Jste zde
Příklad použití KV
Podpora začátečníků při psaní odborných textů
Jak žijí zvířata
Zdroj: Margaret Early: ESL beginning literacy: a kontent-based approach, IN: TESL Canada journal 1990.
Autorka studie na příkladu zpracování tématu „Jak žijí zvířata“ dokazuje, že a) učitelé mohou bez větších těžkostí realizovat výuku pro žáky s OMJ (v češtině začátečníky), přičemž tato výuka integruje znalosti obsahu předmětu a akademické aspekty vědomostních a jazykových struktur a b) že žáci s OMJ (začátečníci) mohou při adekvátní podpoře produkovat jakékoliv texty i odborného rázu.
Při výuce učitelka použila klasifikační a popisnou strukturu, poté postup a principy (více v části Vědomostní struktury).
1.Žáci dostali klasifikační strom s dělením zvířat. K jednotlivým typům zvířat promítala učitelka obrázky, což a) stimulovalo diskuzi o konkrétních zvířatech, b) ujasnilo a ilustrovalo informaci obsaženou v klasifikačním stromu a c) navázalo na předchozí zkušenosti a znalosti žáků o tématu (žáci měli možnost spojovat své dosavadní vědomosti s probíraným tématem). Učitelka zapisovala na tabuli diskuzi dětí k tématu.
Obr. 1: Klasifikační strom zvířecí říše
2.Prostřednictvím vhodně zvolených otázek žáci prozkoumávali klasifikační strom, učitelka odpovědi zapisovala na tabuli.
Ukázka otázek:
- Do kolika hlavních skupin dělíme živočichy?
- Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma skupinami?
- Jak tyto skupiny nazýváme?
- Kolik je zde skupin obratlovců?
- Víte, jak se tyto skupiny nazývají?
- Jaká zvířata jsou teplokrevná?
- Jaká zvířata jsou studenokrevná?
- Můžete uvést příklady zvířat z každé skupiny?
3.Následně se z odpovědí žáků zapsaných na tabuli vytvořil souvislý text:
Zvířata dělíme na dvě skupiny. Jedna skupina má páteř a druhá nemá páteř. Tyto skupiny nazýváme obratlovci a bezobratlí. Jsou dvě skupiny obratlovců. Nazývají se teplokrevní a studenokrevní. Savci a ptáci jsou teplokrevní. Ryby, obojživelníci a plazi jsou studenokrevní. Koně a krávy jsou příklady savců, holubi a orli jsou příklady ptáků, kapr a štika jsou ryby, hadi a ještěrky jsou plazi a žáby jsou obojživelníci.
4.Dalším tématem bylo, jak zvířata žijí (tzn. vědomostními strukturami byly principy a postupy. Jako klíčový vizuál posloužil potravní řetězec (obrázek 2). Žáci dostali obrázky s řetězcem rozstříhané a měli je seřadit, aniž by měli jakékoliv informace. Po kontrole správnosti dodala učitelka slovíčka a jazyk potřebný k vyjádření procesu/řetězce – použila metodu psaní zmíněnou níže.
Obrázek 2: Potravní řetězec
Výsledný text byl:
Všechna zvířata potřebují k životu slunce. Rostliny rostou díky slunci a zvířata jedí rostliny. Býložravci jedí rostliny, masožravci pak jedí býložravce. Masožravci nejedí jen býložravce, jedí i jeden druhého. Například: kudlanka sní kobylku, chameleon pak sní kudlanku, potom had sní chameleona. Poté langusta sní hada, kterou pak zabije orel. Mrtvá zvířata shnijí a tím pomáhají půdě, aby rostly další rostliny. To se nazývá potravní řetězec.
5.Posledním tématem byl vývoj a popis žáby. Žáci měli k dispozici vývoj žáby (vědomostní struktura pořadí) a tabulku s charakteristikami žáby (vědomostní struktura popis). Na základě těchto klíčových vizuálů (obrázek 3) byli žáci schopni vytvořit text popisující žábu a její vývoj.
Obrázek 3: Vývoj a popis žáby