Jste zde

Informace od rodičů

Pro ředitele vyžaduje přijímání žáků s odlišným mateřským jazykem větší nároky na přípravu, a to především ze dvou důvodů. Prvním je samozřejmě jazyk a s ním spojená problematika, druhým může být odlišná zkušenost ze školní praxe v zemi původu. Proto bychom se měli snažit v případě žáka cizince získat více informací o jeho předchozím i současném životě, než obvykle žádáme od českých žáků. Každá další informace o nově příchozím může být užitečná při procesu integrace, který cizince v našem vzdělávacím systému čeká.

Jaké informace na první schůzce od rodičů zjišťovat?

1) Osobní údaje o dítěti a rodinné situaci (umožní Vám lépe navázat kontakt a rozumět dítěti)

Jak se správně vyslovuje jméno dítěte (…), jak chce být oslovováno?
Odkud dítě pochází (země původu)?
Kdy přesně dítě přijelo do ČR? Bylo např. nějaký čas od rodičů odloučené?
S kým dítě bydlí? Zůstal někdo, na koho je dítě fixované, v původní vlasti? (Zde je důležité být citlivý, minulost některých cizinců může být velice traumatická.)
Setkal/a se již s češtinou a kde? Ve škole, doma, při soukromých lekcích? Umí česky? (Jak dobře?)
Jaké jazyky ovládá a na jaké úrovni? V jakém jazyce dovede dítě číst a psát?
Jaké jazyky jsou používány doma, popř. kdo z rodiny mluví jakou řečí? (V některých rodinách slouží různé jazyky různým účelům.)
Jaký druh komunikace mezi rodiči (…) a školou bude nejefektivnější (verbální nebo psaná)? Jaký je preferovaný jazyk?
Pokud nerozumíte vůbec, uveďte někoho, kdo v akutních případech může přeložit důležitou informaci?
O co se dítě zajímá, co jsou jeho silné stránky?

2) Chování a komunikace

Jak se obecně dítě cítí ve třídě nebo v kolektivu vrstevníků?
Jak dítě zvládá změny?
Objevily se u dítěte v minulosti závažné výchovné potíže?
Potřebuje dítě specifický přístup nebo způsob komunikace?
Co mu pomáhá v případě náhlé stresové situace?

3) Další důležité informace

Existují u dítěte nějaké zdravotní obtíže, o kterých by měla škola vědět?
Má rodina nějaké konkrétní požadavky na vzdělání? Má rodina nějaké plány do budoucnosti?
Jaké zvyky v oblasti stravování v rodině fungují (př. má dítě přímo nějakou dietu)?
Jaké (pokud vůbec nějaké) bylo předchozí vzdělání? – kde, od kolika let, bylo přerušeno? – na jak dlouho?
Shodují se předměty s českým kurikulem? Požádejte rodiče o dokumentaci z předchozích škol (pro vaši představu poslouží i žákovy sešity v mateřském jazyce).

Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující jeho integraci. Škola by měla na základě těchto informací připravit plán žákova začleňování.

Formulář na výše uvedené informace brzy naleznete v mnoha jazykových verzích v tomto odkazu. Můžete je rodičům na první schůzce předat a požádat o jejich vyplnění.

Kazuistiky

Oleg z Běloruska

O letních prázdninách se na základní školu přišla informovat na místo pro svého syna běloruská žena, která již v ČR tehdy rok a půl žila a pracovala. Její syn Oleg zatím v Bělorusku chodil do páté třídy a bydlel u prarodičů matky.

Oleg v září nastoupil k povinné školní docházce do šestého ročníku na ZŠ. Tehdy mu bylo 12 let. V Bělorusku patřil k nejlepším žákům třídy. Velmi dobře uměl matematiku, v šesté třídě byl nad svými vrstevníky v matematice o dvě třídy dál než oni. Větší obtíže mu činila jazyková bariéra. Český jazyk neovládal a písemný projev u něho nebyl žádný, neboť v Bělorusku se neučil psát latinkou.

Oleg byl velmi spolehlivý a disciplinovaný chlapec, neboť, jak sám později vyprávěl, ve škole v Bělorusku byl zvyklý se denně učit a připravovat do školy. Nekázeň a nepřipravenost byla v běloruských školách trestána. Rodiče museli do školy docházet každých čtrnáct dní na pravidelné rodičovské schůzky a dostávali od učitelů informace, jak mají se svými dětmi doma pracovat.

