Dítě cizinec v mateřské škole

Průvodce prvními kroky a rozcestník metodické podpory pro pedagogy mateřských škol

Nastupuje do Vaší mateřské školy dítě, které téměř nebo vůbec nemluví česky?  Přemýšlíte,  jak připravit třídu, co sdělit rodičům, jakým způsobem dítě podpořit během prvních dnů a kde hledat ověřené informace?

Každé dítě přichází do mateřské školy se specifickou životní zkušeností, rozdílnou úrovní znalosti češtiny i s odlišnými potřebami. Některé děti již navštěvovaly mateřskou školu ve své zemi, jiné se s kolektivem vrstevníků poprvé setkají až v ČR. Některé rozumějí česky, ale samy nemluví, jiné se s českým jazykem setkávají úplně poprvé. Proto neexistuje jeden univerzální postup, jak s takovým dítětem v MŠ pracovat. V následujícím souhrnu Vám představíme principy, které pomáhají dětem cítit se bezpečně, porozumět novému prostředí a postupně si osvojovat češtinu jako druhý jazyk.

Pokud hledáte rychlou orientaci, můžete začít tématem, které aktuálně ve své praxi řešíte jako např.:

Jak pomoci dítěti, aby se v mateřské škole cítilo bezpečně?

Když dítě přichází do nového prostředí, nemusí být neznámý jazyk nutně jeho největší starostí. Potřebuje zjistit, kdo jsou lidé kolem něj, co se od něj očekává, kde najde své místo a komu může důvěřovat. Pokud navíc nerozumí jazyku, kterým se ve školce mluví, může být každý den plný nejistoty. Proto je prvním cílem pedagoga vytvořit prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně a může postupně získávat jistotu. Dítě potřebuje porozumět režimu dne, poznat opakující se situace a zažít, že i když zatím neumí česky, dokáže být součástí kolektivu. Pocit bezpečí nevzniká díky speciálním pomůckám, ale především prostřednictvím dobrých vztahů. Přátelský přístup, předvídatelný režim, trpělivost, dostatek času a respekt k individuálnímu tempu dítěte jsou základem úspěšné adaptace i následného rozvoje češtiny.

Kdo je dítě cizinec a kdo dítě s nedostatečnou znalostí jazyka ?

V legislativě se setkáváme s pojmy dítě cizinec a dítě s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Tyto pojmy neoznačují totéž:

• Dítě cizinec je dítě, které není občanem České republiky .
• Dítě s nedostatečnou znalostí češtiny může mít české státní občanství, ale neovládá dostatečně vyučovací jazyk (s ohledem na odlišný mateřský jazyk v rodině nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí). 

Od 1.9.2025 však mají obě tyto kategorie dětí nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v předškolním i základním vzdělávání. Viz Metodika MŠMT.

V praxi se setkáváme také s termínem dítě s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a pojmem vícejazyčné dítě. To vyrůstá přirozeně ve více jazycích a používá je v různých prostředích, přičemž je přirozené, že jazyky má osvojené na různých úrovních.

Z pohledu mateřské školy není rozhodující státní občanství dítěte, ale především to, jakou podporu potřebuje při vzdělávání. Dítě může mít české občanství a přesto vyrůstat v rodině, ve které se česky téměř nemluví. Naopak dítě s cizím občanstvím může ovládat češtinu stejně dobře jako jeho vrstevníci. Proto je vhodnější přemýšlet o skutečných vzdělávacích potřebách dítěte spíše než o jeho národnosti nebo státní příslušnosti. Znalost základních pojmů i legislativního rámce pomáhá školám správně nastavit podporu a využít možnosti, které český vzdělávací systém nabízí.

Jak se připravit na příchod vícejazyčného dítěte do mateřské školy?

Úspěšné začlenění dítěte začíná ještě před samotným nástupem do mateřské školy. První rozhovor s rodiči bývá jedním z nejdůležitějších momentů celé spolupráce. Pomůže vám poznat dítě, jeho zkušenosti, rodinné prostředí i očekávání rodičů. Nebojte se ptát na jazyky, kterými rodina komunikuje, na předchozí zkušenosti dítěte s kolektivem nebo na to, co dítěti pomáhá zvládat nové situace. Stejně důležité je dát prostor rodičům, aby se mohli ptát oni. Pokud rodiče nerozumějí česky, využijte přeložené materiály nebo tlumočení. Mateřské školy mohou využít také bezplatnou službu tlumočení poskytovanou Národním pedagogickým institutem ČR (NPI ČR). Dobrá komunikace na začátku výrazně usnadní spolupráci během celého školního roku.

První setkání s rodinou pomáhá získat důležité informace o dítěti:

• jakými jazyky doma komunikuje,
• zda již navštěvovalo předškolní zařízení,
• jaké má zkušenosti s češtinou,
• co má rádo,
• čeho se obává,
• jaké jsou zvyklosti rodiny.

Jak připravit mateřskou školu na příchod vícejazyčného dítěte?

