně za jeho osobní pokrok, s ohledem na jeho neznalost vyučovacího jazyka. Můžete se přitom opřít o vyjádření MŠMT.

Z výše uvedeného vyplývá, že máme-li žáka, který nedostatečně rozumí nebo nerozumí vyučovacímu jazyku, vždy hodnotíme zejména jeho individuální pokroky a nesrovnáváme jej s ostatními žáky ve třídě, protože jeho výchozí pozice je odlišná. Doporučujeme také používat formativní hodnocení, které klade důraz na motivační složku. Často může pomoci také slovní hodnocení, které lépe postihne individuální úspěchy a pokroky žáka. Případně může být v kombinaci se známkou.

V rámci školního řádu, jehož součástí je i hodnotící řád, by pak škola měla zvolené hodnocení žáků cizinců specifikovat, stejně jako by v ŠVP měla procesně popsat jejich postupnou integraci do výuky. Při klasifikaci cizince je nutné především zvážit referenční rámec, na jehož principu je žák hodnocen, protože ten do určité míry ovlivňuje naše chápání klasifikace jako srovnání s ostatními, což u cizince aplikovat nelze.

Východisko z obtížné situace nabízí vypracování plánu podpory, na jehož základě je žák do výuky postupně integrován a ve kterém je i konkrétně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Nejlepší je, pokud je pro takového žáka hned na začátku vytvořen individuální vzdělávací plán (na základě doporučení z PPP), v němž jsou stanoveny reálné vzdělávací cíle v konkrétních předmětech, které by žák měl za stanovené časové období zhruba zvládnout. Žáka následně hodnotíme za dosažení těchto cílů, které jsou stanoveny s přihlédnutím k jazykovým možnostem. Pokud žák nemá doporučení z PPP, můžeme pro něj vytvořit alespoň plán pedagogické podpory. Více o plánech podpory najdete v článku Plány podpory.

Existuje také možnost v pololetí žáka z některého předmětu nehodnotit. Každopádně na konci školního roku musí být žák s OMJ ohodnocen, chceme-li, aby postoupil do vyššího ročníku, a to ze všech předmětů. V § 52 školského zákona (v odstavcích 2 a 3) a v § 69 školského zákona pro střední školy (v odstavcích 5 a 6) je uvedeno: „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník."

Závažné nedostatky v osvojených vědomostech jsou tedy považovány za objektivní příčinu, pro kterou nemusí být žák hodnocen pouze v průběhu prvního pololetí docházky ve škole v České republice, ale čím dříve začne škola tyto „závažné nedostatky“ řešit, tím lépe pro všechny zúčastněné. Měli bychom však mít na paměti, že nehodnocení může pro žáky působit demotivačně, proto jej považujeme za krajní řešení.

Pro další inspiraci doporučujeme webinář NPI ČR na téma Specifika hodnocení a klasifikace žáků s OMJ, který obsahuje i příklady dobré praxe ZŠ nám. Curieových.

Přečíst si můžete také článek na metodickém portálu RVP, který se věnuje způsobům hodnocení žáků s OMJ. Najdete zde i příklady úloh a k nim ukázkové hodnocení.


Hodnocení nově příchozích žáků z Ukrajiny

V květnu 2022 připravilo MŠMT metodické doporučení k hodnocení žáků, kteří nastoupili do škol v průběhu školního roku 2021/2022 a byla jim v ČR poskytnuta dočasná ochrana nebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v ČR dle Lex Ukrajina. Je třeba zdůraznit, že metodiky nejsou určeny pro ostatní ukrajinské žáky.

Metodická doporučení se týkají toho, jak hodnotit v průběhu školního roku a na vysvědčení.

