+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Specifika Ukrajinštiny


Jaká specifika ukrajinštiny je vhodné brát v úvahu při výuce žáků z Ukrajiny?

Každý jazyk má svá specifika, která se mohou přenášet i do výuky cizích jazyků (v našem případě češtiny). Učitelé, kteří vzdělávají nebo se chystají vzdělávat žáky z Ukrajiny, mohou mít různá očekávání vycházející z českých zvyklostí a metod výuky uzpůsobených na míru češtině. Proto uvádíme některé praktické tipy, které mohou pomoci předejít případným nedorozuměním.

  • Rusové, Ukrajinci, Bělorusové aj. nemají ve svých jazycích délky. Délka samohlásek ve východoslovanských jazycích není na rozdíl od češtiny významotvorná. Žáci ji neslyší, neodliší tedy např. RADA od RÁDA, DRAHÁ od DRÁHA atd. Slované často zaměňují O na A, říkají: ana (místo: ona), akno (místo: okno), ale na rozdíl od ruštiny se v ukrajinštině samohlásky čtou tak, jak jsou napsané (tedy "moloko" je [moloko], ne [malako]). E někdy vyslovují jako JE: jeva (místo: Eva), jevropa (místo: Evropa). Je vhodné jejich výslovnost vlídně, trpělivě a důsledně opravovat.
  • Některá písmena z ukrajinské azbuky se podobají latince, což může při učení se české abecedě vést k záměně písmen (např. v případě českého slovesa hádat, které může žák přečíst jako nadat, případně zaměnit s ukrajinským надати, což znamená „poskytnout, udělit“). Pod vlivem cyrilice může docházet často k záměně čtení písmen Y a U, C a S, H a N, P a R.
  • Ukrajinci většinou vyslovují G jako H (dialohy, elehantní). Je vhodné je upozornit, že v češtině jsou obě písmena (G ve slovech cizího původu) a že jejich záměna může vést k nedorozuměním (huma, syharety pro české ucho nezní jako guma, cigarety).
  • V ukrajinštině ve většině případů po souhlásce následuje samohláska a není pro ni typické hromadění většího počtu souhlásek (výjimku tvoří cizí slova a sufixy). Právě proto žáci, kteří se začínají učit češtinu, mají sklon vkládat samohlásku do souhláskových seskupení, nebo je zadrmolí, čímž část souhlásek samovolně vypadne.
  • U podstatných jmen doporučujeme věnovat pozornost určování rodu, jelikož se u některých slov může lišit - např. problém, systém - jsou v ukrajinštině rodu ženského a naopak banka, tramvaj jsou v ukrajinštině rodu mužského a muzeum rodu mužského.
  • Děti většinou znají latinku, některé děti ale nemusí (protože ukrajinština je psaná cyrilicí), ale rozhodně neznají české písankové, vázané písmo. Ze začátku ho ani nepřečtou. Je vhodné se vždy přesvědčit, že žák umí přečíst, co učitel/ka napsal/a. Při psaní na tabuli je vhodnější používat velká tiskací písmena. České vázané písmo je neobvyklé, nestandardní a rozhodně není běžné v jiných jazycích. Spíše doporučujeme na něm netrvat, nově příchozí žáci se budou potřebovat zorientovat spíše v jiných oblastech než ve vázaném písmu (nácvik písanek ve vyšších ročnících není ve vzdělávání těchto žáků vhodný).
  • Ukrajinci a Bělorusové mají v pasech anglickou transkripci ukrajinské/běloruské verze svého jména. Takže například Ilja Chmelnický bude napsán jako ILLYA KHMELNITSKYI, Natalija Kopač bude napsána jako NATALIIA KAPACH. Dmitrij Černiavskyj, který je najednou v pase uveden jako DZMITRY CHERNYAVSKYI, dělá potíže i zkušeným překladatelům. Doporučujeme poprosit dítě, aby své jméno pečlivě vyslovilo, neoslovujte ho tak, jak je to napsáno v pase, ale tak, jak se samo představí. Děti velice často nerozumí tomu, proč jejich jména v pasech vypadají tak divně a jsou samy zmatené, jak je mají psát (a to i ve věku 2.stupně ZŠ). Nedivte se tedy, že občas vlastní jméno napíšou jinak, než je to v seznamech školy, není nutné to po nich chtít.
  • Někteří Ukrajinci mluví také nebo pouze rusky, někteří z nich ale nemusí ovládat ruštinu vůbec, záleží na individuální situaci každého a je závislá na tom, z jaké části Ukrajiny žák přichází. Znalost ruštiny nesouvisí s politickým postojem jednotlivce a není vhodné tyto dvě oblasti směšovat.
  • Podobnost ukrajinštiny a ruštiny lze přirovnat k podobnosti mezi češtinou a polštinou. Výslovnost některých písmen se liší. Dokonce i některá slova, která se píší v obou jazycích stejně, mají různý význam. Gramatika v obou jazycích je podobná, ale samozřejmě existuje i několik rozdílů. Častým specifikem žáků z Ukrajiny bývá záměna předložek s a z u 7. pádu (např. z maminkou). Speciálním jazykovým jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.
  • Hodně slov ve slovanských jazycích jsou tzv. falešní přátelé: „školnik“ je rusky „žák základní školy“, „čjorstvyj“ je rusky „starý, tvrdý“, „voňať“ je rusky „smrdět“ a „pachnuť“ je „vonět“. Pozor, „hledat“ je ukrajinsky a polsky „szukaty“ (čti: „š“). Některá slova jsou jen částečně podobná, děti je pak často vyslovují po svém: zošit (sešit), mala (měla).

Vzhledem k tomu, že je ukrajinština slovanský jazyk a jeho gramatické postupy i některé významy slov jsou češtině blízké, může mít výuka češtiny u těchto dětí poměrně rychlý nástup. Je třeba ale brát v úvahu individuální předpoklady každého žáka. Zároveň doporučujeme i v případě, že tito žáci budou ve výuce češtiny zpočátku dělat rychlé pokroky, nepolevit a věnovat jim soustavnou péči v rozvoji českého jazyka i nadále, aby se mohla plně rozvinout jejich slovní zásoba i z hlediska akademického jazyka, u kterého se jedná o běh na dlouhou trať.

Na našich stránkách také můžete najít obecné principy práce ve výuce Češtiny jako druhého jazyka a mnoho tipů na učebnice, učební materiály a slovníčky online nebo ke stažení zdarma.

K. Ptáčková, A. Simotová, K. Kenderová, H. Pazdiorová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.