Příchod vícejazyčného dítěte do mateřské školy není výzvou pouze pro dítě, ale pro celé školní prostředí. Čím lépe se dítě orientuje v prostoru, denním režimu a pravidlech, tím méně energie potřebuje na zvládání nejistoty a tím více jí může věnovat učení, hře a navazování vztahů. Velkou pomocí jsou v této fázi obrázky, piktogramy, vizualizovaný režim dne nebo jednoduché komunikační kartičky. Stejně důležité je, aby se na společném postupu domluvili všichni pedagogové, kteří s dítětem pracují. Dobře připravené prostředí prospívá nejen vícejazyčným dětem, ale celé třídě.

Jak podpořit dítě během prvních týdnů v mateřské škole?

První týdny v mateřské škole bývají pro vícejazyčné dítě náročným obdobím. Zvyká si na nové prostředí, nové dospělé, nové kamarády i nový jazyk. Některé děti začnou komunikovat téměř okamžitě, jiné několik týdnů pouze pozorují své okolí. Takzvané tiché období je při osvojování druhého jazyka běžnou součástí vývoje a nemusí být důvodem k obavám. Dítě se v této době učí porozumět novému prostředí, zachytává význam slov, pozoruje chování ostatních a vytváří si vlastní strategie komunikace. Není vhodné dítě do mluvení nutit ani jej hodnotit podle toho, kolik českých slov už používá. Mnohem důležitější je nabízet dostatek příležitostí ke společné hře, podporovat komunikaci pomocí gest, obrázků a činností a oceňovat každý pokrok. Některé děti však nepřicházejí pouze do nového jazykového prostředí. Mohou mít za sebou stěhování, odloučení od blízkých, změnu země, kultury nebo jiné náročné životní zkušenosti.

Tyto změny mohou vést k pocitu vykořenění, který ovlivňuje prožívání dítěte, jeho chování i schopnost navazovat vztahy. Dítě může působit nejistě, uzavřeně nebo naopak reagovat zvýšenou citlivostí či neklidem. Takové projevy nejsou známkou nezájmu nebo nevhodného chování, ale často přirozenou reakcí na velké životní změny. Právě proto je v prvních týdnech důležité zaměřit pozornost nejen na adaptaci dítěte a rozvoj češtiny, ale také na jeho wellbeing. Dítě, které se cítí bezpečně, přijímané a respektované, snáze navazuje vztahy, zapojuje se do činností a postupně získává jistotu při komunikaci v novém jazyce. Wellbeing není něco navíc – je jedním ze základních předpokladů úspěšného učení i začlenění do kolektivu.

K podpoře pocitu bezpečí může přispět také vytvoření klidového nebo bezpečného místa ve třídě. Nemusí jít o samostatnou místnost – často postačí útulný koutek s polštáři nebo jinými známými a uklidňujícími prvky, kam se dítě může na chvíli uchýlit, když je unavené, zahlcené podněty nebo potřebuje zklidnění. Takové místo není projevem vyčleňování dítěte z kolektivu, ale respektováním jeho aktuálních potřeb. Když dítě ví, že má ve třídě prostor, ve kterém může na chvíli nabrat jistotu a odpočinout si, snáze zvládá náročné situace spojené s adaptací a postupně se s větší důvěrou vrací ke společným aktivitám.

Jak rozvíjet češtinu jako druhý jazyk během dne v mateřské škole?

Děti si češtinu jako druhý jazyk osvojují především v přirozených situacích během celého dne – při hře, stolování, oblékání, pobytu venku nebo každodenních rituálech.

Pro podporu češtiny pomáhá:

• mluvit srozumitelně a přiměřeným tempem,
• používat opakující se slova a jazykové struktury,
• doprovázet řeč gesty, obrázky nebo konkrétními předměty,
• dávat dítěti dostatek času na porozumění i vlastní vyjádření,
• zapojovat dítě do společných činností a komunikace s vrstevníky.

Každá běžná situace v mateřské škole tak může být příležitostí k rozvoji slovní zásoby, porozumění a komunikačních dovedností. Dítě se učí češtinu v souvislostech a postupně získává jistotu v jejím používání.

Krátké cílené jazykové aktivity mohou být vhodným doplněním běžného dne. Takzvané jazykové chvilky vytvářejí prostor pro opakování slovní zásoby, rozvoj porozumění i komunikačních dovedností v malých skupinách nebo individuálně. Jejich součástí mohou být obrázkové karty, předměty, loutky, tematické hry nebo další názorné pomůcky, které dětem usnadňují porozumění a aktivní používání češtiny.

Současně je důležité nezapomínat na mateřský jazyk dítěte. Rozvoj češtiny není v rozporu s podporou mateřského jazyka – naopak. Rozvinutý mateřský jazyk vytváří dobrý základ pro osvojování dalších jazyků a přispívá k celkovému jazykovému i kognitivnímu rozvoji dítěte. Proto je vhodné spolupracovat s rodinou a podporovat rodiče v tom, aby s dítětem nadále komunikovali ve svém přirozeném jazyce.

Jak sledovat pokroky dítěte?

