Co je pro češtinu typické
(a čemu se tedy věnovat)
Zvuk
- krátké a dlouhé samohlásky – jejich protiklad je významotvorný (byt x být)
- i x y jsou odlišná písmena, výslovnost se neliší (mít x mýt)
- opozice znělosti (ten x den, bez x pes) – hláska se tvoří stejným způsobem, ale jedna tzv. zní (d, b) a druhá tzv. nezní (t, p)
- asimilace opozice znělosti – na konci slova se znělá hláska vyslovuje jako neznělá (plod, led)
- ř
- ch
- přízvuk na začátku slova nebo na předložce
Grafika
- přízvuk nemá vliv na délku samohlásky
- čárky, háčky a kroužek nad písmeny
Mluvnice
- koncovky
- slovesný vid
- pouze 3 slovesné časy
- způsob slovesného děje
- volný slovosled
- aktuální členění výpovědi
- žádné členy
- žádný konjunktiv
Skladba /syntax
- dvojčlenná věta, základ je sloveso
- struktura věty je určována slovesem a jeho vazbami slova / lexikální rovina
- odvozování – slova vznikají odvozováním (přípony, předpony)
- skládání
- přejímání
- přechylování
- zdrobněliny
Dobrá praxe
Další zdroje
Autor: Poslední aktualizace 28.05.2020 17:03
|