Základní principy hodnocení

  • Škola může na dobu nezbytně nutnou upravit vzdělávací obsah, podle kterého se vzdělávají nově příchozí žáci z Ukrajiny, a pomoci jim tak v adaptaci. Dočasně upravený vzdělávací obsah nemusí být v souladu s RVP ZV a není nutné měnit ŠVP. Doporučuje se zpracovat stručnou interní evidenci změn, rozsah a podobu určí ředitel. V praxi to tedy znamená to, že žákovi bude z některých předmětů nahrazen vzdělávací obsah za jiný pro něho vhodnější a v některých předmětech se bude vzdělávat společně se svými spolužáky (např. předměty výchovného zaměření). Z těchto předmětů ale může být dále uvolněn za účelem jazykové přípravy podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., která je nově příchozím žákům poskytována bezplatně.
  • Hodnotí se pokrok a osvojení změněného vzdělávacího obsahu, přičemž hodnotíme např. v českém jazyce zejména základní znalost jazyka, tedy slovní zásobu, větné konstrukce umožňující řešit problémové situace, propojení naučených informací se skutečným životem. Můžete se podívat na tematické okruhy vzdělávacího obsahu češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), kde je kromě klíčových kompetencí uvedeno propojení ČDJ s ostatními předměty/vzdělávacími oblastmi RVP, např. tematický okruh "Rodina" lze propojit se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět, Výchova k občanství, Český jazyk - sloh (popis).
  • Nově příchozího žáka nesrovnáváme s jinými žáky, jelikož jejich výchozí pozice je zcela odlišná. Na tuto skutečnost upozorníme spolužáky, abychom předešli případným otázkám, proč nejsou všichni žáci hodnoceni stejně.
  • Přihlížíme k individuální situaci žáka.
  • Využíváme hodnocení k podpoře učení žáka.
  • Zohledňujeme nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, jelikož ovlivňuje výkon žáka.
  • Zajistíme, aby byl žák včas seznámen se systémem českého hodnocení, protože ukrajinský systém hodnocení se odlišuje od českého. O těchto rozdílech informujeme i rodiče a zároveň se ujistíme, že žák i rodiče všemu porozuměli.
  • MŠMT doporučuje slovní hodnocení, popř. klasifikaci doplnit slovním hodnocením. Jde o doporučení, proto můžete zůstat u hodnocení známkou, které rodičům mnohdy více vyhovuje, jelikož si nemusí nic překládat. V případě slovního hodnocení je lepší ho poskytnout rodičům v elektronické podobě, aby si ho mohli přeložit s pomocí online překladače. Je možné hodnotit i procentuálně.
  • Vzhledem k náročnosti období, které je dáno válečným konfliktem a procesem adaptace, je třeba zvážit počet podkladů pro hodnocení. Standardní testy a ústní zkoušení je vhodné nahradit úkoly, které nejsou tolik vázány na znalost českého jazyka, např. myšlenkové mapy, vysvětlení pojmu, fotokoláž, doplnění schématu, doplnění slov v textu s nabídkou odpovědí odpovídající jazykové úrovni, rozhovor, vědomostní úkol, kde bude zapojen mateřský jazyk žáka, který je potřebný pro rozvoj vícejazyčnosti.

Při hodnocení přihlížíme k:

  • tomu, jak se žák snaží integrovat do nového prostředí;
  • tomu, jak se snaží spolupracovat se spolužáky se stejným mateřským jazykem a se spolužáky s jiným mateřským jazykem;
  • tomu, jak se snaží plnit zadané úkoly (včasnost, kvalita, ale i tvořivost apod.);
  • tomu, zda a jak plní další doplňkové úkoly;
  • případným výsledkům předchozího vzdělávání na Ukrajině, osobní portfolio žáka (v listinné či digitální podobě).
  • individuální situaci daného žáka.

Co je nutné zohlednit u vysvědčení?

  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Pokud škola nemá ve školním řádu (ŠŘ) ukotveno slovní hodnocení a chtěla by to změnit, je třeba upravit ŠŘ a předložit jej školské radě ke schválení.
  • Uvádí se pouze předměty, kterých se žák alespoň zčásti účastnil. Předměty, kterých se neúčastnil v důsledku změny obsahu vzdělávání, nebudou na vysvědčení uvedeny.
  • Formulace „uvolněn“ se nepoužije.
  • Důležitý je název předmětu, nikoliv jeho případně upravený obsah, takže např. místo předmětu ČJL můžeme napsat ČJ nebo Čeština jako druhý jazyk, místo předmětů fyzika, přírodopis můžeme napsat přírodovědná témata.
  • Pro postup žáka do vyššího ročníku je rozhodující hodnocení pouze z těch předmětů, kterých se žák alespoň zčásti účastnil. Obdobně to platí u žáků 9. ročníku − žák musí pro získání stupně základního vzdělání prospět ze všech předmětů, kterých se alespoň zčásti účastnil.
  • Pokud žák úspěšně ukončí 9. ročník, ale nebude přijat na střední školu, není možné, aby opakoval 9. třídu.
  • Aby bylo hodnocení/vysvědčení platné, musí na něm být věta: „Žák/Žákyně se vzdělával/vzdělávala podle zákona č. 67/2022 Sb.“
  • Při objektivních důvodech (neplnění zadaných úkolů, odmítavý postoj, nulová domácí příprava, absence intervence rodičů v případě problémů) může být žák hodnocen na vysvědčení za 2. pololetí i stupněm prospěchu nedostatečným.

Na našich stránkách najdete úplné znění metodických doporučení v PDF pro ZŠ, SŠ a konzervatoře a VOŠ. Na metodiky k hodnocení navazuje záznam z webináře NPI ČR, který se věnuje hodnocení nově příchozích žáků z Ukrajiny.

Dobrá praxe

Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.