Osvojování druhého jazyka je dlouhodobý proces, který u každého dítěte probíhá jiným tempem. Některé děti začnou brzy používat jednotlivá česká slova, jiné dlouhou dobu především naslouchají a komunikují neverbálně. To, že dítě zatím málo mluví, ještě neznamená, že se neučí. Často si nejprve buduje porozumění a teprve poté začne češtinu aktivně používat. Proto je důležité sledovat především individuální pokrok dítěte, nikoli jej porovnávat s ostatními dětmi ve třídě. Všímejte si drobných změn – zda lépe rozumí běžným pokynům, zapojuje se do společných činností, reaguje na oslovení, komunikuje s vrstevníky nebo postupně rozšiřuje svou slovní zásobu. Právě tyto každodenní pokroky ukazují, že dítě si češtinu postupně osvojuje.

Stejně důležité jako jazykový rozvoj je však sledovat také celkový vývoj dítěte. V mateřské škole pozorujeme, jak navazuje vztahy s vrstevníky a dospělými, jak se zapojuje do společné hry, jak zvládá spolupráci, vyjadřuje emoce, řeší běžné situace nebo zda se ve školce cítí bezpečně. Právě rozvoj sociálních a emočních dovedností je významným předpokladem úspěšného učení i začlenění dítěte do kolektivu. K tomu mohou pedagogům pomoci pedagogická portfolia a diagnostické nástroje, které umožňují sledovat dítě komplexně a zachytit jeho silné stránky i oblasti, ve kterých potřebuje podporu. U vícejazyčných dětí je vhodné využívat takové metody, které nejsou závislé pouze na znalosti češtiny. Pozorování dítěte při hře, každodenních činnostech nebo interakcích s vrstevníky poskytuje mnohem přesnější obraz o jeho schopnostech než hodnocení založené pouze na verbálním projevu. Portfolio může zahrnovat záznamy z pozorování, fotografie, výtvarné práce nebo další ukázky, které dokumentují jazykový, sociální, emoční i kognitivní rozvoj dítěte a pomáhají plánovat další podporu. Průběžné sledování pokroků usnadňuje také komunikaci s rodiči. Pedagog může konkrétně popsat, co se dítěti již daří, jaké pokroky udělalo v oblasti komunikace, spolupráce nebo samostatnosti a jak mohou rodina i mateřská škola společně podporovat jeho další rozvoj. Diagnostika se tak nestává jednorázovým hodnocením, ale průběžným nástrojem, který pomáhá lépe porozumět potřebám dítěte a plánovat individualizovanou podporu. Současně vytváří důležitý podklad pro plynulý přechod dítěte do základní školy, kde mohou pedagogové navázat na již poskytovanou podporu.

Jak podpořit vícejazyčné dítě v posledním roce mateřské školy?

Poslední rok před nástupem do základní školy představuje významné období v životě každého dítěte. U vícejazyčných dětí se vedle běžné přípravy na školní docházku zaměřujeme také na rozvoj češtiny jako druhého jazyka, aby dítě dokázalo porozumět běžným školním situacím, komunikovat s učiteli i vrstevníky a aktivně se zapojovat do vzdělávání. V podpoře školní připravenosti však nejde pouze o osvojování jednotlivých dovedností. Důležitý je celkový rozvoj dítěte – jeho samostatnost, schopnost spolupracovat, řešit běžné situace, navazovat vztahy, vyjadřovat své potřeby i získávat pozitivní vztah k učení. Právě tyto oblasti společně s rozvojem komunikačních dovedností vytvářejí dobrý základ pro úspěšný vstup do základní školy.

Revidovaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) zdůrazňuje individualizaci vzdělávání, podporu wellbeingu a vytváření podmínek, aby každé dítě mohlo naplno rozvíjet svůj potenciál. U vícejazyčných dětí to znamená zohledňovat jejich jazykové zkušenosti, cíleně podporovat osvojování češtiny a současně stavět na jejich silných stránkách. Pedagogům při plánování jazykové podpory pomáhá také Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro předškolní vzdělávání. Nabízí přehled jazykových cílů, které odpovídají běžným situacím v mateřské škole, a ukazuje, jak lze rozvoj češtiny přirozeně začlenit do každodenních činností. Díky tomu mohou pedagogové lépe plánovat podporu dítěte, sledovat jeho pokroky a přizpůsobovat vzdělávání jeho aktuálním potřebám.

Velmi důležitá je také spolupráce s rodinou a předávání informací základní škole. Pokud na sebe podpora v mateřské škole plynule naváže i po nástupu do první třídy, dítě snáze zvládne nové prostředí, získá větší jistotu a může se lépe soustředit na učení. K zajištění plynulého přechodu dítěte z mateřské školy do základní školy přispívá předávání informací o jeho vzdělávacích potřebách a dosaženém pokroku prostřednictvím výsledků pedagogického diagnostikování. Při plánování podpory i při průběžném sledování připravenosti dítěte může pedagogům pomoci také Checklist pro pedagogy dětí v posledním roce mateřské školy, který přehledně shrnuje klíčové oblasti, na které je vhodné se zaměřit.

Autorka: Klára Šuvarská, META, o. p. s., aktualizováno 2026