Oleg se postupně zapojoval do školního dění. Spolužáci se během dne každou volnou chvilku za pomocí obrázků snažili zkvalitňovat a obohacovat jeho slovní zásobu. Olegovi ze začátku vadila rychlost mluvení spolužáků. Mamince byla doporučena možnost vzdělávat Olega v českém jazyce také v odpoledních hodinách u paní učitelky, která kdysi působila na škole jako učitelka ruského jazyka. Za rok se naučil psát, číst a mluvit v českém jazyce. Během půl roku se Oleg plně začal zapojovat do dění ve vyučování. Učitelé nechávali pracovat žáky ve skupinách, kde se pomocí spolužáků zapojoval více do výuky. V kolektivu se projevoval velmi kamarádsky, přátelsky a ochotně také sám doučoval své spolužáky z matematiky. Pořádal s vyučujícími matematické olympiády. Po základní škole nastoupil na Střední obchodní školu. Dnes pracuje v prosperující firmě jako manažer obchodu a využívá své jazykové dovednosti i jako překladatel z ruského jazyka.

Dobrá praxe

Zkušenosti Praha 13

Začleňování dětí s OMJ v městské části Praha 13

Dobrým příkladem toho, jak může fungovat podpora začleňování dětí s OMJ v rámci celé městské části, je situace na Praze 13. Podle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2012 podíl cizinců ve správním obvodu Prahy 13 ve výši 16,3%, tj. 10.539 cizinců. Mateřské i Základní školy zde zaznamenávají stálý nárůst dětí s OMJ. Městská část Praha 13 se na základě těchto zvyšujících se počtů rozhodla situaci aktivně řešit a začala přijímat konkrétní integrační opatření.

Projekt Integrace cizinců

V roce 2010 navázala spolupráci s MVČR (Oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb) a díky získané dotaci se rozběhl tzv. emergentní projekt „Integrace cizinců v městské části Praha 13“. Hlavním cílem projektu je podpora vzájemného soužití a usnadnění začleňování cizinců do běžného života v Praze.

Městská část již čtvrtým rokem koordinuje rozsáhlý komplex aktivit, které se zakládají na dlouhodobé spolupráci s mateřskými a základními školami formou financování doučování dětí OMJ. Projekt doplňuje spolupráce s neziskovými organizacemi, které různou formou zajišťují návazné služby, např. jazykové kurzy pro dospělé (Centrum pro integraci cizinců), vzdělávání pedagogů (META o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů), kulturní program v mateřských školách apod. Nedílnou součástí projektu Integrace cizinců v MČ Praha 13 je i zaměření na volný čas „třináctkových“občanů. Ve FZŠ Trávníčkova funguje klub Rozmanitý svět, kam mohou děti bezplatně docházet trávit volný čas a doplňuje ho několik akcí Domu dětí a mládeže Stodůlky.

Multikulturně zaměřená akce „Nejsme si cizí...“ v KD Mlejn nabízí nejen kulturní zážitek, ale i příležitost potkat se s lidmi ze sousedství. Více informací naleznete na webu: http://www.praha13.cz/Integrace-cizincu

Zapojení mateřských škol

V letošním roce (2014) se do projektu zapojily 4 Mateřské školy z Prahy 13 a zahájily pravidelné doučování dětí s OMJ v podobě kurzu češtiny vedené samotnými učitelkami Mateřských škol. Městská část hradí z projektu mzdu za vedení kurzu, didaktické a výukové materiály a výtvarné potřeby. Podpůrnou aktivitou je také zajištění kulturního programu (2 divadelní představení pro každou mateřskou školu.)

Kurz češtiny probíhá v malých skupinkách pravidelně jednou týdně. Každá Mateřská škola si zvolila vlastní způsob organizace, aby nebyl narušen pravidelný denní režim MŠ. Některé paní učitelky pracují 60 minut se skupinou 7-10 dětí, jiné se rozhodly skupinu rozdělit na dvě části a věnují se vždy 30 minut intenzivně menšímu počtu dětí. V mateřské škole Havaj jsou kurzy rozdělené podle věku (3-4, 5-6).
Náplň kurzu se odvíjí od potřeb a jazykové úrovně dětí, výstavba lekcí je dynamická, činnosti různorodé. Ve dvou mateřských školách probíhal kurz již v minulém školním roce a učitelky zaznamenaly u dětí poměrně značný pokrok.
Příští rok se projekt rozroste o dvě další MŠ, které mají také zájem zapojit se a otevřít pro děti jazykové kurzy.

Městská část Praha 13 také zorganizovala několik setkání lektorek kurzu, na kterém si vyměnily zkušenosti a vzájemně se obohatily o tipy a osvědčené metodické postupy.

Všechny lektorky kurzu byly proškoleny a absolvovaly a vzdělávací semináře neziskové organizace Meta o.p.s. zaměřené na začleňování dětí s OMJ a jejich jazykovou podporu.